mafie

18

Najednou se místností rozzvonil telefon. On ho zvedl a začal s někým telefonovat. Po deseti minutách přišel a vypadal ještě víc nasraně než předchvilkou. Všichni odešli ven a tak jsem tady zůstala jen já a on. On si sednul ke stolu a celou dobu pracoval. Já jsem seděla a sledovala vše okolo. Potom jsem usla a pak se zbudila ale on pořád pracoval. Najednou se rozzeznel poplach. Všichni se nahrnuli dovnitř a začali nabíjet pistole. Ke mě přišel jeden z nich odpoutal mě a připoutat ke stolu u zdi který byl taktéž přidělaný k podlaze. Dal mi roubík a projistotu mi ještě pusu prelepil lepící páskou. Všichni byli připravený na boj. Jenže v tu chvíli se zvenku ozvala střelba. Najednou oknem proletěl plynová bomba a místnost začala být plná kouře. Půlka z chlapů omdlela. Chvilku na to se rozrazil dveře a na zemi už byli všichni. Začínala jsem být mimo. Vyděla jsem už jen odrysy postav. Ucítila jsem jak mě někdo odpoutal a odnes ven. Poslední co jsem viděla bylo světlo a pak jsem omdlela.

Probrala jsem se v posteli. Nejdřív jsem sama sobě nevěřila ale byla to pravda. Byla jsem přikritá peřinou. Otevřela jsem jedno oko abych zkontrolovala okolí ale pochvilce jsem ho zase zavřela. Najednou se ale v místnosti ozval potichu mě známí hlas. Byl to fin. Místností se ozvali kroky a já se usmála. Ta osoba si sedla na postel vedle mě a jemně se mě dotkla. „vstávat, už je ráno“ ale já se jenom přetočila na druhý bok ale najednou jsem ucítila palčivou bolet na rameni. Díky tomu jsem otevřela oči a otočila se zpět. Pohled se mi naskytl na Alexe v černém uplem tílku s rozcuchanými vlasy. Zase jsem se usmála a jemně do něj strčila. „jak si mě našel?“ zeptalala jsem se. „jednoduše podle signálu jeho telefonu. Ten debil musel furt někam telefonovat takže to byla brnkačka. Teď je u soudu a odsuzují ho za trojnasovnou vraždu, únos a spoustu dalších věcí co jsem na něj měl. Takže  bude mít doživotí  nebo možná až trest smrti.“ teď se usmál i on. Sedla jsem si a koukla po pokoji. Na gauči seděli všichni. Taky se usmívali. „Jsem ráda doma.“ řekla jsem potichu čemuž se Alex zasmál. „to já taky“ postupně se pokoj začal stávat prázdnější až jsem tam zbyla jen já a Alex. „ převleč se a dojdi dólů na snídani.“ Teď už byl pokoj úplně prázdný. Vstala jsem z pokoje. Zvedla jsme se a došla do šatny. Když jsem se vyslekla všimla jsem si že mám modřiny všude po těle. Břicho jsem měla úplně modré. Někde byli žluté a fialové fleky ale to byli jen výjimky. Na rameni jsme měla obvaz stejně tak i na rukou. Převlekla jsme se do černého úplného roláku a tepláků a vydalal se ještě do koupelny. Vlasy jsem si učesala a stáhla do drdolu. Mejkapem jsme si ještě zakryla kruhy pod očima a vydalal se pomalu z pokoje. Šla jsme chotbou a sledovala vše jako když jsme zde byla poprvé. Zapomněla jsme jak je vše tak kouzelné jako z pohádky. Zatočila jsem ke schodům a sešla dólů. Tam už všichni seděli. Došla jsem ke stolu a sedla si na své místo naproti alexovy. Předsebou jsem měla talíř s jídlem. Všichni jsme si popřáli dobrou chuť a začali jsme jíst. Dojela jsme jako první. Jen jsem se oprela o zodli a sledovala okolí