Část 46 - Pachatel

2K 100 0
                                    


Já jsem k němu pomalým krokem přišla.

"Když ke mně mluvíš, koukej se mi do očí." podotkla jsem a on hlavu opět nastavil na mě.

"Víš určitě, že to je jeden z nich?" zeptala jsem se.

"Určitě." přikývl Jake.

"A udělal to jeden z vás?" zeptala jsem se jich a oni zakroutili hlavou.

"Nechcete se jeden z vás prásknout, aby ten druhý taky neumřel? Jste docela sobci." odfrkla jsem si.

Oni pořád neodpovídali.

"Divím se, že ještě žijete." povzdychla jsem si.

"Už dlouho nebudou." udělal zase ten naštvaný výraz Jake.

"A co teď? Zabiješ je oba?" naklonila jsem hlavu.

"Zbývá mi něco jiného?" zeptal se.

"To bys měl vědět ty. Existuje ještě nějaká jiná možnost?" obrátila jsem tu otázku proti němu a šlo vidět, že to, co jsem řekla, si uvědomil.

"Existuje." jeho oči se konečně vrátily k životu.

"No vidíš." uchechtla jsem se.

"Georgi pusť mi ještě jednou tu nahrávku." řekl Jake a on nechápavě vytáhl počítač a tu nahrávku Jakeovi pustil.

"Jsem tak pitomý, že jsem si toho nevšiml." povzdychl si Jake a ostatní tomu nerozuměli.

"Ulička je u prudký zatáčky. A prudkých zatáček jsou často zrcadla, ne?" pouštěl si pomalu ten klip, než skončil u nezaostřenýho odrazu, jak ze skla obchodu vedle, tak i zrcadla křižovatky.

"Georgi, zkus tam nějak najít toho kluka s tímhle." odsedl si Jake a přišel na řadu Geroge.

Chvilku jsme čekali a potom Gaeorge skončil.

"Pořádně jsem zaostřil jak na odraz ze zrcadla obchodu, tak i na odraz zrcadla křižovatky. V jednom programu jsem to spojil a něco dokreslil podle jedné půlky obličeje. Bossi, vyšlo tohle." otočil počítač ke všem ostatním, který z toho byli úplně mimo, nejspíše proto, že ho neznali.

"Ani jeden z nich to není?" vykulil Jake oči.

"Kruci." zasykl.

"Ošetři je." rozkázal Jake, který měl hlavu ponořenou v dlaních.

Já si vedle něj sedla. "Znáš ho?" zeptala jsem se ho. "Uhm." přikývl zničeně.

"Kdo je to?" naklonila jsem hlavu.

"Jmenuje se William Fleeston. Je to člověk, který po Peterovi smrti přišel o život v autonehodě. Nikdo to nevěděl, kromě mě, ale byl to Peterův bratr, který se mezi nás často přisrával. Proto řekl Peter ty slova. Vždy od každýho čekal zradu a tím, že řekl tohle, tak mi to mělo dojít. Achjo, jsem idiot, Jak to, že jsem si toho nevšiml?" zeptal se sám sebe Jake.

 Achjo, jsem idiot, Jak to, že jsem si toho nevšiml?" zeptal se sám sebe Jake

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Já vím, slíbila jsem vám díl 28., ale jaksi jsem nečekaně odjela dříve, než jsem čekala, a přijela až dneska, takže jako omluvu vyjdou dvě kapitoly, jo? :D A Šťastný Nový rok všem! Doufám, že jste si Silvestr užili, jelikož u mně se to zapsalo jako nejlepší Silvestr v mém životě :3 Zatím Bye, Bye

Hra na milenceKde žijí příběhy. Začni objevovat