Patrik a Jessie /DOKONČENO/

7

JESSIE
Vzbudila jsem se. Byla jsem v pokoji sama a venku už byla tma. Nechci tu být sama. Pomalu jsem vylezla z postele i z pokoje. Šla jsem za jediným zvukem, který jsem slyšela. Ozývalo se to z pokoje Bianky. Otevřela jsem dveře. Na notebooku běžela nějaká pohádka a oba dva spali. Byli tak roztomilí. Došla jsem k nim. Vzala jsem noťas a zaklapla jsem ho. Bianku jsem přikryla její peřinkou a dala jsem jí pusu na čelo. Patrika jsem pohladila po tváři. ,,Miláčku, vstávej. Pojď ke mně, prosím. Medvídku." Šeptala jsem. Nic. Ani se nepohnul. Trochu jsem jím zatřásla. Otevřel oči a zmateně se rozhlédl kolem sebe. ,,Pojď si lehnout do ložnice." Zašeptala jsem a on přikývl. Pomalu vstal a vzal mě za ruku. Společně jsme se vydali do ložnice, kde jsme si lehli do postele. Hlavu jsem si položila na jeho hruď a on si kolem mě obmotal paže. ,,Chyběl si mi." Zamumlala jsem. Cítila jsem, že se usmál. ,,Ty mně taky, lásko. Moc. Už nechci být bez tebe. Bál jsem se. Nemohl jsem spát. Radši jsem byl na policejní stanici, kde jsme se snažili chytit signál tvého mobilu a najít tě." Zašeptal. Zajela jsem mu rukou pod tričko. Hladila jsem ho po břiše a bříšky prstů jsem na něj kreslila neviditelné obrazce. ,,Myslíš, že budu dost silná, abych neztratila i naše poslední miminko?" Řekla jsem myšlenku, která už mě nějakou dobu trápí. ,,Určitě. Postarám se o vás. Musíš hodně jíst, pít a odpočívat. Zvládneme to. Ráno odvezu Bianku do školky a vrátím se sem. Napíšu nové sekretářce, ať mi práci pošle na email, abych mohl pracovat tady." Řekl a mě napadla jediná věc. ,,Ty si Leilu vyhodil?" Zeptala jsem se vážně. ,,No jo. Vezmu ji zpátky nebo by teda mohla pracovat tady, jestli budeš chtít. Mohla by uklízet a vařit. No a tak bys tu nebyla sama, když budu v práci."

Další kapitolka.

Jak zareaguje Jessie? Chcete, aby spolu vycházely a byly kamarádky nebo ne?

Mám vás ráda.

J.J.♥