D R U H Á

252 12 0
                                    

Pohled Daphne

Když jsem je otevřela, nebyla jsem na chodbě, nýbrž na ošetřovně.

,,Už jste vzhůru!" přiběhla Madame Pomfrayová (prosím opravte mě, já jsem zapomněla jak se to píšě) ,,Na tohle musíte vypít, a pak tu ještě tak hodinu musíte ležet" řekla a podala mi jakýsi lektvar, který opravdu velice smrděl. Zacpala jsem si nos, a rychle ho do sebe kopla. ,,Jak dlouho tu jsem?" zeptala jsem se po chvíli, co jsem zahnala pocit na zvracení. ,,Byla jste mimo celou noc. Za hodinu je snídaně. Profesor Snape vás našel na chodbě a přinesl vás sem" řekla. Pak se jen otočila a odešla. Chvíli po ní jsem přiběhla uřícená Phoe. ,,Co se ti stalo?" vyhrkla, když nabrala ztracený dech. ,,Nevím" pokrčila jsem rameny. ,,Šla jsem na pokoj, a udělalo se mi zle. Pak jsem se probrala až tady" dořekla jsem. Jen kývla, ale vypada stále sklesle. ,,Co ti je?" vytáhla jsem obočí. ,,To je jedno" zabručela. ,,Dělej! Notak ségra!" zasmála jsem se. ,,Ty nedáš pokoj že?" povzdechla si. Jen jsem zavrtěla hlavou a zazubila se. ,,Tak jo. Víš..... už delší dobu se mi líbí Draco. V Manoru jsem si s ním nemohla popovídat ani nic. Chápeš ne? No a když jsem sem šla, potkala jsem ho jak se ocicmává s Parkinsonovou!" povzdechla si. Já jsem se rozesmála. ,,Co je na tom k smíchu?!" obořila se na mě. ,,T-ta představa jak se Draco líbá s Parkinsonovou!" znovu jsme se hystericky rozesmála. ,,Kdyby jsi chvíli počkala, vyděla bys jak jí odstrčí. Tohle na něj zkouší už od druhého ročníku!" řekla jsem když jsem se uklidnila. ,,Draco jí úplně nesnáší. Jenom ona se na něj furt lepí" vysvětlila jsem jí. ,,Takže spolu nechodí?" zeptala se. ,,Takže spolu nechodí" kývla jsem. ,,Juhu!" povyskočila si. Protočila jsem nad ní oči. ,,Stejně nechápu jak se ti může líbit Draco" pokroutila jsem hlavou. ,,To protože je tak krásný, je to gentleman, a-" větu nedokončila, protože jsem jí utlimila rukou. ,,Fajn, chápu. To stačí. Dostanu curkovku" zamračila jsem se. Phoebe mi ruku olízla, a když jsem jí se zděšeným pohledem odělala, zakřenila se. ,,No fuj!" utřela jsem ruku do prostěradla. Jen se zatvářila jako andílek.

Takhle jsme si ještě dobrou chvíli povídaly, když přišla Pomfrayová. ,,Už můžete jít na snídani. Ale po vyučování si přijďte pro další lektvar. Pro jistotu" mávla rukou. Rychle jsem se zvadla, a mířila i s Phoebe, do pokoje. Tam jsem si nachystala tašku, a rozběhla se na snídani. ,,Taky tě mohla pustit dřív" zamračila se Phoebe, když do sebe ládovala snídani, abychom nepřišly pozdě na hodinu. ,,Přesně" pokývala jsem hlavou, a hodila do sebe poslední zbytek čaje. ,,Váš rozvrch, slečny" přivlál k nám Severus. ,,Díky" kývli jsme hlavou na stejno. Rozešel se pryč ze síně, ale já jsem ho doběhla. ,,Pane profesore?" podívala jsem se na něj když jsme ho doběhla. ,,Co potřebujete slečno?" zastavil se. ,,Pamatuji jak jste říkal že znáte můj původ. Tak mě zajímalo, jestli jste věděl že Phoebe, chci říct slečna Laireová, je moje sestra" podívala jsem se mu do očí. ,,Ona je vaše sestra?" zamračil se. Kývla jsem hlavou. ,,Přijďte po vyučování ke mě do kabinetu. Obě" poručil, a rozešel se pryč. Já jsem se do Velké síně na snídani nevrátila. Rozešla jsme se na první hodinu. A byly to lektvary.

Tákže zase trošku slabší kapitola, ale tak na začátek to nevadí ne? Celkem mi příjde že je Daphne v jeho kabinetě až moc často... No to je jedno! Kapitola je zase kolem pětseti slov, což bude takové moje minimum. Pokusím se psát delší kapitoly, ale nic neslybuji!

_Sealin_

Potions Teacher IIWhere stories live. Discover now