N.K.Ú

1.6K 78 3
                                    

Dnešní první hodina, byli lektvary a tomu idiotovi z Nebelvíru Seamusovi Finniganovi, se to zase vymklo z rukou. Neříkám, že mě se každý lektvar povede, ale jemu se snad za celý život v Bradavicích, nepovedl ani jeden.

„Pane Finnigene, to snad nezvládnete ani jediný lektvar? Srážím Nebelvíru 5 bodů a teď Vás umyju pomocí kouzla, abyste se někde nezdržoval jako to děláte furt" řekl mu naštvaný Snape. Kouzlo mu však nevyšlo a místo toho, aby byl mokrý Finnigan, tak byl on. Třída se začala smát. Šla jsem k Finniganovi a kouzlo použila já, už to ale dopadlo, tak, jak mělo.

„Jste dobrá" řekl mi Snape

„Za to vy jste poděs" třída se začala zase smát.

Po vyučování jsem se vydala do Brumbálovi pracovny, abych mu řekla o té růžové furii a o tom, co dělá.

„Slečno Riddelová, potřebujete něco?" zeptal se, ne, jdu na čajový dýchánek.

„Vlastně ano" poté jsem začala vyprávět srdcervoucí příběh o tom, co ta babizna udělala. Od nesmyslného vyučování, až po fyzické tresty.

„Víte slečno, děkuju, že jste mi to řekla, ale bohužel vás musí doučit, alespoň do zkoušek N.K.Ú a ty jsou za měsíc, do té doby ji nemohu vyhodit" začala jsem být naštvaná, takže tady mám ještě s ní vydržet měsíc? To si ze mě dělá prde...
Odešla jsem z Brumbálovi pracovny naštvaná. Zamířila jsem nafouklá jak balón, co zanedlouho praskne, do společenky Zmijozelu. Sedla jsem si na gauč a založila ruce na hruď.

„Tak jak to dopadlo?" zeptala se ihned Pansy

„Ani se neptej" odsekla jsem nastvaně.

„Hádám, že Umbridgeovou nevyhodí" hádal Blaise, wow neříkají ti náhodou blesku?

„Ne, až po těch dementních zkouškách, prej jí dřív vyhodit nemůže" s tímhle jsem odešla do pokoje, abych se uklidnila.

****

Vzbudila jsem se asi okolo páté, došlo mi, že jsem usnula. V pokoji nikdo nebyl, proto jsem se vydala do spolenečnky. Hned jak jsem tam přišla, tak všichni propukli v hlasitý smích.

„Coje?!" vyštěkla jsem, Pansy mi přinesla zrcátko, kde jsem se hnedka viděla. Měla jsem celý pokreslený obličej, byli tam srdíčka a nápis Miluju Draca Malfoye. Ihned mi došlo, kdo to byl a k tomu dotyčnému jsem ihned přešla.

„2:2, prozatím vyrovnáno" ušklíbl se.

„Já ti to oplatím, Dráčku, to se neboj" tentokrát jsem se ušklíbla já a šla si tu 'krásu' umýt z obličeje.

****

Uběhl měsíc a dnes byli zkoušky N.K.Ú. Ty fyzické tresty, na mě použila několikrát a i na ostatních studentech. A taky zavedla opatření, které nám všem stěžovali pobyt v Bradavicích. Kdyby ta kráva věděla, co se jí stane, tak by to nikdy neudělala.

„Frede, Georgi, dneska jsou ty zkoušky s Umbripičovou, nechcete to nějako opepřit? Víte jak to myslím" řekla jsem dvojčatům, když jsem šla na zkoušky.

„Jasně, jak si přeješ" odvětil Fred.

„A jak ti můžeme pomoct?" zeptal se George.

„No, to nechám na vás" mrkla jsem na ně a odešla, snad se na ně dalo spolehnout.

Během zkoušek, jsem dělala, že něco dělám a čekala na dvojčata. Dávali si celkem na čas.
Za chvíli se ozvali rány z chodby, Umbripičová se tam šla podívat.
Než však stihla rozrazit dveře, vletěli tam na koštěti, jako neřízené střeli a začali po třídě házet rachejtle. Fred mě nabral na koště, rozházeli jsme všechny papíry a mířili na školní dvůr. Všichni studenti s radostí běželi za námi, smáli se a radovali.

„No tohle! Vy spratci nevychovaný, tohle vám spočítám!" přerušila naší podívanou Umbripičová.

„Ne, paní profesorko, tohle budete mít spočítané Vy" zařvala jsem na ní se smíchem.

„Brumbále, vidíte, co provedli vaši studenti, to je naprosto nepřípustné" stěžovala si, když tam přišel jmenovaný.

„Vždyť to jsou jen děti, to vy máte padáka" řekl jí s klidem Brumbál.

„Cože! O čem to mluvíte?" začala histerčit.

„Mluvím o tom, že neučíte studenty, tak jak byste měla, taky používání fyzických trestů na studentech a to je trestné"

„Cože! Kdo vám to řekl?" slezla jsem z koštěte a šla směrem k ní.

„To byla já, říkala jsem, že vám to neprojde" škodolibě jsem se zasmála.

„Ty malá" mířila ke mě, ale dvojčata mě vzali na koště.

„Paní, myslím, že byste měla, co nejrychleji opustit pozemky hradu" řekl jí Brumbál, ona se na mě nenávistně podívala a poté beze slov odešla.

Všichni začali pískat a vykřikovat moje příjmení, všichni byli šťastný, že ta furie konečně opustila naší školu.

„Slečno Riddelová, jmenuji vás Zmijozelskou prefektkou" řekl mi ještě Brumbál a radostné pískání studentů se nedalo přeslechnout.

𝐁𝐀𝐃 𝐁𝐋𝐎𝐎𝐃 | draco malfoy ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat