XXIII.

2K 122 10
                                    

Přečíst to dole!!

,,Zlato, vstávej" vzbudí mě hlas mého přítele. ,,Ano? Počkat... já usnul! Sakra kolik je?!" začnu vyšilovat. ,,Klid, spal jsi hodinu, máš ještě půl hodiny, než budeš vycházet" uklidní mě. ,,Uf... dobře" dám mu pusu na tvář. Zaculí se a políbí mě. Polibky mu opětuji, až jsme najednou oba nazí. Tvrdě do mě vnikne a já se bolestí ale i slastí prohnu v zádech. ,,H-Hikaru" vzdychnu. Přidá na tempu a já si to naplno užívám. Je jako šukací stroj. Nemilosrdný, rychlí a hlavně přesný. Za nedlouho se udělám. Nestačím popadnout dech, protože do mě stále přiráží ve smrtícím tempu. Poznám že se za chvíli udělá a tak začnu přirážet proti němu a tím nám oběma dodal ještě větší slast. Udělá se do mě a já už podruhé a zároveň s ním také. Svalí se vedle mě a obejme mě. ,,Byl jsi úžasný" řekne stále udýchaně. ,,To ty" usměji se na něj a snažím se krotit dech. Kouknu na hodiny ,,Už budu muset jít" chce se mi plakat. ,,Půjdu s tebou" řekne, vstane a začne se oblékat. ,,Co? Ne... Nechci být jako on a porušit pravidla" řeknu mu zcela vážně a začnu se oblékat taky. ,,On je stejně poruší. Včera jsem s ním volal a sám mi to řekl!" řekne naštvaně. Já však vím že není naštvaný na mě ale na mého otce. Zda ho tak mohu ještě nazvat. ,,Ty jsi co?! Sakra, to je teď jedno! Se mnou nejedeš!" obléknu si ještě mikinu a jdu ke vchodu. ,,Jedu. S. Tebou" řekne už opravdu vážně a jde za mnou. ,,Lásko prosím! Nejezdi. Bude to tak lepší" řeknu se slzami v očích, naposledy ho políbím a vydám se ven. Jdu směr místa určení a to opravdu rychle. Miluji tě, Hikaru... a omlouvám se

¨___________________________________________________________

Tak jo, je tu další kapitola. Příběh už je skoro u konce... L

Napište mi názor, ať už na celý příběh nebo jen na tuto kapitolu. Děkuji <3

Miluji vás... N <3

Nejsem hračka!! (YAOI!!)Where stories live. Discover now