You & I are one |FF One Direction cz|

Little cute friend

Kapitola věnovaná jedně naprosto úžasné osobě, která mě zahlcuje nápady a bez které bych pravděpodobně hodně dlouho nenpsala ani čárku, děkji Otovce a doufám, že nebude touhle povídkou zklamaná! :D

„Prosím, řekni mi, že nemáš trable se svojí přítelkyní a nepřišel ses ke mně opilý vybrečet.“ Niall se pobaveně ušklíbl a zavrtěl hlavou. „Nejsem opilí, nemám přítelkyni a brečet se mi taky zrovna nechce.“ Ulevilo se mi, pro změnu mě ale přepadla zvědavost. „Co tu tedy děláš?“ Zamračila jsem se a popravdě, nechtělo se mi ho pouštět dovnitř. „Zayn je s Perrie někde venku, Louis a El odjeli k jejím rodičům na večeři, Harry už prý něco má a Liam se zase hádá se Sophií. Tak jsem raději vypadl a cestou do Nando‘s mě napadlo, že bys třeba chtěla jít taky.“ Nervózně přešlápl z nohy na nohu a já se proti své vůli pousmála. „Díky Nialle, ale ne, není mi moc dobře, takže bych radši zůstala doma.“ Posmutněl. „Jasně, chápu to.“ Donutil se k falešnému úsměvu a chystal se k odchodu. „Ale mohli bychom si objednat pizzu a pustit si film.“ Navrhla jsem. Špatný nápad Noell, moc špatný. Bohužel už bylo pozdě, měnit své rozhodnutí.

„Tak, jak to máš s Harrym?“ Zajímal se Niall, oči přilepené na velkoplošné obrazovce, kde běžel horor Mama. „Nijak to s Harrym nemám, jsme kamarádi, tedy doufám.“ Pokrčila jsem rameny a ukousla si pizzu. „Proč se ptáš?“ „Protože jsi první holka, která Harryho odmítla a to i přes to, jaká je tvoje minulost.“ Nadzvedla jsem obočí a pomalu na Nialla otočila hlavu. „Jakou mám minulost?“ Došlo mu, že řekl něco, co neměl. „No víš…jeden Liamův kamarád tě u nás viděl a…“ „Víc neříkej.“ Zarazila jsem ho a chuť na jídlo mě v tu chvíli přešla. „Takže to o mně víte všichni?“ Povzdechla jsem a Niall jen mlčky přikývl. „Super.“ Zavrčela jsem. „V pohodě?“ Odložila jsem pizzu a přikývla. „Jo, jen jsem tak nějak doufala, že se to nikdy nedozvíte.“ Ušklíbla jsem se. „Nám je jedno, jaká si byla dřív, máme tě rádi takovou, jaká jsi teď, proto se s tebou kamarádíme.“ Pousmál se Niall a povzbudivě mi stiskl ruku. „Díky, vážím si toho, a teď už se mě prosím zeptej.“ Zamračil se. „Na co?“ Protočila jsem oči. „Na to, co tě tak strašně zajímá, vidím, jak jsi nervózní a každou chvíli se nadechuješ k otázce, kterou nakonec nevyslovíš.“ Nepatrně se začervenal. „Já jen, je to všechno pravda?“ Zasmála jsem se. „Jak to mám vědět, nevím, co vám o mě Liamův kámoš navyprávěl.“

 Další hodinu jsme strávili povídáním si o mě, řekla jsem Niallovi všechno i to, co jsem před Liamem zamlčela. Niall byl jiný, byl jako můj malý bráška, ze všeho byl vykulený a jeho nezkušenost byla rozhodně znát a dělala ho ještě roztomilejším, a to jsem si myslela, že víc už to nejde. S nikým, ani s Robin, Olim nebo dokonce s mamkou, jsem si nerozuměla tak, jako s Niallem. Nikdy jsem si k nikomu tak rychle nevytvořila pouto, kluci z One Direction mě zkrátka měnili, jakoby na mě snad měli dobrý, nebo možná spíš špatný, vliv. „Přísahám ti, že to tak bylo!“ Bránila jsem svoji pravdivou historku. „Nevěřím! To prostě není možný!“ Smál se Niall a jeho smích přerušil až domovní zvonek. „Čekáš někoho?“ Zašeptal nejistě a střelil po mě vyděšeným pohledem. „Ne.“ Zavrtěla jsem hlavou a zamířila ke dveřím. „Kdo je tam?“ „Otevři a uvidíš.“ „Harry?!“ Vyjekli jsme s Niallem současně. „Ty tam někoho máš?“ Ozval se Harryho hlas. „I kdyby, co ti je po tom?“ Odsekla jsem. „Pokud vím, mělo ti být špatně.“ Připomněl mi. Se zoufalým výrazem ve tváři jsem se otočila k Niallovi, který mi posunky naznačil, že se raději schová. Popadl krabici s pizzou, svojí skleničku s džusem a zmizel v mojí ložnici. Neochotně jsem Harrymu otevřela a věnovala mu jeden ze svých otrávených výrazů. „Co tu děláš?“ Zajímala jsem se. Bez pozvání překročil práh bytu a zamířil rovnou do obýváku. „Jasně, klidně pojď dál.“ Zamumlala jsem podrážděně a zavřela za ním dveře. „Dozvím se už, jak se to stalo, že mě sám veliký pan Styles poctil svoji návštěvou?“ Rýpla jsem si. „Copak tě nemůžu přijít jen tak navštívit?“ Zamyslela jsem se. „Ne, to ty neděláš.“ Namítla jsem. „Říká holka, která mě zná týden.“ Ušklíbl se. „Harry!“ Okřikla jsem ho. „Fajn, řeknu ti, proč jsem tady.“ Souhlasil a posadil se do křesla naproti mně. „A poslouchej mě pozorně, protože to nebudu opakovat.“

Tak s čím pak se nám Harry vytasí??? :O co myslíte? koment pls :)