Tábor pro upíry a vlkodlaky / OPRAVA příběhu

Kapitola 17. Večerní rande (část 1/2)

Z pohledu Laury:

Ráno jsem se vzbudila docela brzo. Slunce ještě nevyšlo a já nemohla dál spát. 

Zvedla jsem se z postele a šla ke krabici. Otevřela jsem ji a vyndala obsah krabice na postel.

,,Páni," řekla jsem s pohledem na krásné šatičky.

Byly bílé a trochu se i třpytily. Ihned jsem si je musela vyzkoušet. Cítila jsem se v nich jako princezna. Na dně krabice jsem zahlédla nějaký papírek. Vzala jsem ho a začala ho číst.

Moje malé štěňátko, chtěl bych tě pozvat do kina a možná na něco dobrého pokud budeš chtít. Přijdu si pro tebe v pět večer. Tvůj milovaný upírek.

Nad tím jsem se pousmála a poté se převlékla. Šaty jsem si dala do skříně a vydala se pro něco dobrého.

,,Baf!" chytla mě kolem pasu Lea.

,,No teda. Já se tě lekla," řekla jsem a dělala vystrašenou, abych ji udělala radost.

Ona se zasmála a pustila mě.

,,Zbudila jsem tě?" optala jsem se jí.

,,Ne, nemohla jsem dál spinkat, tak jsem se chtěla jít koukat na televizi," odpověděla.

,,Dobře. Jdu se proběhnout, tak kdyby se někdo ptal kde jsem, tak mu to řekni," oznámila jsem ji a hned vyšla z domu.

Šla jsem do lesa, proměnila jsem se ve vlka a běžela jsem pryč. Po chvilce jsem uslyšela křupnutí větviček a ucítila jsem pach Astry. 

,,Astro?" optala jsem se směrem odkud šli zvuky, které se sem vydaly.

Najednou se přede mnou přiřítila Astra a málem mě srazila.

,,Jé, ahoj Lauro," řekla trochu překvapeně a bylo vidět, že chce odtud pryč, ale né kvůli mně, ale kvůli něčemu jinému.

,,Ahoj Astro, tak a teď mi řekni, co se děje," vyzvídala jsem ji a ona si povzdechla.

,,Nedaleko odtud je Dark House, to je dům původních upírů, kteří dodržují tradici. Napít se z člověka a pak ho zabít, a nebo se z něho jen napiju a vymažou mu pak paměť," řekla Astra a na to trochu zavrčela.

,,To jsou takhle blízko a ještě jsem žádného neviděla? To je divný," a vydala jsem se s Astro projít.

,,Dokážou dobře zamaskovat pach, jako kdyby byly normální upíři. Ale draci, tak třeba když jim je víc jak dvě stě let, tak je rozeznají," vysvětlila mi a já hltala každé její slovo.

,,Páni. Myslíš, že byl někdo z Dark Housu na táboře?" optala jsem se jí a ona se zasekla.

Takže jo. Zajímalo by mě kdo to byl.

,,Moon ho tam cítil, ale neví kdo to přesně byl, na to tam bylo až moc upírů," pověděla a pak jsme se vydaly dál.

,,A Nikolas to není, že ne?" zeptala jsem se jí.

,,Takové pako? Né, neboj se. Sice je tak trošku žíznivý a hodně majetnický, ale jinak je v pohodě," řekla mi a já si oddechla.

,,Kdy se dáš dohromady s Moonem? Slušelo by vám to," usmála jsem se na ni.

,,Je to můj nejlepší kamarád. Už od malička se o mě staral, když naši zrovna nemohli. Je jako můj starší brácha," povyprávěla mi.

,,Ale určitě by jsi nebyla proti, kdyby se tě zeptal, jestli by jsi s ním chodila, viď?" tímhle jsem jí úplně dostala.