Dangerous love (Icy Love 2)

43

Christian

Zavřel jsem oči a klesl na pohovku.

"S Lili jsme se poznali, ale ona nevěděla, kdo jsem. Ani moje pravé jméno. My... začali jsme si románek. Bylo to zakázané a oba jsme to věděli. Ale to nás nezastavilo. Trvalo to několik měsíců. Sledoval jsem, jak Maya roste. Udělala přede mnou svůj první krok, a to směrem ke mně."

Slyšel jsem, jak Alex zaklel, a Adrian se odmlčel. Místnost náhle zaplnilo ticho a to ticho bylo přímo ubíjející.

"Co se stalo?" Zeptal jsem se a můj hlas zněl v tiché místnosti drsně.

Adrian se zhluboka nadechl, než pokračoval. "Lili byla naštvaná, když se o mně dozvěděla pravdu, ale pochopila, proč jsem to udělal. Tu noc jsme naplánovali její útěk. Byl to jediný způsob, jak ochránit ji a Mayu. Ale přišel jsem o něco později."

"Lili zemřela při požáru," řekl jsem.

"Ne," vyhrkl najednou Adrian. "Nezemřela."

Zvedl jsem k němu hlavu, když se ke mně otočil čelem. "Slyšel jsem, že zemřela. Slyšel jsem její křik, když ji Alfredo zabil. Zastřelil ji. Ten hajzl mi zavolal a donutil mě poslouchat. Tři výstřely a pak bylo ticho."

Zavrtěl hlavou, přejel si rukou po tváři a jeho tělo se roztřáslo. Vztekem. A hlubokým smutkem.

"Lili zemřela a já nemohl nic dělat. Ale věděl jsem, že se musím dostat k Maye. Slíbil jsem Lili, že Maya nebude žít takový život jako ona. Maya bude svobodná a šťastná. Slíbil jsem, že ji budu chránit a že ji z toho pekla dostanu." Adrian se přerušil drsným smíchem bez emocí.

Zavrtěl hlavou a stále se smál. "Přišel jsem pozdě. Znovu. Maya..."

"- zemřela při požáru," dokončil jsem.

Ten příběh znal každý. Hořela polovina Alfredova panství. O život přišlo tolik lidí, včetně jeho ženy a dcery. Taková byla historka, ale očividně se to tak nestalo.

"Maye byl teprve rok. Nejdřív jsem tomu nevěřil. Ale viděl jsem její rakev. Byla tak malá. Tak malá . Vypadala tak křehce, když ji spouštěli do země vedle její matky." Adrianův hlas už byl pouhý šepot.

Znal jsem Adriana mnoho let, ale nikdy jsem ho neviděl tak zlomeného. Třel jsem si zátylek a snažil se uvolnit napětí, které tu panovalo.

Teď už to dávalo smysl. Proč jsme o Maye nikdy nic nezjistili... bez ohledu na to, jak intenzivní bylo naše pátrání. Proč mě ani na okamžik nenapadlo, že by Maya mohla být Sopravvissuto.

Byla jako duch. Alfredo se o to postaral.

"Ten zasranej parchant," zasyčel Adrian a v očích mu náhle zajiskřilo. "On to věděl. Věděl, že si pro Mayu přijdu. Možná neměla mou krev, ale miloval jsem ji jako vlastní."

"Přinutil nás uvěřit, že Maya zemřela. Byl to jediný způsob, jak Adriana udržet stranou. Celé ty roky jsme si mysleli, že je mrtvá." Larrin konečně znovu promluvil, když bylo jasné, že Adrian už nemůže nic říct.

Několik vteřin bylo jen ticho, dokud Adrian nevybuchl. Natáhl se dopředu a popadl mě, téměř zuřivě.

"Musíš ji najít. Prosím tě, Christiane. Tam nepřežije. Už ne. Musíme ji zachránit. Musíme ji najít. Ona... ona... ty..." Adrian mě prosil, dýchal splašeně.

Hruď se mi sevřela, tak, že bylo téměř nemožné dýchat. A ten vztek, ten se mi drápal po těle, smál se, posmíval se mi, třásl se mnou a prosil o uvolnění.

Pěsti se mi třásly, zatímco Adrian odstoupil, když jsem mu neodpověděl.

Byl to začarovaný kruh. Bolest, utrpení a hněv. Zahalil nás, až jsme jím byli zaslepeni. Ale přes to všechno bylo jen jediné světlo.

Maya.

Vstal jsem a přistoupil k velkému oknu. Larrin stál vedle mě, kde byl po celou dobu setkání.

A pak vedle mě stál Alex. Adrian po Larrinově boku. Maksim vedle Alexe. Roman vedle Maxima a Cessar hned vedle Romana.

Bratrstvo.

Zhluboka jsem se nadechl a pomalu vydechl. Když jsem promluvil, moje slova zněla s definitivním konečným rozhodnutím.

"Přivedu Mayu domů."

Dmitri nevěděl, co ho čeká. Možná mi vzal mou lásku, ale já si pro ni přijdu.

Možná jsem byl zrůda. Zabiják. Bezcitný. Bezohledný. Ale pro Dmitriho bylo horší, že jsem byl Mayino monstrum.

Nepřestal bych, dokud bych všechny jejich mrtvoly nevydal k Mayiným nohám. Krev mi bušila potřebou pomstít se mužům, kteří Maye způsobili bolest.

Spálil bych všechno, co by mi stálo v cestě, abych ji našel. Byl to začátek zkázy. Krvavá koupel.

A já nehodlal přestat hledat. Ne, dokud nenajdu svou lásku.

***

Při kontaktu mé pěsti s jeho tváří mi zapraskaly klouby. Zvuk byl v tiché místnosti ohlušující. Nic jsem necítil a chudák na konci mé rozzuřené pěsti kňučel bolestí.