39.Narozeninový den

80 5 0
                                    

,,Všechno nejlepší k narozeninám, princezno."ozvalo se, když jsem otevřela oči a přede mnou stál Niall, který očividně vstal dřív. Přešel ke mně a zpoza zad vytáhl ruku, ve které držel nádhernou kytici, ve které byly hlavně růže. Sedla jsem si a s úsměvem si kytici převzala.
,,Tak za prvé, dobré ráno a za druhé moc ti děkuju."skočila jsem na něj a objala ho.
,,Nemáš zač, zlato."řekl a objetí nepovoloval. Jo, objetí od Nialla jsou ta nejlepší.,,Původně jsem ti chtěl donést snídani do postele, ale pak mi došlo, že by jsi spíš ocenila to, že posnídáš s náma se všema."
,,A to jsi měl pravdu. Ale teď mě pusť, abych se vůbec nasnídala."uchechtla jsem se a dala mu malou pusu.

Rychle jsem se převlékla, vyčistila si zuby a celá se dala nějak tak do kupy, jelikož mě nechal Niall pořádně prospat a potom už jsme pádili na snídani.

,,Ahoj všichni."pozdravila jsem všechny, protože už jsme chyběli akorát my s Niallem.
,,Všechno nejlepší k narozeninám, Cass!"odpověděli mi všichni sborově, já jim poděkovala a šla si vzít snídani. Vybrala jsem si moji nejoblíbenější, a to palačinky.

,,Takže vy se dneska pojedete ještě někam podívat?"zeptala jsem se členů mé rodiny, když jsme jedli.
,,Přesně."odpověděla mi Heather.
,,Jas, ty můžeš jet s náma klidně do arény."podívala jsem se na Jas.
,,A není v tom autě jen sedm míst náhodou?"zeptala se.
,,Je, ale jedno se dá přidat ještě do prostřední řady."odpověděl jí s úsměvem místo mě Harry.
,,Tak to pojedu ráda. Aspoň se podívám, jak to celý před koncertem vypadá."řekla a dala si další sousto volského oka.
,,Jakoby ono to není nic převratného, pár zkoušek, jídlo a pak se jen tak flákáme."řekla jsem, abych ji vyvedla z omylu, že by to bylo nějaké extrémně nabité.,,A vy potom přijeďte k aréně o nějakou dobu dřív a běžte k zadnímu vchodu, bude tam ochranka, která o vás bude vědět a pustí vás dovnitř, jelikož venku už budou hrozný davy lidí."podívala jsem se teď na rodinu.,,Je to tak, že jo Liame?"
,,Jo, přesně jak říkáš."usmál se na mě.

V klidu jsme dojedli a vydali se na pokoje, abychom se připravili a mohli jet do arény. Táta mi ještě řekl, že se za mnou za chvilku ještě staví, aby mi dali dárek k narozeninám.

Niall po chvilce vypálil zase za klukama a musím říct, že už mě to celkem dost štve, ale zároveň jsem ráda, že je i s klukama a ne jen se mnou, protože v poslední době jsme skoro jenom spolu.

Chvilku jsem byla na mobilu a nic nedělala, dokud se neozvalo zaklepání na dveře a já se zvedla, abych šla otevřít.

,,Tak pojďte dál."řekla jsem a všichni vstoupili za mnou do pokoje.
,,Cassidy, ale trošku byste si to tady uklidit."pokárala mě prvně máma. Byla pravda, že nejvíc uklizený pokoj to nebyl.
,,No, ale teď...ti přejeme všechno nejlepší k tvým devatenáctým narozeninám."usmál se táta, potřásl mi rukou, dal mi pusu a do ruky nádhernou květinu. No, už bych si tady mohla otevřít květinářství, kolik kytek je v těch obou kyticích.
,,Moc děkuju, tati."objala jsem ho a kytici položila na postel.
,,Pořád nemůžu uvěřit, že už nejsi ta malinká holčička Cass. Všechno nejlepší."máma měla na krajíčku a podala mi středně velký dárek zabalený v Harry Potter balícím papíru. Mámu jsem objala, poděkovala a odložila dárek taktéž na postel. Jako poslední ke mně přistoupila Heather.
,,Takže ty moje malá ségra. Všechno nejlepší."podala mi ještě jeden dárek a objala mě.

,,Jé, to jste nemuseli."usmála jsem se, když jsem si rozbalila dárek a v něm byla čtečka. Rozbalila jsem i druhý, v němž byl černý obal na tu čtečku.
,,Máme radost, že se ti to líbí Cass."řekla mi máma.
,,Ani nevíte jak."všechny jsem je znovu objala.
,,To máš, když teď pořád lítáš v letadle, tak aby jsi nemusela tahat knížky."usmál se na mě táta.

Over againKde žijí příběhy. Začni objevovat