Aféra

*2*

Zdravíčko,

máme čtvrtek, což znamená novou kapitolu. Taky Vám tento týden tak rychle uběhl? Přeji hezké čtení.

Ronneek

,,So let it go, let it go, that's the way that it goes. First, you're in, then you're out, everybody knows. You're hot, then you're cold, you're a light in the dark. Just you wait, and you'll see that you're swimming with sharks."
Imagine Dragons - Sharks

Po nákupech s Ginny Hermiona opět zapadla do nudného stereotypu, který se točil okolo práce a domova. S Ronem se doma téměř míjeli, dělala spoustu přesčasů a on ani nevypadal, že by si toho vůbec všiml. Unaveně se protáhla a prohrábla si vlasy. Rozhlédla se kolem sebe. Celá kancelář byla plná papírů, smluv a objemných složek. Rozhodla se dát si pauzu a pustila se do úklidu. Když přenášela jednu obří složku, vyrušilo ji zaklepání.
,,Dále," houkla přes rameno a pokračovala i se složkou ke skříni.
,,Zdravíčko," ozval se hlas za jejími zády. Nechala složku složkou a okamžitě se otočila. Konec její hůlky mířil do obličeje Draca Malfoye.
,,Co tu chceš?" Zeptala se a hůlku schovala.
,,Jsem rád, že se ptáš. Jak se máš?"
,,Výborně, ale hádám, že proto tady nejsi."
,,Ale kdepak. Jsem vážně moc rád, že se ti daří," protáhl nepříjemně úlisným hlasem. Hermiona se opřela zády o stůl, založila si ruce na prsou a Malfoye, který kroužil kolem, nespouštěla z očí.
,,Poslyš, nemám na tebe celý den. Řekni, co máš na srdci a zmiz," doporučila mu.
,,Hned se k tomu dostanu. Máš pěknou kancelář, Grangerová."
,,Jsem Weasleyová," opravila ho. Začínal ji znepokojovat způsob, jakým se choval.
,,Uvidíme, na jak dlouho. Už se tvůj manžílek chystá na slavnostní jmenování?"
,,K věci, Malfoyi," vyzvala ho netrpělivě. Nevěděla, jak se o tom dozvěděl, ale nehodlala mu dát najevo, že ví něco, co by neměl. Navíc zatím ani nebylo jasné, jaká jména se na kandidátní listině objeví.
,,Jakpak se asi budou tvářit tady na ministerstvu, až se dozvědí o tvém skandálu? Smete to i tvého milovaného manžela," rýpal a zastavil se přímo před ní.
,,Nemám nejmenší tušení, o čem mluvíš."
,,Ne? Ale to, že jsi nahá vzývala Boha pod bývalým Smrtijedem, si pamatuješ?"
,,Je mi líto, ale asi si mě s někým pleteš."
,,Myslíš?" Povýšeně se ušklíbl a postoupil o krok k ní.
,,Ach Bože, Severusi!" Zakvílel směšnou fistulí a doplnil to kopulačními pohyby. Celou dobu jí hleděl zpříma do očí a neušel mu tak bleskový náznak paniky, který se v nich na okamžik zračil.
,,Chápu, že tě na ČAMU* nevzali," zasmála se hystericky. Bylo ale příliš pozdě, Malfoy dobře věděl, že uhodil hřebíček na hlavičku.
,,Já se tam nehlásil, ale to teď není podstatné. Vím o tvém špinavém tajemství. Než stihnou Weasleyho jmenovat vedoucím oddělení bystrozorů, dám to novinám. Půjde ke dnu a ty s ním," oznámil a odstoupil od ní. Hermiona naprázdno polkla.
,,Posluž si, už se nemůžu dočkat, až se zjistí, že je to sprostá lež a budeš všem pro smích." Odmítala na sobě dát znát jakékoliv jiné emoce než absolutní pohrdání a pobavení.
,,Ale jdi ty," odpověděl Malfoy bez zájmu.
,,Myslíš, že mě to odradí? To ani omylem. Už vidím ty titulky: Vedení oddělení bystrozorů infiltrováno milenkou Smrtijeda nebo Válečná hrdinka v zajetí poměru s následovníkem Pána Zla." Malfoy se culil jako měsíček a pečlivě si prohlížel její výraz. Hermiona zažívala největší zkoušku sebeovládání za celý život. Měla pevně semknuté čelisti a přezíravý výraz, na kterém si dala velmi záležet.
,,I kdyby to byla pravda, proč mi to říkáš? Chceš mě vydírat vymyšlenou báchorkou?"
,,Sama víš, kde je pravda. A ne, o vydírání mi opravdu nejde. Ve skutečnosti není vůbec nic, co bys s tím mohla udělat, nemáš nic, co by mě jen zdánlivě mohlo zajímat. Dělám to, protože se budu královsky bavit tvou marnou snahou zachránit, co se dá a vyhnout se ostudě. A příjemným bonusem bude to, že to tomu vašemu roztomilému trojlístku zasadí smrtelnou ránu. Krysy opouštějí potápějící se loď jako první, Grangerová."
,,Tak snad abys už šel," odpověděla tvrdě.
,,Samozřejmě mě na celé věci nejvíc mrzí, že neuvidím Weasleyho výraz, až se dozví, jaký parohy jsi mu nasadila," mudroval naoko. ,,Ačkoliv když nad tím přemýšlím, dá se tohle docela dobře zařídit, že?" Šklebil se jako pominutý a Hermioně dalo vážně velkou práci neskočit po něm a neublížit mu.
,,No, opravdu rád jsem tě viděl," prohlásil vesele a naklonil se k ní tak blízko, že se rty téměř dotýkal její tváře. ,,Konverzace s tebou je skutečně tak... uspokojující. Ještě se uvidíme," ujistil ji a odešel.
Hermiona zamkla a konečně se posadila. Cítila, jak jí po zádech stéká ledový pot. Třásla se, napůl vzteky, napůl hrůzou. Nechápala, že si zvládla zachovat tolik zdravého rozumu, aby mu jednu nevyťala. Kdyby to udělala, rozmetalo by to všechny jeho pochybnosti, pokud vůbec nějaké měl. Srdce jí bušilo a ona sama vypadala, že každým okamžikem vybuchne jako sopka. Toužila ho praštit, tak strašně moc. Byla malý kousek od toho, aby ho čapla za vlasy a všechny mu je vyrvala. Nesnesla pocit, že je proti němu bezbranná, ale teď jí nezbylo nic jiného, než nechat si to líbit. Malfoy to sice nemohl vědět tak jistě, neviděl je spolu, ale ona netušila, co všechno ví a jaký je jeho zdroj informací. Pokud mu to ovšem nevyzvonil on. To by ale snad neudělal, nebo ano?

*ČAMU - Čarodějná akademie múzických umění