Aféra

*11*

Zdravíčko,
jak se daří? Tento týden mi ty dva státní svátky skutečně bodly, byl to takový předčasný víkend. 😁 Jak se máte Vy při začátku prázdnin?
Příjemné čtení a zase za týden!
Ronneek

,,Could you find a way to let me down slowly? A little sympathy, I hope you can show me. If you wanna go then I'll be so lonely. If you're leavin', baby, let me down slowly."
Alec Benjamin - Let me down slowly

Ačkoliv si vážně pohrávala s myšlenkou zůstat se Severusem celou noc, nakonec od toho upustila, nezdálo se jí to správné. Dorazila domů ještě ten večer ve velmi pozdních hodinách. Zabouchla dveře a vydala se rovnou do koupelny, nemělo smysl čekat na Rona, který dnes stejně nepřijde a zároveň byla vyčerpaná. Čekala na výčitky svědomí, ale nepřicházely. Podívala se na sebe do zrcadla. Uvolněná tvář, podivně svěží a zářivá pleť a především, jiskra v oku, kterou u sebe neviděla sakra dlouho. Na krku se jí rýsoval obtisk Severusových zubů, který jemně pohladila prsty. Při vzpomínce na ten okamžik jí naskočila husí kůže a pocítila šimrání v podbřišku. Rozhodla se, že si to zahojí až po sprše, chtěla to mít ještě chvíli na sobě. Sprcha jí přišla vhod. Pomohla jí se vzpamatovat a trochu se uklidnit. Sotva vylezla ze sprchy, slyšela rachot klíčů v zámku a dveře, které se otevřely a zase zavřely. Vyděšeně skočila ke dveřím od koupelny a potichu je zavřela. Rychlostí blesku se usušila a navlékla do noční košile. Napadlo ji zkontrolovat se v zrcadle a ještě, že to udělala. Během té krátké chvíle stihla z hlavy úspěšně vypustit, že má na krku cejch. Cejch, který do světa křičel, že je nevěrná mrcha. Chňapla hůlku a usilovně se soustředila, aby hojení proběhlo rychle a úspěšně. Slyšela, jak Ron stoupá po schodech. Ještě chvíli. Odhodila hůlku právě v momentě, kdy zavřel dveře od ložnice a podle zvuku sebou praštil do postele.
,,Ty ještě nespíš?" Zeptal se s podivem, když vykoukla z koupelny.
,,Ne, nějak se mi dnes nechtělo jít brzy."
,,Je na tebe dost pozdě, je skoro jedna."
,,No jo, vždyť už jdu," odpověděla a vyšla ven. Ron se na ni zahleděl.
,,Máš nějaký nový krém? Vypadáš jinak," podotkl a nespouštěl z ní oči.
,,Ano," odpověděla a nepatrně se usmála. ,,To snad nemyslí vážně! Normálně by si nevšiml, ani kdybych měla nový účes! Co to zkouší?!"
,,Sluší ti to," řekl a přisunul se k ní blíž. ,,Krásně voníš," zašeptal a v Hermioně by se krve nedořezal. Nemůže s ním přece spát! Vždyť je to sotva hodina, co dorazila domů od jiného muže!
,,Škoda, že jsem úplně mrtvej," prohlásil a odvalil se zpátky k sobě. Hermioně spadl kámen ze srdce tak velký, že si byla jistá, že tu ránu bylo slyšet až v Asii.
,,Máš toho hodně, viď?"
,,Ani mi nemluv. To učení mě zabíjí. Nechápu, jak jsi to mohla vydržet," postěžoval si a odporoučel se do koupelny.
,,Myslela jsem, že dneska nepřijdeš," houkla na něj.
,,Jo, já taky," křikl zpátky, aby přehlušil puštěnou vodu. V Hermioně se to pěkně bilo. Strašně mu to chtěla říct, aby ulevila svému svědomí. Výčitky se totiž konečně dostavily. Měla by mu to říct. Řekne mu, že někoho má a za žádnou cenu neřekne koho. Ale říct mu to musí, Severus to bude muset pochopit.
,,Abych nezapomněl," vykoukl z koupelny s kartáčkem v ruce," potkal jsem Ginny a slíbil jsem, že s nimi strávíme Vánoce," řekl a znovu zalezl. ,,A do háje!"
Bylo po snaze. Přece kvůli svému úletu nezničí Vánoce i Ginny a Harrymu, ty Ronovy by vzaly za své určitě.
,,Slyšela jsi?" Zeptal se a znovu vystrčil hlavu.
,,Jo, jasně, bude to super," přikyvovala horlivě a nasadila falešný, poněkud křečovitý úsměv.
,,Já věděl, že budeš mít radost," zazubil se.

Tu noc se jí nedařilo usnout. Nepomáhalo ani Ronovo spokojené a pravidelné oddechování. Ležel tam, vedle ní, vzdálený jen několik málo centimetrů a přes to se jí zdálo, že dál od sebe nikdy nebyli. Výčitky svědomí udeřily naplno. Po tváři se jí koulely slzy, když vzpomínala na to, jak šťastní spolu kdysi byli. Zabloudila i ke svatebnímu dni, který je pro většinu nevěst tou nejšťastnější vzpomínkou vůbec. Pro ni ale ne. Byla skrz naskrz protkaná její špinavou zradou, které se před lety dopustila. O to horší pro ni bylo, když si vybavila obřad. Viděla před sebou jeho pihovatou tvář, nesmělý úsměv a zrzavé vlasy mu spadaly do tváře tehdy úplně stejně jako dnes. Dala si záležet, aby ho nevzbudila a jemně mu je odhrnula na stranu. Nepatrně stáhl obočí. Za chvíli se však tvářil stejně pokojně jako předtím. Marně pátrala po momentu, kdy se to začalo všechno kazit. Bylo to určitě ještě než se Harry rozhodl, že skončí. Možná to bylo tím, jak postupně jejich vztah chladl. Nenápadně, plíživě. Měla se snažit víc, to ale ostatně i on. Neudělali nic proto, aby odvrátili nevyhnutelné. Příliš často trucovala a on to příliš často házel za hlavu. Málo spolu mluvili. Časem přestaly být podstatné maličkosti, které je sbližovaly. Za poslední dva roky spolu nebyli nikde na výletě, na večeři přinejmenším rok a půl. Nechodili do kina, neměli žádné rande. Prostě spolu jen žili. Vrcholem jejich společných aktivit byly návštěvy u přátel a společenské události, kde se oba tvářili jako nejšťastnější lidé pod sluncem. Vznikla mezi nimi jakási tichá dohoda, dělali to automaticky. Až teď si uvědomovala, že spíš žili vedle sebe. Oba to mlčky tolerovali, přecházeli a zavírali oči před neúprosnou realitou. Zradila ho ještě před svatbou a teď ho zrazovala znovu. Nechtěla se se Severusem stýkat, ale táhlo ji to k němu tak moc, že to nedokázala snést a nakonec podlehla. Jenže kam to všechno směřuje? Je ještě reálná možnost zachránit hroutící se manželství? Bojovala by, kdyby si byla jistá, že na to nebude sama, bylo ale za co bojovat? Nemohla sama sobě slíbit, že už se Severusem nesejde, ani na to nechtěla myslet. Lhala by, kdyby tvrdila, že se jí to nelíbilo, ba naopak. Líbilo se jí to tak moc, že už po příchodu domů na něj znova myslela. A pak tu byl ještě Malfoy, který vyhrožoval mediálním skandálem. Plete se Severus, když tvrdí, že Malfoy nemá jediný důkaz? A pokud ano, proč už neudeřil?