Potions Teacher II

P R V N Í

Pohled Daphne

Za okny už panovala tma a to znamenalo jediné. Už jsme skoro v Bradavicích. Převlékly jsme se proto do hábitů. A stihly jsme to jen tak tak, protože když jsme byly hotové, vlak začal brzdit. Chvíli jsme počkaly než se vyhrnou všichni ostatní aby jsme se netlačily v té malé uličce. Vyšly jsme z vlaku a nasedly do kočáru k Dracovi a spol. ,,Ahoj" mávla jsem. Phoebe jen něco zamručela. S Dracem vlastně ztrávila skoro celé prázdniny.

,,Ahoj" podíval se na nás Draco. Vypadal jen o něco lépe než Phoebe. Museli to být pro ně příšerné prázdniny. Celkem by mě zajímalo co dostal za úkol. Musím se ho na to pak zeptat. Zbytek cesty jsme všichni byli ticho. Břed bránou jsme vystoupili, a k překvapení všech tam stál jejich profesor. Chtěli jsme projít bránou, ale zabránil nám v tom. ,,Co se děje?" zamračila jsem se. ,,Každý se musí podrobit kontrole. Hůlky" řekl a natáhl ruku. Já, Pansy a Blaise jsme mu ji bez problému dali. Museli jsme při tom nahlásit své jméno. Pak přišla řada na Draca. Sehrál tam scénu, pak are přišel Snape a vyřešil to. Takže ani Phoebe nemusela dávat hůlku. Naprosto jsem chápala proč se za ně Snape musel "zaručit". Bylo to samozřejmě kvůli těm hodinám černé magie. A taky kvůli nepromíjitelným.

Rozešli jsme se tedy do hradu. Cesta už nebyla ničím rušena. Jediné rozptýlení mi způsoboval Snape. Celou dobu až do hradu šel za námi, a neskutečně mě tím deptal.

Když jsme dorazili do hradu, vydali jsme se rovnou do Velké síně. S Phoebe jsme se usadily ke Zmijozelu. ,,Myslíš že bude nejlepší nápad to provést zítra v noci?" podívala se na mě z ničeho nic Phoebe. ,,Čím dřív tím líp. Třeba ti dá dokonce odměnu za rychlost" zasmála jsem se. Phoe se taky zasmála. ,,Ale tady to řešit nebudeme" zavrtěla jsem hlavou a setkala se, se souhlasem. Chvíli jsme si ještě povídaly o blbostech a pár krát do toho zapojily i Draca. Pak už sem přišla Mcgonnagalová i s prvákama. Moudrý Klobouk nezapomněl poznamenat aby jsme byli v této době stateční. Pak už začalo obvyklé zařazování. Nejvíce lidí se, jako obvykle, dostalo do Nebelvíru.

,,Vítám zde opět všechny nové, ale i staré tváře" začal Brumbál. ,,Také bych tu chtěl přivítat nového učitele lektvarů, Horácia Křiklana!" ukázal směrem k profesorskému stolu. ,,A na požádání pana Filche bych chtěl poznamenat že je přísně zakázano se potulovat po večerce po hradě, a taky je zakázano chodit do Zapovězeného lesa" dořekl. Pak ještě něco říkal ale to už jsem moc neposlouchala. ,,Učitel obrany je Snape" poznamenala jsem. Vytrhla jsem tím Phoebe ze zamyšlení. ,,Cože?" vytáhla obočí. ,,Je to jasný. Na lektvary je Křiklan. A na obranu nikoho neřekl. Kdo jiný by to byl" pokrčila jsem ramena. ,,Super" zabručela. Na stolech se již objevilo jídlo, ale neměla jsem moc hlad. Vzala jsem si jen trochu salátu, a dezert s nechutí odsunula. ,,Proč nejíš?" zeptala se Pansy. ,,Nemám hlad" zavrtěla jsem hlavou. Poslední dobou moc chuť do jídla nemám. ,,Asi už půjdu na pokoj" zvedla jsem se od stolu. Rozešla jsem se směr Nebelvírská společenka. V půlce cesty se mi zamotala hlava, a svezla jsem se po zdi dolů. Rozbolela mě hlava, stejně jako na hodinách nitroobrany, když se mi Snape pokoušel dostat do hlavy. Tentokrát to bylo asi desetinásobné. Strašně mě třeštila, a měla jsem problém udržet otevřené oči. Nedokázala jsem je udržet otevřené, a pomalu jsem je zavřela.

Ahoj! Tak tu máme první kapitolku (i když se to nějak neliší od prologu, but nevermind) Na tuhle jsem celkem pyšná, protože je to jedna z mála, která není nudná. Takže nezapomeňte zanechat koment a hvězdičku!

_Sealin_