NEDOKONČENO (nikdy nebude)
original: https://www.wattpad.com/761861040
Varian je kluk se skvělými přáteli a milou starostlivou přítelkyní. Ale po smrti svého otce ho postihne „Disociativní porucha osobnosti", jeho druhé já je sakra zlé a chce převz...
Byl to velmi smutný, ale památný den ve Staré Koroně. Den, kdy byli všichni vesničané mimo své domovy, i přesto že pršelo jako blázen a obloha byla úplně šedá. Všichni stáli před stejným kamenem, se slzami v očích.
Byl to den, kdy Stará Korona ztratila svého vůdce.A byl to den, kdy Varian ztratil svého otce.Byla to nehoda. Nemělo to tak být. Quirin neměl odejít tak brzo.Zemřel jako hrdina. Zemřel když se snažil najít způsob jak zničit Černé kameny, které rychle pokryly celou vesnici, což nenechalo obyvatelům Staré Korony jinou možnost, než se přestěhovat do hlavního města.
A tak se na to připravili, ale před odchodem z města se rozloučili se svým bývalým vůdcem.A jak plynul čas, opustili město i Quirinovi nejbližší přátelé, hledajíc bezpečí v Koroně, přičemž u hrobu zůstalo jen pět osob.
A to byli Locika - princezna Korony.
Evžen - Locičin přítel a vyšetřovatel černých kamenů.
Cassandra - Locičina nejlepší kamarádka, která pracuje na zničení černých kamenů.
Ty (Y/N) - Evženova adoptivní malá sestra, kamarádka Lociky a Cass a také majitelka náhrdelníku, který ti dává zvláštní a magické schopnosti, o kterých ještě nevíš jak je používat.
A nakonec samotný syn Quirinův a tvůj nejlepší kamarád - Varian - alchymista, který pomáhá Koroně zjistit tajemství Černých kamenů.
Všichni jste se začali třást zimou a ti tři dospělí - Locika, Cass a Evžen - se rozhodli začít balit Varianovy osobní věci a alchymistické vybavení, aby se mohl přestěhovat na hrad. Bylo pro něj příliš nebezpečné zůstat ve Staré Koroně, a teď už nemá žádnou rodinu která by se o něj postarala.
Takže vás ti tři nechali osamotě v dešti. Stála jsi jen pár metrů od něj, ale i přesto jsi ho slyšela brečet z celého srdce. Seděl před hrobem s rukou bez rukavice položenou na náhrobku. Kdyby nebylo toho deště, slyšela by jsi věci, které si šeptá.
Voda ti stékala z tvých vlasů na bradu, takže se kapky deště mísily s čerstvými slzami z tvých očí. Přišla jsi o krok blíž k Varianovi. Věděla jsi, že nemá v úmyslu odtud brzy odejít, a ty jsi neměla v úmyslu nechat ho samotného.
A tak jsi přistoupila o pár kroků blíž, dokud jsi k tomu černovlasému chlapci nedošla. Posadila ses vedle něj a beze slova sis ho přitáhla do pevného objetí. Okamžitě začal plakat ještě víc než předtím, objal tě a zaryl svůj obličej do tvého ramene.
Celé jeho tělo se třáslo hněvem, zármutkem a chladem. Začala jsi plakat ještě o trochu víc než předtím, nemohla jsi strpět to v jakém je stavu.
"Bude to v pořádku. Jsem tady. Nejsi sám, Variane. Jsem tady." šeptala jsi mu do ucha.
„Nejsi sám. Jsem tady. Už nikdy nebudeš sám. Slibuji."
A měla jsi pravdu. Protože v ten samý den co Quirin zemřel se zrodilo něco jiného.
Něco zlého.
A proto nemusíš dodržet svůj slib. Protože od toho dne Varian už nikdy nebude sám.
