Poslouchejte, jediným důvodem, proč se snažím nikomu z vás vyprávět, je to, že mě příběh "Jane Killer" začíná štvat.
Mé skutečné jméno je Jane Arkensaw, známá jako „Jane Killer“, a tak jsem potkal Jeffa, protože vypadám tak, jak to dělám, a proč ho chci zabít.
Když jsem uslyšel, že přes ulici se nastěhovala nová rodina, nebyl jsem tak překvapený. Bylo to pěkné okolí a dům byl relativně levný vzhledem k tomu, kde to bylo. Myslím, že mi bylo asi 13-14, když všechno šlo do pekla.
Nikdy jsem s Jeffem nemluvil, když se nastěhoval. Abych byl upřímný, nikdy jsem s ním nemluvil, dokud ... té noci. Ale je příliš brzy na to mluvit nyní. Můj první dojem na Jeffa byl, že byl dobrý kluk. Pravděpodobně dostal pěkné známky, zřídka se dostal do bojů, možná i skvělý chlap, pokud se někomu otevřel.
Jeho bratr Liu vypadal, jako by dal první místo rodině, když seděl se svým bratrem na chodníku. Samozřejmě jsem v tu chvíli jen hádal a do své analýzy jsem opravdu moc nepřemýšlel, protože jsem se připravoval do školy, když jsem se díval z okna a běžel jsem pozdě, což pro mě bylo v té době v mém životě neobvyklé protože jsem sotva někdy přišel pozdě. Zejména škola.
Nepřekvapilo mě, když jsem viděl Randyho a jeho stoogy, jak jdou na Jeffa a Liu na jeho hloupé skateboardové desce. Randy nebyl ničím jiným než tyranem, vždycky si vybral každého, kdo byl menší než on.
Byl dokonce důvodem, proč mě moji rodiče odvedli do školy, místo aby mě nechali jet autobusem jako všichni ostatní. Každý dostal Randyho a jeho goony peníze na oběd nebo nějakou hotovost kvůli nějaké „mýtné“, kterou od všech vyžadoval.
Všichni jsme věděli, že Randyina skupina měla nože a vyhrožovali, že je použijeme na nás. Někdy jsme někomu řekli o penězích, které vzali od ostatních dětí v bloku. Všichni, kromě nových dětí, se snažili zastrašovat jako my ostatní.
Když jsem viděl Randy, jak s nimi mluví oknem, jen jsem se odvrátil. Bylo to divné, ale dělat. Měl jsem dělat lepší věci, než sledovat, jak další dítě předává své peníze Randymu. Ale zvědavost ze mě byla lepší a já jsem vzhlédl o několik sekund později. To, co jsem viděl, mě nechalo beze slova. Jeff teď stál a vypadalo to, že Randy už měl to, co chtěl.
„Jen si sedněte,“ pomyslel jsem si, „nebuď hloupý“.
Pak jsem viděl Jeffa rána Randyho do obličeje a zlomil mu zápěstí.
"Ó můj bože." Zašeptal jsem. Pak jsem křičel: "Ty idiot!"
Moji rodiče sešli po schodech dolů a zeptali se, co se stalo. Pak se podívali ven a uviděli, co se děje. Jeff už ten hubený chlapík uřízl, myslím, že se jmenoval Keith a on křičel. Troy šel dolů jen s jedním zavináčem. Protože můj dům byl přes ulici, ze které seděl Jeff a jeho bratr, s přední částí domu, která měla velká okna, jsme celou věc viděli. Nebo alespoň ano, moji rodiče přišli po části, kde Randy ukradl jejich peněženku, takže neznali celou pravdu.
Bylo znepokojivé sledovat Jeffův boj. Příjemně se bavil. Cítil jsem uzel v žaludku, jako by se dělo něco, co by nemělo být, a z pohledu na Liuinu tvář, Jeff nedělal takovou věc často. Další věc, kterou vím, slyším sirény a nové děti se odtamtud dostaly. Policajti přišli s řidičem autobusu, aby zkontrolovali „oběti“. Zdálo se, že budou v pořádku.
Víte, vezmeme-li v úvahu množství svinstva, které z nich vyhodili.
Protože politika mého rodiče byla „bez policajtů“ od té doby, co se můj otec zarámoval narc policajtem, když chtěl upozornit na sebe, když policie vyšetřovala případ chybějícího koksu. Skončilo to tím, že můj táta opustil sílu. Když jsme slyšeli sirény, šli jsme na dvorek, nastoupili do auta a odešli.
