Dangerous love (Icy Love 2)

30

Maya

Všichni kolem mě ztuhli. Alex, Roman , Cessar a Christian. Bylo ticho. Naprosté ticho. Alex se na mě podíval a svraštil obočí. Když viděl, jak se krčím za Christianovými zády, udělal krok směrem ke mně, aby mě ochránil.

Roman a Cessar se tvářili zmateně, zatímco Christian zůstal stát jako přimražený. Svaly měl pod mými prsty napjaté a já si přála, abych se mu mohla podívat do jeho očí, aby viděl mou skutečnou pravdu. Že ho miluji a nikdy jsem ho nechtěla zradit.

Vzduch se změnil z chladného na vražedný. Byl cítit smrtí, i když ještě nikdo nezemřel. Mrazilo mě až do morku kostí a třásla jsem se strachem, který se mi vkrádal do páteře. Kolena se mi podlomila, ale držela jsem se Christiana a odmítala jsem spadnout.

Zatím nikdo nezemřel.

Ale konec bude jen jeden. Krveprolití. Válka. Všichni jsme se chystali koupat v krvi, dokud nezůstane jediná rodina.

A v tu chvíli jsem si nebyla jistá, která to bude.

Slomannyy nebo Sopravvissuto .

"Sundej z ní ty zasraný oči," vyštěkl Christian. "A vypadni z mého pozemku. Nechceš přece rozpoutat válku."

"Nejsem tu proto, abych rozpoutal válku. Jakmile dostanu to, kvůli čemu jsem tady, odejdu. Tohle nemusí skončit krveprolitím, Christiane . Dejte mi, co chci, a já odejdu bez jakýchkoli výtržností," řekl Dmitri klidně, jako by jednal o nějakém obchodu.

A v tu chvíli se to stalo.

Byly vytaženy zbraně a já byla odstrčena dozadu. Alex, Roman a Cessar namířili zbraně na Dmitriho a jeho muže. "Vypadněte," zavrčel Alex. "Nebo nechám rozprsknout tvůj zasranej mozek po zemi."

Zachvěla jsem se při té výhrůžce, jako by byla vyslovena mně. Tohle mělo skončit špatně a přes to všechno jsem se chystala nechat Christiana zlomeného.

Nemohla jsem ho opustit. Byla jsem jeho anděl. Potřeboval mě.

Ze svého místa za jejich zády jsem viděla, jak Dmitri zvedl ruce nahoru a tiše se zasmál. "Vidíš, že na tebe míří moji muži zbraněmi? Ne. Jak jsem řekl, jsem tu jen proto, abych si vzal zpátky Mayu - svou budoucí ženu. Půjde se mnou a není třeba prolévat krev."

Ne! Chtělo se mi křičet, ale hlas mi zmizel. Byla jsem ochromená strachem. Tolik bolesti a strachu. Srdce mi pukalo pod náporem.

"Tvoje co?" Alex vyprskl, když na mě zamrkal.

Christian stále nic neříkal. Byl tichý - tak tichý. Proč nic neříkal? Proč nekřičel?

Řekni něco, Christiane. Prosím. Řekni něco.

"Aha, vidím, že vám to ještě neřekla. To je taková škoda," Dmitri se ušklíbl. "Tak mi dovolte, abych vás obšťastnil. Žena, kterou právě teď chráníte za svými zády, je Maya Sopravvissuto. Dcera zesnulého Alfréda a jeho jediné dítě. A také moje budoucí manželka. Italská královna. Vaše nepřítelkyně."

"Ne," zakňourala jsem. Ne. Přestaň! Přiložila jsem si ruce k uším a zavrtěla hlavou, ale nedokázala jsem zablokovat jeho slova, jeho hlas.

Roman na mě šokovaně hleděl, Cessar se na mě zahleděl a Alex jen zíral očima bez emocí. Zatímco Christian -nic. Nic mi nedal najevo. Stále byl ke mně otočený zády, protože nespouštěl oči z Dmitriho.

Zbraň ještě nevytáhl. Ne, jen tam stál. Díval se. Bez hnutí.

Ale cítila jsem, jak se z něj valí vztek. Věděla jsem, že prosí o kontrolu. Snažil se v sobě udržet to monstrum.

Kvůli komu? Nevěděla jsem.

"No tak, lásko. Nestyď se. Je čas, aby ses vrátila domů. Příliš dlouho ses toulala pryč," řekl Dmitri a jeho hlas byl téměř konejšivý, ale já věděla, že se mi vysmívá.

Podívala jsem se na Alexe , prosila ho očima a říkala slova, která jsem nedokázala vyslovit. Prosím, nedovol mu, aby mě unesl. Prosím.

Alex zavrtěl hlavou a pak se podíval na Christiana . Jeho oči se vrátily k Dmitrimu a upřely se na něj. "Jen přes mou mrtvolu mi Mayu odvedeš," zavrčel nakonec výhružně.

"Tohle nemusí být těžké. Christiane , jako šéfovi ti určitě na tvých lidech záleží víc než na mizerné děvce, která ti zahřívá postel."

"Cože?" zeptal se.

Dmitri se uchechtl.

Jeho smích se rozezněl vzduchem a mně se rozproudila krev. Měla jsem pocit, že mi teče krev z uší. Jeho hlas, jeho přítomnost, jeho sadistický smích, to všechno bylo na mě příliš.

Na jeho poslední slova Christian konečně zareagoval . Ale ne tak, jako jsem očekávala.

"Alexi, odveď ji dovnitř," řekl Christian, jeho hlas byl klidný, ale tak chladný a smrtící.

Alex přikývl, vzal mě za ruku a táhl mě k bráně. Viděla jsem, že Christian , Cessar a Roman stále stojí čelem k Dmitrimu. Ale Dmitri měl oči upřené na mě, sledoval mé tělo a každý můj pohyb.

Alex se u brány zastavil a já se k němu přitiskla blíž a hledala ochranu.

"Vypadni odsud, Dmitri . Tohle je naposledy, co to říkám. Stačí, aby padla jediná kulka, a bude válka. Opustíš můj pozemek, nebo budou moji muži nuceni střílet."