Over again

11.Odjezd

Přesně za tři dny odjížím s One Direction na turné. Je to šílený. Momentálně běháme s Jas po nejrůznějších obchodech a sháníme ještě zbytek věcí, který budu potřebovat.

,,Takže teď máme namířeno do drogerie?"zeptala se mě Jas a já se podívala do mobilu, kde jsem měla seznam věcí, co musím koupit.
,,Jop a pak potřebuju ještě koupit jedny boty."řekla jsem a my se vydaly směrem k drogerii.
,,Našla jsi už, kde tady mají zubní pasty?"zeptala jsem se Jas poté, co jsem ji poslala najít regál se zubními pastami a já si mezitím vybírala novou řasenku, protože ta, kterou mám doma mi už došla.
,,Jo, hnedka tady vedle."odpověděla mi a společně jsme se vydaly dát do košíku zubní pastu. Do košíku jsme daly posledních pár věcí a šly zaplatit. Poté jsme šli vybrat mi ještě tenisky.

Když jsme měly všechno nakoupeno, domluvily jsme se, že mi přijde ještě Jas pomoct zabalit si, protože mě musí ještě před tím než odjedu nutně vidět, i když to já ji taky.

Dva dny do odjezdu

Poslední dva dny do odjezdu na turné. Poslední dva dny doma, objevím se tady až za devět měsíců. Uf, furt to rozdejchávám. Dneska byl můj poslední den v práci a musím říc, že se mi bude po knihkupectví stýskat. Stihla jsem si taky ještě vyřídit úplně poslední věci k odjezdu a byla šťastná, že už to všechno mám hotový. Odpoledne mi ještě přišla zpráva od Harryho:

Harry:Buď prosím u autobusu ráno v osm, adresu ti pošlu😉

Já:Dík, budu tam

Podle adresy, kterou mi Hazza poslal jsem zjistila, že na nás bude utobus čekat na autobusovém nádraží, které není naštěstí ode mě nijak daleko.

Jeden den do odjezdu

Poslední den do odjezdu a já už začínám být už trošku nervózní. Po všech se mi bude hrozně moc stýskat. Naštěstí za mnou ještě dneska přijede Jas a tak se s ní ještě uvidím.

Heather se bude asi taky hodně stýskat, když mi dokonce peče i sušenky na cestu, což ještě nikdy nedělala. Moje sestra je v takových věcech pravý opak mě. Já vždycky byla ta, která jako malá mámě pomáhala péct a vařit, zatímco Heather to nikdy nebavilo a nakonec si šla hrát. Dneska kvůli mně dokonce nešla ani do práce.

,,Prosimtě ukaž."uchechtla jsem se, když už jsem se nemohla dívat na to, jak se tak amatérsky plácá s těstem a v troubě se jí málem připaluje jedna várka.,,Hele takhle to vezmeš a uděláš z toho kuličku, kterou dáš na plech, žádný kolečka z toho nedělej." ukázala jsem jí jak se to má správně dělat.
,,Díky ségra." poděkovala mi sestra když jsem neodešla a místo toho jí pomáhala, protože se teď dlouho neuvidíme a já si s ní chci ještě nějaký ten čas užít.,,A ségra...jsem na tebe fakt pyšná a budeš mi hodně chybět."řekla mi a já se málem rozbrečela. Nakonec jsem jí obejmula a zjistila, že ten kdo se rozbrečel byla Heath, ale já jí to za zlé neměla.

,,No vidíš to, jak se nám to povedlo." zakously jsme se každá do sušenky, jakmile jsme měly hotovo.
,,To jo, dík za pomoc."usmála se na mě na oplátku Heather.

Odpoledne už přišla Jas, aby mi pomohla si sbalit.

,,Tady je kufr."ukázala jsem na kufr, když vešla do mého pokoje.,,A támhle je skříň."ukázala jsem na skříň.
,,A my teď do toho kufru musíme nacpat, co nejvíc věcí jestli to chápu dobře."dořekla za mě Jas.
,,Jo, pochopila."usmála jsem se na ni.

Co vám budu povídat, už jen vybrat vhodná trička nám trvalo dost dlouho.

,,Hele, hygienickou taštičku už mám sbalenou, tak aspoň něco. A boty vlastně taky!"zakřičela jsem na Jas z koupelny, kde jsem se dívala, co si budu muset ještě ráno dobalit.
,,Kufr už za chvilku taky bude!"zakřičela na mě na oplátku Jas.
,,Super!"ozvala jsem se ještě a šla jí pomoct.

,,No a co si vlastně budeš brát všechno do batohu? Já jenom abychom věděly jestli se nám jsem všechno vejde."zeptala se mě když už jsme měly zabaleno všechno oblečení a věci jako ručníky atd.
,,Notebook, nabíječky, jednu knížku, nějaký jídlo, pití a vlastně skoro všechny věci na "zábavu"."odpověděla jsem.
,,Takže jediný věci, co tam ještě musíme dát je ještě jedna knížka a zbytek věcí, které si tam dáš až ráno."zamyslela se.
,,Přesně tak."přitakala jsem při tom, co jsem do kufru skládala poslední dvě plátěnky.
,,Takže teď máme vlastně dobaleno."
,,No vlastně jo, moc ti děkuju, na balení kufrů jsi fakt dobrá."
,,Dík ,hele něco tady pro tebe mám."řekla mi moje kamarádka a šáhla do jejího vaku.
,,Nechala jsem ti vyrobit takovej menší dárek."řekla mi a podala mi černou krabičku, kterou jsem následně otevřela.
,,Moc ti děkuju Jas ."objala jsem ji se slzami v očích. Nechala mi vyrobit kryt přesně na můj mobil s naší fotkou.
,,Nemáš zač. Ale teď mi slib, že si budeme pořád psát a volat."
,,Tak to ti mileráda slíbím."usmála jsem se na ni a utírala si slzy.

Večer už ale musela Jas odejít a já ji naposled opět se slzami objímala.

,,Tak si to tam užij, jsem na tebe pyšná."řekla mi.,,Budu stalkovat všechny sociální sítě, abych zjistila úplně všechno i to, co ty mi neřekneš."
,,Však víš, že ti říkám všechno."zasmála jsem se.
,,Mám tě hrozně moc ráda Cass."
,,Já tebe." pak už, ale přišel čas se na devět měsíců definitivně rozloučit.

Den odjezdu
Je to tady. Den, kdy odjíždím na turné s mojí oblíbenou kapelou.

Ráno jsem se vzbudila celkem hodně brzo, abych si stihla ještě dobalit.
Jako první po vzbuzení jsem se vydala do kuchyně, kde jsem si vzala snídani. Následně jsem šla provést ranní hygienu a trošku se namalovala, abych si mohla zabalit i zbytek věcí, což jsem provedla hned v zápětí.
Po krátké chvilce na mobilu jsem se šla nakonec i převléct, protože jsem už za dvacet minut musela vyrazit.

Oblékla jsem si džíny, mám v plánu se potom v autobuse převléct, protože pojedeme čtyři hodiny do Liverpoolu, obyčejnou Harry Potter mikinu, vlasy si nechala rozpuštěné a na krk si dala řetízek pro štěstí, který jsem dostala na Vánoce od Jas.

Jakmile jsem byla připravená, rozhodla jsem se, že si připravím svoje zavazadla na chodbu a půjdu si sednout za zbytkem rodiny do obýváku, kde už na mě čekali.
,,Cass, něco bychom tu chtěli dát." řekla máma, když se můj čas do odchodu z domu zkrátil na deset minut a podala mi fialový stahovací sáček. Sáček jsem otevřela, abych se mohla podívat, co v něm je. Byl tam nádherný náramek, na kterém byly čtyři přívěsky a na nich bylo napsáno Cassidy, Heather, máma a táta. Hned jsem si ho nasadila na pravou ruku, na levé jsem už měla dva pletené, které si nikdy nesundávám.
,,Moc vám děkuju." řekla jsem a to už jsem začala brečet.
,,Jsme na tebe moc pyšní Cassidy." řekl mi táta a obejmul mě.
Chvilku jsme si ještě povídali, když už přišla ta osudová chvilka a já už musela jet.
,,Tak si to tam užij a dávej nám neustále vědět, co se děje." řekla mi máma a naposledy mě objala, já pořád brečela jak želva.
,,Budeme si psát a volat ségra. Ty to zvládneš věřím ti." řekla mi Heather, se kterou jsem se následně taky objala.
S mámou a Heather jsem se rozloučila, pobrala si věci a s tátou, který mě vezl k autobusu vyšla z našeho skromného bytu.

Když jsme s tátou dorazili na místo, oba dva jsme vystoupili a já si vzala věci.
,,Beruško moje, moc si to užij. Vždycky jsem věděl, že máš velký talent a že to někam dotáhneš." řekl mi a mně se spustili slzy.
,,Moc ti děkuju tati." řekla jsem ho a objala.
Jelikož musel jet už do práce tak jsem mu ještě když odjížděl zamávala, uzřela si slzy a vydala se k autobusu.

,,Ahoj všichni."zakřičela jsem, když už jsem byla skoro u autobusu, který už z venku vypadal luxusně.
Už se čekalo jen na mě a tak mě všichni pozdravili.
,,Ahoj, já jsem Paul, rád tě poznávám." podal mi ruku vedoucí ochranky,který stál vedle kluků.
,,Dobrý den, jsem Cassidy Pannerová, taky vás ráda poznávám ."
,,Myslím, že si můžeme tykat ne ? Koneckonců se teď budeme vídat každý den. Takže já jsem Paul."
,,Cassidy."

,,Tak co, připravená ?"zeptali se mě kluci, když mi pomáhali se zavazadly dovnitř.
,,Trochu nervózní, ale už se nemůžu dočkat !"řekla jsem šťastně a nastoupila do autobusu za klukama, vstříc mému životnímu turné. A to jsem ještě ani netušila, jak moc životní bude.

Další kapitolka je tady, doufám, že se líbí
Xoxo Caroline 💞