Okruh lásky

11.

Uběhl měsíc od nečekané večerní návštěvy Charlese u mě doma a musím říct že tenhle měsíc byl skvělý. S klukama jsem byla skoro pořád. Je z nás dobrá parta a strašně to obdivuju. Kluci i přes to že na trati proti sobě zápasí, dokážou být bok po boku. O Mikovi furt nic nevíme a agentůra ho pohřbila už úplně. Je na 9. Žebříčku nejhledanějších osob a nikdo mu neřekne jinak než zrádce. Alisson se též neukázala, přišlo mi divné že nikdo nevyhlásil ani pátrání po ní, ani její rodiče. Týden v kuse jsem ji hledala ale pak jsem to vzdala. S Nikem nemluvím, ne že bych nechtěla já, ale on je furt protivný.

"Takže co si dáš? Šunkovou, nebo sýrovou?" Drcl do mě Charles a psal si na papír kdo co chce. Všichni věděli že kromě sýrové a šunkové pizzy žádnou nejim. "Půl a půl bych poprosila." Charles se usmál a odešel to objednat.

"To jsi vždycky tak nerozhodná?" Smál se Lando a já po něm hodila polštář. "Mám ráda obojí, už to tak bude." Vyplázla jsem jazyk a směřovala svoji pozornost k televizi. Koukali jsme na Avengers Endgame, každý pondělí a pátek si totiž děláme filmový maraton, aby kluci byli uklidněný na závody a podobně.

Za hodinu přivezli pizzu a všude po bytě byl cítit mix všech příchutí. "Já myslela že šunkovou a sýrovou nemáš moc rád?" Divila jsem se složení Charlesovo pizzy. "Nemám rád ale řekli mi že půlky ti jen tak nedají a jelikož jsi jediná co chtěla sýrovou a šunkovou tak jsem si objednat tohle taky aby jsi je mohla mít." Zašeptal mi do ucha tak aby to nikdo neslyšel a začal jíst. Cože to pro mě udělal? On si vzal pizzu co nejí jen kvůli tomu abych mohla mít to co chci? To je od něj až moc pěkné. "Díky." Na nic jiného jsem se nezmohla, asi si i všiml jak jsem zčervenala ale nic nekomentoval.

Byli jsme u mě na chatě kterou v Belgii máme s rodiči. Další závody mají kluci tady a já tu jsem s nimi. Práci řešim dálkově což zatím zvládám. V belgii se mi moc nelíbí, nic moc zajímavého tady není a počasí tu je pod psa. Začal mi zvonit mobil a tak jsem odešla pryč. Bylo to neznámé číslo a chvíli jsem váhala jestli to zvednu.

"Prosim?" Slyšela jsem šumění v telefonu a nedokázala si to k ničemu přirovnat. "Angie? Prosim pomoc mi, skoro mě mají, prosim! Pomoz mi!" Zničehonic se hovor vypl a já se začala třást. To byla Laura! Přišlo mi divné že se skoro dva měsíce neozvala ale na jednu stranu má velice těžkou školu, snaží se na ni soustředit.

Musela jsem hned odletět tak jsem začala hledat jestli není nějaké volné místo v letadle. Jediný co jsem našla byl let za půl hodiny což jsem musela stihnout. "Kluci mrzí mě to ale musim do práce, já se vám pak ozvu ano?" Všichni na mě divně koukali a já si jen sbalila věci a odešla.

Letadlo jsem nastěstí stihla. Let trval 2 hodiny za které jsem moc ráda. Nemám ráda letadla ale vytrpět to musim. Hned co jsem přistála jsem vyjela na okraj města. Jediný kdo mi teď může pomoc je Abby.

"Kdo je tam?" Slyšela jsem ji křičet a musela jsem se pousmát. "Kožíšek!" Zakřičela jsem naše heslo a slyšela jak dupe ke dveřím. "Angie! To ses vrátila nějak brzo ne?" Objala mě a vtáhla dovnitř. "Promiň Abby ale nemám čas, Lauře se něco děje, volala z tohohle čísla a já potřebuji jestli by jsi nezjistila odkud." Abby to zřejmě šokovalo stejně jako mě. Popadla můj mobil a vydala se ke svému počítači.

"Tady máš adresu tak dělej, mám to někomu oznámit?" Dala mi lísteček s adresou a můj mobil. "Kdybych se do 48 hodin neozvala tak ano, díky." Vydala jsem se ven a nasedla hned do auta. Nedokážu si připustit že by se Lauře něco stalo. Známe se dva roky sice sle hned mi přirostla k srdíčku, je úžasná.

Na adrese co mi Abby dala jsem byla za 15 minut. Byla to rozpadlá hala. Všimla jsem si auta, bylo Laury. Vyndala jsem zbraň a vydala se pomalu k autu. Nic podezřelého. Vstoupila jsem teda do haly a byla opatrná. Poslední místnost co mi zbývala prozkoumat byla až na druhém konci. Nikdo nikde kromě krys nebyl. Vlezla jsem do místnosti a po zjištění že zde nikdo není jsem uklidila zbraň. Najednou jsem začala cítit zvláštní zápach. Snažila jsem se odejít ale byla jsem slabá. Okolo mě se šířil žlutý kouř a já nevěděla co se děje.