Asi před měsícem jsem si koupil druhou kazetu Pokémon Red z eBay, abych mohl zahájit novou hru a otáčet se kolem, aniž by se pokazil můj uložený soubor. Jakmile jsem to porovnal se svým starým, věděl jsem, že to byl buď bootleg, nebo že se produkoval někde jinde. Na obrázku můžete vidět, jak se nálepka nevejde na přední část kazety, a červený plast je levný a téměř průhledný (pokud se podíváte zblízka, můžete vidět vnitřní baterii na druhém, zatímco první může vůbec to neuvidím). Když jsem to začal, měla pouze jednu možnost - Nová hra a na rozdíl od dobře milované kazety, kterou jsem používal, neměla žádné známky opotřebení, které by byly vloženy do GBC, ani nic, co by naznačovalo, že byla použita .
No, co jsem sakra myslel. Do franšízy jsem nalil spoustu peněz a jedna zavádějící hra mě nezabila. Vložil jsem to do svého GBC a začal hrát.
Před pár týdny jsem na chvíli ztratil GBC, takže jsem ho musel hrát na SP. Žádná velká dohoda, pomyslel jsem si.
Když jsem hru začal, dost podivně, podsvícená obrazovka mého SP zmizela, jako bych hrála na starém Game Boy Advance nebo Color. Myslel jsem, že to bylo docela divné, protože nižší nastavení obrazovky mého SP bylo jasnější než „vysoké“ nastavení u všech SP přátel, protože jsem se o to dobře postaral, a bylo nepravděpodobné, že podsvícení se brzy objeví . Jakmile jsem však přešel na hru Sapphire, obrazovka se znovu rozsvítila. Na této SP jsem hodně hrál, a nikdy jsem neztlumil pro starou hru Game Boy, tak jsem ji jen přičítal špatné tvorbě samotné hry (což nedává žádný kurva smysl, já vím).
Asi teď přemýšlíte, kdy vám začnu povídat o tom, jak se v mé párty objevilo Ujednáno, a ten, kdo pochází z Buried Alive v Lavender Town, začal jíst mou postavu hráče, protože jakýkoli preowned bootleg game story musí být nějaký strašidelný hacknut ****. No, nebylo to tak jednoduché. Hrál jsem přes Lavender Town, Pokémonskou věž, všechno a nic neobvyklého se nestalo. Z hudby jsem se nezlobil a necítil se sebevražedně, můj Pokémon nikdy nezbělel a začal brečet slzy krve nebo něco podobného.
Jak jsem však pokračoval ve hře, ukázalo se mi, že tato hra měla nějaké závady. Stejně jako levné plastové pouzdro a nálepka, které se stěží přilepily, byla hra sama o sebe šupinatá. Nikdy jsem nehrál Pokémona na emulátoru, ale kdybych měl hádat, řekl bych, že když se to zkopírovalo, hodně dat bylo poškozeno, a já jsem musel být opatrný při hraní, nebo by to zamrzlo.
Například někdy se grafika kolem hráče (já mu říkám „červená“, jak jsem ho nazval. Jsem trochu červeného fanboy) by se proměnila v velké barevné pruhy a hra by se zastavila, a hudba na pozadí by se zastavila s jakoukoli notou, kterou zasáhla, a zahrála si to vysoce postavené, statické kňučení, dokud se znovu nespustím. Stalo se to pokaždé, když jsem se pokusil dostat na kolo do jeskyně nebo budovy.
Byl jsem si téměř jistý, že to byla jen normální hra s potížemi, dokud jsem nezkoumal SNES v obchodním domě Celadon. Nesuďte mě, ale jako červený fanboy jsem vždycky rád, když hra říkala věci z Redova pohledu, například jak říká: „Táta by to měl rád!“ když zkoumáte SNES, nebo „Měl bych jít…“, když zkoumáte televizi, protože nikdy neuvidíte hráče, jak říká něco, až do bodu, kdy jako vtip vývojáři z Red udělí nic víc než elipsy, když jste se s ním setkali v G / S / C.
Každopádně, když jsem zkoumal SNES, kde by Red řekl normálně: „Táta by to chtěl!“, Místo toho jsem viděl text „Kde je táta?“
Zkoumal jsem to znovu a to samé. Něco jsem se tomu smál, myslel jsem si, že z nějakého důvodu to byl špatný překlad (neptejte se, jak jsem si myslel, že to nedávalo smysl). V zadní části mé mysli jsem trochu doufal v hackerskou hru, protože hej, kdybych dostal nějaké screencaps a poslal je na 4chan, mohl bych alespoň zabít odpoledne se smíchem.
