𝐁𝐀𝐃 𝐁𝐋𝐎𝐎𝐃 | draco malfoy ✔

severus, please

Uběhl měsíc.

Každý den jsem byla strachy bez sebe a bála se, kdy přijde můj otec a bude si chtít se mnou vyřídit účty.
Mohlo to být každou chvíli, protože nikdy nevíte, kdy si můj otec usmyslí, že si pro svojí "milovanou dcerušku" přijde.

Zdál se mi další sen o sirotčinci, jak bylo zvykem probudila jsem se se slzami a samozřejmě bez jakéhokoliv náznaku spát dál.
Oblékla jsem se do tílka a džín, přes rameno si přehodila hábit a vydala se na cestu hradem.
Jelikož byl víkend, tak jsem už neplánovala spát a rozhodla se, že zůstanu na Astronomické věži.

Kdybych však věděla, co se tam ten večer stane, nešla bych tam....

Chtěla jsem vyjít po schodech, ale málem jsem se srazila s nějakou osobou.

Černé vlasy, zelené oči a kulaté brýle na tváři.

Harry Potter

Co ten tady dělá?

Otevírala jsem pusu, abych něco řekla, ale on mi svojí dlaní zakryl ústa a popostrčil mě, abych šla dál od schodů.

„Co tady sakra děláš?" zeptal se šeptem tak, že jsem mu sotva rozuměla.

„To tě nemusí zajímat, spíš co tu děláš ty?" zašeptala jsem též, pochopila jsem, že by nás asi neměl nikdo slyšet.

„To je jedno, buď zticha a poslouchej" ukázal nahoru, mezi podlahou byli díry, tak bylo dokonale vidět, kdo je na věži.

Byl tam Brumbál a světě div se tam ihned objevil Draco s hůlkou mířenou na něj.

„Dobrý večer, Draco" pozdravil ho s klidem Brumbál, jako by na něj právě nemířil hůlkou.

„Draco" vydechnu „Co ten tu dělá?" zašeptala jsem aby to nahoře neslyšeli.

„To nevím" odpověděl Potter a dál sleduje dění nahoře.

„Draco, ty přece nejsi žádný vrah" řekl stále s klidným tónem, vrah? O čem to mluví?

„Jak víte co jsem? To by Vás šokovalo!" řekl Draco se stále nataženou hůlkou k němu, vůbec jsem nechápala situaci.
Vedli furt nějakou debatu, ale jejich slova jsem nevnímala, pouze jsem pozorovala Draca.
Byl úplně zničený, měl rozklepané ruce a v jeho očích jsem viděla pouze strach. Bylo mi ho líto, nevěděla jsem  co se děje, ale chtěla jsem mu pomoct.

Chystala jsem se tam jít, ale zastavil mě někdo, koho bych tu ani za mák nečekala.
Byl to Snape, naznačil mi abych byla ticho a zůstala na místě. Udělala jsem tak. Byla jsem přesvědčená o tom, že tuhle situaci zastaví, ať se jedná o cokoliv.

Kdybych věděla na jakém jsem omylu...

Zatím se tam u nich neobjevil, i když byl z našeho dohledu pryč. Začala jsem je zase poslouchat.

„Draco, kdysi jsem znal kluka , který se ve všem rozhodoval nesprávně. Nebu-" věděla jsem, že mluví o mém otci, bylo to více než jasné.

„Nechci Vaši pomoc!" skočil mu do toho Draco. „Nechápete to, musím to udělat! Musím Vás zabít! Jinak on zabije mě"

Poslední větu řekl už s klidem, ale s vyděšeným tónem i výrazem. Už mi došlo co se děje, můj otec ho přinutil aby ho zabil. Vyhrožoval mu.

V tu chvíli se tam objevilo několik lidí, zřejmě to byli smrtijedi, o nich už jsem za posledních pár měsíců slyšela dost.

„Dobrý večer, Bellatrix" pozdravil jednu tu ženskou stále s klidným hlasem, někdy si říkám jak dokáže být za každé okolnosti, tak klidný...

To už jsem se tam, ale chystala vejít. Teď už mě žádný Snape nezastaví, prostě tam půjdu a-

Někdo mě hodně silně chytl za zápěstí a z jeho sevření byl opravdu nadlidský úkol se dostat pryč. Byl to Potter.

„Nemůžeš tam teď jít!" vyjekl na mě šeptem.

Pak už jsem se snažení o to se dostat z jeho sevření nechala být a poslouchala je dál.

„Severusi, prosím" řekl Brumbál lítostným hlasem, z toho mi došlo, že už je tam i Snape.

„Avada Kedavra" Vyšlo Snapeovi z úst a Brumbál spadl přímo dolů z Astronomické věže.

V tu chvíli jsem nevěděla co dělat, pamatuju si jenom, že Potter někam odběhl a smrtijedi nahoře se smáli na celé kolo.

Spadla jsem na zem a upadla do temnoty.

ano vím, že nějaká ta část se nepodobá filmu, ale už jsem psala, že to nebude úplně stejné :D