Tábor pro upíry a vlkodlaky / OPRAVA příběhu

Kapitola 8. Jak mě zlochtal Nikolas (část 2/2)

Z pohledu Laury:

,,Fajn, ale v oblečení ne. To se dojdu raději převléct," pověděla jsem mu a on mě konečně vrátil na zem.

,,Tak jo, kdo chce může jít do bazénu a kdo ne, tak si můžete vzít míč a něco si hrát," rozkázal všem Alex a já pak rychle od něj odcupitala a šla za Tarou do naší chatky.

Naštěstí šel i Theo s kluky.

Když jsem stála na okraji bazénu, tak se za mnou někdo zjevil a než jsem se stihla otočit, tak mě objal a spadl i se mnou do vody. Ten pach patřil Alexovi. Takhle jsme blbli až do oběda.

A nebojte, taky jsem shodila Alexe do vody a taky Nikolase, aby mu to nebylo líto.

Po obědě jsme měli zas volno do tří.  Mezitím jsem byla s Tarou v naší chatce, když v tom se mě zeptala, co jsem si to vlastně musela zařídit, že jsem kvůli tomu prošvihla snídani.

,,Taro dnes ne, třeba zítra. Jo?" zeptala jsem se ji.

Řekla bych ji to hned, ale pořád mi to vrtá hlavou.... Můj první polibek.

,,V poho, chápu," odpověděla mi Tara a z nudy jsem ji začala lechtat.

,,Néé.... Přes-taň!.... Pro-sím!" křičela o pomoc rozesmátá Tara po celé chatce až jsem ucítila pár táborníků blízko, aby zjistili, co se tu děje.

Najednou mě odstrčila a utekla z chatky ven. Já se ihned za ní rozeběhla a viděla, jak se na nás kouká víc jak půlka táborníku.

Ups, ale no co.... Neměla se smát tak nahlas. A navíc, já se nudila.

,,Co se to tu děje?" zeptal se nás Max a kluci se na nás jen koukali.

,,Co asi? Laura se nudí a já jsem její pokusný králíček!" a rozeběhla se, protože jsem jí chtěla zas zlochtat a kluci se nad tím jen uchechtly.

Běžela jsem kolem chatky s číslem sedm a Nikolas byl pod terasou, když v tom mi chytil loket.

,,Ale no ták! Tohle se nedělá kamarádům, štěně. A když už, tak musíš pořádně," zvolal a začal pro změnu lochtat mě.

,,Ha a máš to!" řekla s výsměchem Tara a já se na ni pokusila kouknout s vražedným výrazem v obličeji, ale nešlo mi to.

,,P-Prosím p-přes-taň!" zaprosila jsem mezi smíchem a on zastavil.

Uf, konečně přestal.

,,NE," zašeptal mi do ucha a zas mě začal lechtat.

,,Pro-sím... Udělám cokoli," řekla jsem a hned toho začala litovat.

,,Cokoli, jo? Domluveno, nechám si to na dýl," pustil mě a kulišácky se na mě usmál.

,,Fajn," pověděla jsem a trochu se obávala toho, co to bude.

Najednou se tu zjevil Jim i s ostatními táborníky.

To už jsou tři hodiny? Nejspíš jo.

,,Takže už jsem zpátky, potřeboval jsem si něco zařídit. Doufám, že jste nedělali kraviny. No a teď si můžete zahrát třeba schovku, co vy na to?" zeptal se nás Jim.

,,Já s Laurou budeme pykat," zvolal Alex, Jim jen na nás souhlasně kývnul a šel si dělat svoji práci.

Ostatní se vydali schovat a já s Alexem jsem začala počítat.

Dobře, přišlo mi to trochu divné, že mě do pykání zatáhl, ale mě to nijak nevadí.

Když jsme dopočítali a já se otočila, tak jsem narazila do Alexe. Ten mě namáčkl ke zdi, chytil svou rukou moji bradu a trochu ji zvedl, abych mu koukala do očí

,,Alexi, co to-" ani to nedořeknu, protože mi skočil do řeči. ,,Viděl jsem tvoji pusu s Nikolasem."

Díval se mi do očí a já nevěděla, co na to říct.

,,To bylo tím úplňkem," vysvětlila jsem mu a on mi naklonil bradu na mou pravou stranu.

On se trochu sklonil a přiblížil se k mému krku. Hned mi došlo, co se snažil udělat.  Já jsem se ho snažila odstrčit, ale místo toho mi uvěznil ruce. Už jsem cítila jeho dech na mém krku a oblízl mi krk, jako by se připravoval, mě kousnout.

Naštěstí se odtáhl se slovy. ,,Jsi sladká," zavrněl mi u ucha a pustil mě.

Pak se vydal na jednu stranu tábora a já raději na druhou.

Co to do něho vjelo?

Našla jsem Taru, kluky, taky Nikolase a spol. A pak ještě nějaký upíry a vlkodlaky. Pak pykal Nikolas, naštěstí s Maxem, no a takhle to šlo až do večera.

,,Je večeře," zvolal na všechny Jim a my jsme se zvedli a šli za ním.

Když jsem s Tarou šli k našemu stolu, kde byli kluci a naše porce s jídlem, tak moje porce zmizela a já se začala po ní ohlížet, až jsem uviděla Alexe, který mě pozoroval.

,,Lauro nechoď tam, přinesu ti jídlo," řekl rychle Lucas a chtěl vstát.

,,Ne to je v poho. Stejně si s ním potřebuji o něčem promluvit, tak se uvidíme pak," rozloučila jsem se s nimi a než mi to stihli rozmluvit, tak jsem stála u stolu, kde je Alex.

Sedla jsem si na proti němu a koukla jsem se do jeho modrých očí.

,,Proč si to udělal?" optala jsem se ho a začala pomalu jíst.

,,Zbytek síly úplňku," vysvětlil mi a já mu moc nevěřila.

,,Dobře," řekla jsem, a přitom už jsem měla snězené jídlo a stejně tak i on.

,,Heleď me se, kdo žárlí!" pověděl Alex a koukal se za mě.

Otočila jsem se za sebe a uviděla trochu naštvaného Nikolase.

,,Já už jdu spát, tak dobrou," vypila jsem pití a vstala od stolu.

,,Dobrou, štěně," rozloučil se se mnou a já nad tím oslovením zavrčela.

Já vím, že jsem říkala to o té přezdívce. Že mi zůstane, ale prostě on mě provokuje, a to nejde ignorovat.

Když jsem procházela kolem Thea a ostatních, tak jsem jim řekla dobrou noc a vydala se s Tarou do chatky. Byly jsme už převlečené a zachumlané v posteli.

,,Dnešek byl trochu divný," pověděla jsem nahlas.

,,To jo. Úplně cítím tvoje emoce, teď se v tobě nevyznám. Tak dobrou," zvolala unaveně Tara.

,,Uhm, dobrou a ať tě Theo objímá celou noc," řekla jsem ze srandy a ona na mě hodila vražedný pohled, ale pak se usmála a po chvilce jsme obě usnuly.

----------------------------

Doufám, že vás tato kapitola bavila.

Jsem ráda, že ji furt čtete a moc se omlouvám za chyby, pokud se nějaké našly.

Snažím se je tam moc nedělat.

Byla bych moc ráda, kdybyste mi napsali, co si myslíte o Nikolasovi a Alexovi XD, docela mě to zajímá.

Přeji krásné počteníčko.

Budu moc ráda, když mě podpoříte na Instagramu: pokorna.elis

Pro info: 1057 slov. 

Napsáno:

28.2. 2021 22:40

Upraveno:

10. 8. 2021 22:06

♥ Nezapomeňte dávat hvězdičky ♥