(CZECH) Ďábel ve mně ( Varian x reader )

6. Mise začíná

"Nemyslíte si, že si zaslouží vědět, jak jeho otec opravdu zemřel."

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*

Všichni jste si vybrali zbraň a teď jste stáli na konci mostu, který vedl z Korony. Tvoje ruce byly trochu zpocené a cítila jsi, jak se ti začal zvyšovat tep. 

 Varian si všiml tvého znepokojení, a přestože byl taky nervózní, pevně stiskl tvou ruku a usmál se na tebe.

 "Dobře, tak to je vše." Xavier přikývl a vážně se podíval na každého z vás. „Teď si pamatujte, ať děláte cokoli, zůstaňte pohromadě. Pokud se objeví Noční psi, neváhejte je zabít, než vás on zabije. A co je nejdůležitější - neztrácejte čas. Pokud se nevrátíte dřív než ty kameny dorazí do Korony, tak tady všichni zemřeme. " 

 "Jo, žádný problém." Varian zamumlal a ty jsi se usmála. 

 "Všichni ve vás věříme." Xavier skončil a ukázal na mnoho vesničanů za sebou, kteří vás přišli podpořit. Včetně královny. Král Frederick měl samozřejmě v této těžké, lepší věci na práci, než popřát své dceři dobrou cestu. 

 Arianna a Locika na několik vteřin zamkli oči. Pak královna přikývla a všichni jste se otočili a šli jste do lesa. Teď už není cesty zpět. 

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*

 Šli jste lesem několik hodin a do západu slunce zbývalo ještě hodně hodin. 

 Evžen a Ondřej šli na před a ukazovali směr pomocí mapy, kterou jim dal Xavier, a přestože chlapci spolu nevycházeli moc dobře, a někdy se hádali o tom, zda bychom měli jít doleva nebo doprava, jsme se rychle dostávali vpřed. 

 Cass a Loci kráčeli přímo před tebou a Varianem. Locika mluvila, aby se pokusila udržet dobrou náladu, a Cass rozsekla mečem každou rostlinu, která jí stála v cestě. 

 A ty s Varianem jste měli plné ruce práce s vašimi zbraněmi. Vypadalo to, že Varian opravdu věděl, jak zacházet s lukem, a stejně tak ty se svými šurikeny.  Měli jste mezi sebou soutěž, kde jeden z vás vyhodil kus kůry do vzduchu, a ten druhý by se ho měl pokusit zasáhnout šípem nebo šurikenem. Prozatím jste byli stejně dobří. 

 "Připravena?" Varian promluvil a vyhodil do vzduchu nějakou kůru.

 Rychlým pohybem jsi z opasku vytáhla šuriken a hodila ho na kůru. Když objekty spadly na zem, Varian zvedl šuriken a dal ti ho. 

 „Pěkně. Ale sotva jsi to zasáhla.  Zkus namířit na střed." Promluvil Varian. 

 "Vážně? No, proč mi neukážeš, jak se to dělá?" Zeptal jsi se hravě a hodila do vzduchu další kůru.

Varian chvíli čekal, a pak namířil na svůj cíl, takže když pustil šíp, kůra už začala padat na zem.

Šíp dokonale zasáhl a přistál i s kůrou na stromě, těsně nad Evženovou hlavou. Varian zděšeně zalapal po dechu a ty jsi se pokusila udržet svůj smích, zatímco se Evžen snažil udržet svůj hněv.

"VARITASI! To ty jsi vystřelil ten šíp?!" Řekl tvůj bratr se zvýšeným hlasem. Varian polkl a pomalu přikývl.

"Dobře vy dva, to stačí! Ta hra už zašla PŘÍLIŠ DALEKO! A přísahám, ve jménu-" Evžen rozzlobeně pokračoval, zatímco dělal velmi agresivní pohyby rukou."

S Varianem jste se na sebe podívali a pak se začali chichotat. To způsobilo, že se Evžen zastavil, a podíval se na vás, hlavně na Variana, pohledem který by dokázal zabíjet.

",Můžeš s tím přestat, Evžene? Nemáme na to čas." Cassandra, která teď byla na Ondřejově levé straně, si stěžovala.

Evžen málem zaklel. „Málem jsem byl mrtvej! Mohl mě zabít! Mohl jsem mít šíp v HLAVĚ!"

Cassandra obrátila oči. "Pak by naše mise byla alespoň mnohem klidnější! Hej Variane, proč to nezkusíš znovu? A tentokrát zamiř na pusu, to ho jistě umlčí. "

Měl to být vtip, ale tvůj bratr samozřejmě vzal tento komentář velmi vážně.

"Nemyslím si, že by chtěl být příčinou smrti někoho dalšího!" Evžen se chystal pokračovat, ale pak si uvědomil, co právě řekl.

V ten moment se všechno zastavilo. Dokonce i čas. Bylo velké ticho a všichni se báli jenom se  pohnout - dokonce i zvířata.

"Co myslíš ... tím dalším?" Varianův hlas praskl. Díval se dolů na svoje boty, vlasy mu zakrývaly oči a obě paže volně visely po jeho stranách. Byl stejně zmatený jako ty.

Locika promluvila jako první. „Nic Variane. Evžen se jenom přeřekl"

Evžen přikývl. "Jo, kluku, zapomeň na to, co jsem řekl."

"On jenom nepřemýšlel." Cassandra.

"Počkejte, takže on to neví?" Ondřej se zeptal, ignorujíc, to co se děje.

"O čem to sakra všichni mluvíte?" Zvedla jsi paže a přistoupila blíž k Varianovi kvůli jeho obraně.

Ti čtyři se na sebe podívali. Cassandra se na ně vražedně podívala, Ondřej stál se zvednutým obočím a zkříženýma rukama a Locika s Evženem byli nervózní.

„Nemůžete to myslet vážně," řekl překvapeně Ondřej. "Musíte si dělat srandu. Nemyslíte si, že si zaslouží vědět, jak jeho otec opravdu zemřel-"

"Dost, Ondřeji!!" Zařvala Cassandra. Ondřej si frustrovaně povzdechl a pak pokračoval v chůzi.

Znovu jsi se podívala na Variana, který zaťal pěsti. Evžen a Cassandra se na sebe podívali, když Locika pomalu přišla k Varianovi.

Chystala se položit ruku na jeho rameno a něco říct, ale Varian její ruku agresivně odhrnul.

Vzhlédl, vzteklý tak jako nikdy. Když zařval: Něco se v jeho očích zase změnilo: „Nedotýkej se mě! Jestli je to něčí chyba tak, je to tvoje! Je to tvoje chyba! Všechno je!" Varian vykřikl a pokusil se praštit Lociku.

Rozšířily se ti oči a nevěděla jsi, jak reagovat. Co se děje!? "Variane! Variane, uklidni se!" Řekl jsi a chytla Varian za ruku.

Varian na vteřinu úplně ztuhl a podíval se na tebe. Jeho oči byly podivné a vypadaly, jako by se něco v něm, těžce snažilo zabránit činnostem, které se chystal udělat.

"Řekl jsem, ... nedotýkej se mě!" Řekl Varian a tys ho pustila.

Pak něco zasáhlo tvou tvář. A všechno zčernalo ...

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*