Sorry-YoonMin

7.

,,Jimine vstávej, jinak přijdeš pozdě."
Trochu jsem zpanikařil.

,,Už jdu."
Rychle jsem všechno udělal a vydal se do školy.

,,Mami tak já jdu, ahoj."
Škola pro mě byla něco jako peklo a ty jsi byl její ďábel.

,,Ahoj zlato."
Bál jsem se. Už zase.

~~

,,Ahoj Jiminie."
Ten den byl jiný.

,,Ahoj TaeTae?"
Takový víc upravený.

,,Copak, nesluší mi to?"
Začal celkem dost panikařit.

,,Sluší ti to, ale jsi takový až moc upravený."
Zrudl. Byl moc roztomilý.

,,Že ty ses zamiloval?"
Šťouchl jsem do něj loktem.

,,Ano."
Zamumlal stále celý červený.

,,A kdopak to je?"
Byl jsem tak zvědavý.

,,Jungkook."
V tu chvíli jsem na něj koukal jak vyoraná krysa.

,,I ty jsi gay?"
Proč mi to neřekl?

,,Jo, jsem."
Špitl to skoro neslyšně.

,,Proč si mi to neřekl?"
Jediná otázka co mi létala v hlavě.

,,Celou dobu jsem si nalhával, že jsem na kluky, ale včera jsem to vzdal."
Já si to nalhávat nemusel.

,,Tak to jo."
Jen jsem chápavě přikývl.

,,Tak pojď nebo přijdeme pozdě."
Vzal mi ruku a už mě tahal k třídě.

,,Co blázníš? Máme ještě deset minut."
Byl nějaký netrpělivý.

,,Tak si už alespoň nachystáme učení."
Jen jsem prykývl a hned co jsme vešli do třídy, jeho pohled padl na hnědovlasého kluka.

,,TaeTae, že je to on."
Naznačil jsem hlavou na toho kluka.

,,Ano, je."
Tak zamilovaný pohled měl.

Nebyl jsem sám, už i TaeTae byl na kluky. Začalo se to všechno dávat do pořádku. Ten den jsi nebyl ve škole, byl jsi nemocný. Na jednu stranu mě to mrzelo, protože jsem nemohl vidět tvůj dokonalý obličej, ale na druhou stranu jsem byl rád, že jsi mi nemohl nic udělat.