Úhel pohledu

Kapitola 2

Kluk + most

K: „Proč váhám? Není to tak jednoduché, jak jsem si zpočátku myslel, ale já dokážu, že již nejsem dítě, že se nebojím ničeho, co neznám, že překonám cokoliv, co na mě čeká na druhé straně."
M: „Dítě mé nebohé, můžu ti dodat odvahy, jenom ještě jeden krůček, ale na druhé straně tě nečeká nic dobrého, nejradši bych ti nahnal hrůzu, ale tvrdíš, že již nejsi dítě a já ti to věřím, věřím, že dokážeš překonat i to, co na tebe čeká na druhé straně, a tak ti dodám odvahy a budu si přát, aby tvůj příběh byl lepší než příběh lidí před tebou, kteří mě v poslední době překročili."

Kluk + část města

K: „Jsem tu! Na první pohled je to stejné jako na druhé straně, i když tu panuje jiná atmosféra. Je to trochu zklamání. Vlastně ani nevím co jsem čekal, snad to, že přejdu do úplně jiného světa? Stále nechápu, proč jsem sem nesměl chodit, je to tu stejné jako všude jinde."
ČM: „Nové dítě, ale ne. Sice nevypadá, že by bylo bez domova, ale to ze začátku žádné. Jak dlouho tento kluk přežije neposkvrněn? Vypadá odolně, ale nakonec každý podlehne. Možná je pouze zvědavý, co zde najde. Přeju ti štěstí a jestli máš domov, tak aby si se do něj vrátil v pořádku."

Kluk + žena

K. „Pane bože! Jste v pořádku madam? Počkejte, pomalu, já Vám pomůžu! Hlavně opatrně. Co se vám stalo? Mám někoho zavolat? Bydlíte daleko? Já Vás dovedu domů!"
Ž: „Hlavně nikoho nevolej! Prosím. Mohl by si z toho také mít problémy a nedělej si starosti, bydlím tady za rohem a zvládnu tam dojít sama, ty se radši koukej sebrat a jít tam, odkud si přišel, tohle není dobré místo, obzvlášť pro dítě."
K: „To je nesmysl, je to místo jako každé jiné. Já Vám alespoň pomůžu domů, to je maličkost."
Ž: „Doopravdy by si neměl, kdyby tě někdo viděl, mohl by to být problém a věř mi, tady nechceš mít problémy. A navíc by si musel jít zpět sám, a to není moudré."
K: „Nepřipadá v úvahu, že Vás tu takto nechám, jsem slušně vychovaný kluk, a navíc už nejsem žádné dítě, já to zvládnu. A co je to za řeči, že toto není dobré místo?"
Ž: „Tak pojď, doprovoď mě, ale ať nás nikdo nevidí, a já ti vysvětlím, proč toto není místo pro dítě jako jsi ty."

Druhá část, kde bylo úkolem napsat dialogy mezi objekty do kterých jsme se vciťovali. Za každou odezvu, ať už dobrou nebo špatnou, budu ráda.