Můžeme být spolu?

26. JUSTIN

Už dva měsíce jsem daleko od místa kde bych chtěl být. Nejdřív jsme letěli do Mnichova následovaly kanáry, Washington a teď pro změnu Brazílie.
Ležím na slunci u bazénu a vedle sebe mám brunetku, jejíž jméno už jsem zapomněl. Celý týden se kolem mě točí a nenechá mě na pokoji. Né že by se mi nelíbila, jenom to není ONA.
Na začátku toho všeho se mi Ell alespoň snažila dovolat. Teď už o ní přes měsíc nevím.
Chybí mi a strašně moc bych chtěl nasednout na letadlo, přijel k ní domů a za všechno se omluvil. Řekl jí že jsem ten největší idiot a ona by mi odpustila. Jo přesně takhle by to bylo v pohádkách, ale mi žijeme v reálném světě. Ve světě plném bolesti, nenávisti a násilí. Na světě ve kterém nevím jestli si vůbec zasloužím její odpuštění.
Zvedl jsem se z lehátka na kterém jsem do této doby ležel a skočil šipku do studeného bazénu. Vynořil jsem se z vody a všiml si tý kurvy, která se ještě culila vedle lehátka. Zvedla se a příliš nepřirozeně provokativní chůzí přišla k bazénu, sedla si na kraj a naklonila se ke mně. Schválně se vzpřímila aby její nadměrně odhalující plavky ukazovaly víc než doteď. Nebudu lhát její horní vybavení celkem ušlo, ale spodek za moc nestál.
Rychlým pohybem jsem jí stáhl za mnou do vody a hrubě se jí přisál ke rtům. Toho tam dole v plavkách to nechalo naprosto v klidu. Prostě to nebyl jeho typ.
„půjdeme nahoru?" Zeptal jsem se a ani nepotřeboval slyšet odpověď.

Vešli jsme ke mě do pokoje. Strčil jsem do brunetky, která spadla na postel. „jdeš na to nějak rychle ne?" Řekla neznámá sarkasticky. Protočila jsem nad tím oči. Místo nějaké debilní předehry jsem jí rychle strhl ten kus látky jménem plavky z těla a nechal je válet se na zemi. Přisál jsem se jí k bradavce a ona se mi jen poslušně oddala. Snažila se mi sundat shortky, ale mě z neznámého důvodu se mi její úmysly moc nezalíbili. Není to moje nenahraditelná Ell. Tahle je jiná, všechno s ní jde moc lehce. Tak lehce až je to nuda.
„přešla mě chuť" řekl jsem.
„cože?!" Zaječela neznámá
„neječ a vypadni" řekl jsem a odešel do koupelny.
Po chvíli jsem slyšel bouchnutí dveří.
Co to kurva dělám?! Nemůžu jí jen tak nahradit.
převlečený jsem vyšel ven z pokoje a měl namířeno do otcova apartmá.
Zaťukal jsem na dveře. Otevřela umělá blondýna s velkým výstřihem. Obešel jsem jí a namířil si to přímo k otci, který seděl s rozepnutou košilí na pohovce a kouřil. Vím, že mámu podvádí, ale nehodlám řešit jejich už dost posranej vztah.
„je na čase abych už jel domů. Stejně už jsem tady dýl jak bylo v plánu. A co se týče vztahu s Ell, tak ten už toho utrpěl dost. Vracíme se" prohlásil jsem sebevědomě. Otec se zdál zaskočen. „dobře, ale já tu ještě chvíli zůstanu. Zařídím ti letadlo" řekl otec a dál se věnoval cigaretě v jeho ruce.
Obešel jsem tu levnou kurvu a šel k sobě do pokoje zabalit.

„můžeme vzlétnout?" Zeptala se letuška. Jen jsem přikývl na souhlas.
O deset minut později jsme se vznášeli nad atlantským oceánem a já přemýšlel co udělám až dorazím.
Musím se všem omluvit. Vypadl jsem moc rychle a nestihl se rozloučit ani s lidmi, kteří za nic nemohli. Trevor mi sem tam napsal, ale mě je jasné, že by se o tom dozvěděla Ell, které by to tak akorát ublížilo a tak jsem i jeho zprávy ignoroval.
Jediná Claudie odpřísáhla, že nikomu neřekne, že jsme ve spojení. Není to nic osobního nebo něco takového, jen z ní tahám informace. I když poslední dobou i na ní kašlu.
Už úplně vidím jak na mě bude Ell naštvaná. Klasicky se bude mračit rozhazovat rukama a naštvaně pochodovat po pokoji. Bude na mě řvát jak příšernej jsem a jak mě nenávidí. Nepustí mě jako vždy je slovu a nechá mě tam hloupě stát.
Musí mě nesnášet...

Hladce jsme přistáli a já poděkoval pilotovi. Vyšel jsem ven na vzduch a opřel se do mě studený vítr ze severu.
Nasedl jsem do auta a nechal se odvézt na místo, které jsem dřív nazýval domovem.
Stál jsem na chodníku a na povrch se mi vyplavily ošklivé vzpomínky na den kdy jsem tu byl naposledy.
Viděl jsem svojí milovanou Ell jak histericky brečí na silnici a není schopná se zvednout. Snažila se mě přemluvit abych nikam nejezdil a já kokot jsem jí slíbil, že se za chvíli vrátím. Místo toho jsem byl dýl jak dva měsíce v prdeli a ona tu na mě musela čekat.

Doma nikdo nebyl a tak jsem se dobelhal k sobě do postele a začal vybavovat kufry.

Vyčerpaně jsem se natáhl na svojí postel. Vybavil jsem si Ell jen ve krajkovaném bílém spodním prádle, jak jí vanilkovou zmrzlinou a směje se mým zvrhlým vtipům. Potom odložila zmrzlinu na stůl a políbila mě. Jen jsme tam tak leželi v obětí a nic neříkali. V tu chvíli jsem byl nejšťastnější. S ní.

Popadl jsem čisté bílé triko a černé kraťasy a rozhodl se jít se projet.

Nastoupil jsem do auta a rozjel se pryč.
Bez váhání jsem zabočil na zastrčenou lesní cestu a jel mírným kopečkem k mému lesnímu domku.
Vystoupil jsem z auta a nadechl se čerstvého vzduchu. Venku už se trochu stmívá a začíná být zima.
Všude kolem panovalo naprosté ticho, kromě lehkého vánku, který cuchal koruny stromů kolem mě. Je moc příjemný pocit být zpátky.

Zatáhl jsem za kliku a překvapilo mě, že je odemčeno. Potichu jsem vešel dovnitř a překvapila mě osoba, která seděla na posteli a četla nějakou knihu.

„Ell?"