Selekce ✔️

Kapitola 39

Měli jsme se vidět u večeře, ale Louis se v Hodovní síni neobjevil. Při příchodu královny, která vstoupila sama, jsme se všechny postavily. Elegantně jsme se jí poklonily, a když se posadila, uvelebily jsme se na židlích i my. Rozhlédla jsem se, ale žádná dívka nechyběla.

Celé odpoledne jsem si rozhovor s Louisem přehrávala v hlavě. Nebylo divu, že jsem nikdy neměla žádné kamarády. Očividně jsem to s nimi vůbec neuměla. Později vešli do jídelny i princ Liam, Louis s králem. Sako měl princ zase na sobě, ale vlasy stále poněkud rozcuchané. Všichni muži spolu při vstupu hovořili. Všechny jsme vyskočily na nohy. Jejich konverzace vypadala dost živě. Louis máchal rukama a král přikyvoval na znamení, že synova slova vnímá, ale přitom vypadal, že duchem je někde jinde. Když došli až k čelu stolu, král Troy Austin stroze poplácal prince po zádech. Pak se otočil směrem k nám a obličej se mu rázem nadšeně rozzářil. 

„Probůh, milé dámy, posaďte se." Nato políbil královnu do vlasů a sám usedl. Ovšem Louis zůstal stát.

 „Dámy, mám pro vás jedno oznámení." Všechny oči se upřely na něj. Co nám chce asi tak říct? „Vím, že finanční náhradu za účast v Selekci jsme slíbili vám všem." Jeho hlas zněl velmi autoritativně. Takhle jsem ho slyšela mluvit jen jednou – tu noc, kdy mě pustil do zahrady. Ten tón mu moc slušel. „Nicméně došlo na určité přerozdělení. Pokud jste Druhé či Třetí, vaše rodiny už příspěvky pobírat nebudou. Rodiny Čtvrtých a Pátých budou podporu dostávat i nadále, půjde ovšem o něco nižší sumu, než dostávaly dosud." Některým dívkám poklesla šokovaně brada. Peníze byly součástí dohody. Například Celesta úplně běsnila. Napadlo mě, že když má člověk hodně peněz, nejspíš je zvyklý je neustále hromadit. Pravděpodobně jí nebylo po chuti, že někdo jako já dostane něco, co ona ne. „Omlouvám se, pokud vám tím způsobím nějaké obtíže, ale zítra večer ve zprávách všechno vysvětlím. Berte prosím na vědomí, že toto rozhodnutí je konečné. Pokud s tím má některá z vás problémy a nechce v soutěži pokračovat, může po večeři palác opustit." Princ se posadil a dal se znovu do hovoru s králem, který vypadal zabraný spíš do večeře než do jeho slov. Bylo mi sice líto, že naši budou dostávat méně, ale aspoň něco. Snažila jsem se soustředit na jídlo, ale nemohla jsem se zbavit myšlenek na to, co to asi znamená. A nebyla jsem jediná, celou místností se rozléhalo vzrušené šuškání. 

„O co podle vás jde?" zajímala se šeptem Tiny.

 „Možná je to test," napadlo Kriss.

 „Vsadím se, že někdo je tu jenom kvůli penězům." Zatímco jsem ji poslouchala, neuniklo mi, jak Fiona dloubla do Olivie loktem a přitom kývla směrem ke mně. Odvrátila jsem hlavu, aby nevěděla, že jsem ji přistihla. Dívky probíraly všemožné teorie, já jsem však nespouštěla oči z Louise. Zkoušela jsem zachytit jeho pohled, abych se mohla zatahat za ucho, jenže on se na mě ani nepodíval. Ten večer jsem byla v komnatě jen s Mary. Blížilo se další natáčení Zpráv a první setkání soutěžících s Jamesem Cordenem – a s celým národem. Bylo jasné, že se přitom budeme všechny sledovat a navzájem kritizovat. Říct, že jsem byla nervózní, by bylo málo. Zatímco Mary vymýšlela dotazy, které by podle ní mohly publikum zajímat, neustále jsem se ošívala.

Jak se mi v paláci líbí? Co nejromantičtějšího pro mě Louis udělal? Stýská se mi po domově? Už jsem Louise políbila? Při téhle otázce jsem na Mary nedůvěřivě pohlédla. Na všechny předchozí jsem odpověděla, aniž bych nad nimi příliš přemýšlela, ale na tuhle se mě zeptala určitě z vlastní zvědavosti. Úsměv na její tváři to jenom dokazoval. 

„Ježišmarjá, ne!" Chtěla jsem to vyslovit rozzlobeně, ale přišlo mi to příliš legrační, takže jsem se jen ušklíbla. A Mary se zahihňala. „Ty jedna... běž radši něco uklidit!" Nato se Mary rozesmála nahlas, a než jsem jí stihla říct, ať přestane, do dveří vrazily Vali s Lucy, které přinášely vak na šaty. Lucy se tvářila nadšeněji, než jak jsem ji viděla, když jsem poprvé vstoupila do své komnaty, a Vali byla podezřele potichu.