Po deseti minutách byla všechna místa obsazená a do třídy vchází docela sportovně založený učitel.
"Dobré ráno, jmenuji se Peter Green a jsem ode dneška váš třídní učitel." napsal své jméno na tabuli.
"Všechno, co je dneska v programu, je seznamování. Postupně se budete všichni zvedat a říkat, jak se jmenujete, co děláte za koníčky a proč jste se rozhodli jít právě na tuto školu." řekl docela ve zkratce učitel a povolal prvního studenta, který seděl hned naproti jemu.
Takhle to kolovalo dále, než přišla řada na mě.
"Jsem Isabell, chodím věčně na brigády a na tuto školu jsem se rozhodla jít, jelikož mě do toho od narození rodiče nutili a stal se můj sen jim ukázat, že se na tuto školu umím dostat a vystudovat ji." sedla jsem si a had pokračoval dále.
Moje rodiče nejsou moc bohatý. A tato škola je škola inženýrství, která by nám, pokud ji dokončím a najdu si práci, mohla vydělat docela dost peněz. I přes tu menší "chudobu" se mají moji rodiče dobře a já se tak vždy měla taky.
Když to všichni dokončili, učitel nám vysvětlil, jak probíhají hodiny, kdy jdeme na oběd atd. prostě chod a pravidla školy.
Zazvonilo a mezitím, co se všichni poznávali a bavili se, já si sbalila a mířila do mé brigády, do které jdu dneska taky po prvé.
Je to brigáda v pekárně, kde budu spíše prodávat než péct, docela dlouho jsem si ji hledala, takže nesmím hned první den přijít pozdě.
Běžela jsem na autobus, který byl tak dva kilometry od školy a nejspíše budu muset běhat takto pořád, protože ten autobus jezdí tak tip top.
"Dobrý." vydechla jsem si u zastávky a otřela si pot z čela.
Na zastávce byli dva lidé a jeden z nich byl kluk, který se na mě divně koukal.
Já od něj uhnula pohledem a dále jsem čekala na autobus, ale pohled toho kluka nepřestával..
O co mu jde? To se snad známe?
ओह! यह छवि हमारे सामग्री दिशानिर्देशों का पालन नहीं करती है। प्रकाशन जारी रखने के लिए, कृपया इसे हटा दें या कोई भिन्न छवि अपलोड करें।
