*8*

405 19 13
                                    

Krásný čtvrteční večer,

jaký byl váš týden? Ten čas tak rychle letí, že se sotva otočím a už je zase čtvrtek. 😁
Užijte si čtení!
Krásný večer, Ronneek

,,Stop and stare, I think I'm moving but I go nowhere. Yeah, I know that everyone gets scared, but I've become what I can't be."
OneRepublic - Stop and stare

Hermiona seděla s hlavou v dlaních a snažila se zarazit nastupující bolest hlavy. Rozrušení, vzrušení, úlek, údiv, strach a vztek. Během několika málo minut se v ní vystřídalo tolik emocí, že se sama divila, že jí ta hlava dávno nepraskla. Než si však stačila úplně zoufat, dveře se rozrazily a dovnitř vletěl doběla vytočený Ron, který za sebou tak silně bouchl dveřmi, že málem vyletěly z pantů. Srdce jí pokleslo. Mluvil s ním, určitě to věděl.
,,Já toho blonďatýho zmetka snad zabiju!" Zařval vztekle a svalil se do židle naproti ní. Ani nepípla, jen čekala. Myslela, že se jí ta hlava tentokrát už opravdu rozskočí.
,,Jednou mu tu drzou hubu rozbiju, klidně bez hůlky! Vytluču z něj duši vlastníma rukama!"
,,Rone, jsi celý rudý," řekla opatrně.
,,A proč asi?!" Obořil se na ni.
,,Promiň," pípla a stěží se jí dařilo zadržet slzy.
,,Hej, hej," vzpamatoval se, ,,to není tvoje chyba," snažil se ji utěšit a poplácal ji po rameni. ,,Malfoy měl zas nějaký blbý řeči, nemůžeš za to."
,,Cože?" Zeptala se roztřeseně.
,,Jen se mě snažil vytočit, což se mu povedlo."
,,Aha," odtušila a sušila si oči.
,,Co sis myslela?"
,,Já... nevím," zalhala.
,,No, aspoň se mi podařilo chytit Snapea a nebudu muset k němu domů."
,,Proč bys to dělal?"
,,Potřeboval jsem od něj doporučení na literaturu," řekl prostě a když se vyfuněl, zvedl se. ,,Já půjdu, uvidíme se doma," krátce ji objal a odešel. Hermiona se svezla do křesla a dala si nohy na stůl. Konečně měla čas porovnat si myšlenky. Když za dveřmi spatřila Malfoye, příšerně se vyděsila. Ron byl vytočený na nejvyšší možnou míru. Vážně se bála, že mu to Malfoy vyžvanil a on teď skočí po Severusovi. Naštěstí se nic z toho nestalo. I tak to ale stačilo k tomu, aby jí to připomnělo, že má pořád co ztratit. Na několik málo vteřin si byla jistá, že to ví. Nechtěla si ani představit, že by se to Ron měl dozvědět zrovna takhle. Zaúpěla. Migréna se dostavila.

Ginny seděla na lavičce naproti knihovně, měla rozložené noviny stejně, jako mudlové ve filmech, kteří předstírali, že si čtou, když někoho sledovali. Vyhlížela v davu zrzavou hlavu jednoho ze svých bratrů. Už se málem dvakrát hnala dovnitř, ale poprvé to byla nakrátko ostříhaná žena a podruhé skoro dvoumetrový svalnatý chlap. Nevěřila ani za mák tomu, že její bratr chodí studovat do knihovny a byla pevně rozhodnutá přijít tomu na kloub. Zhruba po hodině čekání ho však spatřila, jak s brašnou přes rameno míří do univerzitní knihovny. Složila noviny a pustila se za ním. Chybou však bylo, že se do knihovny nepodívala už dřív, protože měla několik místností a pater. Přes to, že udržovala vzdálenost tak akorát, aby ji neviděl a ona ho neztratila, když vešla, nebylo po něm ani památky. Dobrou půlhodinu ztratila tím, že procházela jednotlivé sály, kde se to teď, před zkouškovým obdobím, studenty jen hemžilo. Nakonec se rozhodla pro systematický postup. Na recepci si vyžádala důkladný výklad, kde se jednotlivá oddělení nachází a po vyslechnutí všech možností se rozhodla dvě z nich zkusit. Nemohla se v mudlovské knihovně ptát, kde mají knihy pro bystrozory, jelikož by ji knihovnice patrně považovala za blázna a stejně by jí nepomohla. Vybavila si ale, jak Harry důkladně procházel mudlovské trestní právo, když ho čekal stejný kariérní postup. Našla proto příslušný sál a vešla. Nad množstvím knih jen protočila oči a pátrala po svém bratrovi. Jako každá knihovna, i tahle nabízela spoustu různých zákoutí. Když procházela už asi šestou uličku, otráveně si povzdechla, zatočila za roh a tam ho uviděla. Nevěřila vlastním očím. Seděl za stolem a byl obklopen knihami. Očima hltal text a vůbec nevnímal okolí. Chvíli ho sledovala, schovala se zpátky za regál a opřela se o něj. Styděla se sama za sebe, že ho podezírala bůhví z čeho, zatímco on skutečně studoval v knihovně. Nadechla se a opustila úkryt.
,,Je tu volno?" Zeptala se, když k němu dorazila.
,,Jo, jen-" nedokončil větu. ,,Ginny! Co tady děláš?" Zeptal se a nevěřícně na ni hleděl.
,,Měla jsem dojem, že jsem tě viděla jít dovnitř, tak jsem tě chtěla pozdravit," odpověděla a ušklíbla se. ,,Hlavně, že Hermioně ses na škole šklebil," rýpla si.
,,Prosím tě, nech toho," zabručel a už zase zíral do jednoho mimořádně tlustého výtisku.
,,Jak se máš?" Zeptala se, když usedla naproti němu.
,,Mám toho moc," odpověděl, aniž by zvedl oči od knihy. Ginny si ho zamyšleně prohlížela. Zrzavé vlasy mu spadaly do čela, přibylo mu pár vrásek a celkově působil ustaraným dojmem. Pohublý však nebyl, alespoň ne v obličeji. Navzdory tomu, že byli jedna rodina, často se nevídali. Už ho ani nezvala o víkendu na oběd, protože by stejně odmítl.
,,Poslyš, přemýšlela jsem, že bychom mohli letos slavit Vánoce společně. Přijdete s Hermionou k nám, uděláme si pohodu. Co ty na to?"
,,Hm."
,,Vnímáš mě?"
,,Jo, vnímám," odsekl roztržitě a zapíchl prst doprostřed rozečteného řádku. ,,Vnímám, jen fakt nemám čas se s tebou teď bavit," dodal a podíval se na ni.
,,Chápu, dlouho tě zdržovat nebudu. Co ty Vánoce?"
,,Fajn, přijdeme. Ještě něco?"
,,Ne, půjdu," odpověděla a protočila oči v sloup. ,,Zkus si někdy odpočinout, budeš pak míň protivnej," doporučila mu a zvedla se.
,,Na to mám tak čas," odsekl nerudně.
,,Měj se."
,,Hm," opět civěl do knihy. Ginny si povzdechla a odešla. Jestli s ním byla pořád taková domluva, naprosto chápala Hermionu. Rozuměla jeho nervozitě, ale stejně měla chuť ho kopnout pod koleno. Vidina společných Vánoc jí ale zvedla náladu. Molly s Arturem jedou stejně na Vánoce za Charliem, takže nebudou muset do Doupěte a možná by mohla pozvat i Percyho a dvojčata. Bill s Fleur budou trávit letošní svátky ve Francii. Se širokým úsměvem opouštěla knihovnu.
,,Tak co, děvenko? Našla jste, co jste potřebovala?" Zeptala se milá recepční, když ji míjela.
,,Našla," odpověděla Ginny vesele, ,,a ještě mnohem víc." Věnovala recepční zářivý úsměv a vyšla ven. Teď už zbývalo jen dohlédnout na Rona s Hermionou, což ostatně nebude tak těžké.

AféraWhere stories live. Discover now