16

158 9 2
                                    

Uběhli dva týdny od nehody a já se od Charlese nehnula ani na krok. Když přišli kluci na návštěvu tak jsem se šla domů vykoupat a hned se vrátila. Kluci mě prosili ať doma i zůstanu ale já nemohla. Dvě noci tam se mnou strávil Carlos a hráli jsme hry. Spala jsem nejvíc 4 hodiny, mám o něj strach. Nic zvláštního se sice nedělo, ale stejně jsem se bála.

Kluci včera odletěli do Ameriky na poslední závody. Hrozně mě mrzí že tam Charles nebude. Koukala jsem se do papíru z mise v Íráku. Doufala jsem že něco najdu, nic jsem nenašla. Dokonce jsem si sehnala i papíry k té Charlesovo nehodě. Opravdu tam byla bomba, na dálkové ovládání. Ten člověk tam musel někde být. Jen zbývá zjistit kdo ten člověk byl, určitě by mě dostal k Lauře.

"M-mami, an..." Začal se Charles probouzet a já pohotově přispěchala. "Charlesi!" Měla jsem slzy v očích. Hrozně se mi ulevilo. "Co se stalo?" Chraptěl Charles a snažil se vstát, zabránila jsem mu v tom. "Teď musíš odpočívat, všechno ti vysvětlím jo?" Přikryla jsem ho dekou a vydala se najít doktora. Po cestě zpátky do pokoje jsem zavolala klukům že se probral. 

"Tak pane Leclercu. Jelikož jste se už probral, tak zítra vás bude čekat pár testů který rozhodnou o vašem datumu propuštění. Zatím ležte, sestřičky vás odpojí a zkusíte pevnou stravu ano?" Charles jen přikývl a doktor odešel. Seděla jsem na židli a četla si záznamy, čekala jsem až odejdou i sestřičky. Jedna sestřička se nemohla přestat na Charlese dívat. Při každě příležitosti se ho dotýkala, když mu vyndavali kanylu, tak ho i hladila po ruce. Usmívala se na něj jak sluníčko ale Charles se věnoval mě, nechápu proč. Ta holka má snědší opálenou pleť, kaštanové vlasy a její kostýmek co nosí sestřičky jí dokonale obrysoval postavu, je fakt nádherná a on to přehlíží.

"Zbytek už zvládneme, děkuji." Usmál se nuceně na koketující sestřičku co ho chtěla i nakrmit, ta se jen zamračila a odešla. "Jak dlouho tu jsi?" Usmál se na mě Charles a chtěk se posadit, neúspěšně. "Celou dobu tu jsem, když kluci přišli tak jsem se jen šla osprchovat." Vstala jsem a šla mu pomoc. Když se nám podařilo nastavit postel na sezení tak se chtěl i najíst, bohužel nemá tolik síly na to aby to zvládl. "Počkej, já to udělám." Vzala jsem misku do ruky a začala ho krmit.
"Za maminkuuu" Smáli jsme se jak jen to šlo. Několikrát se mu povedlo i na mě vyprsknout.

"Myslím že by jsi měla jít domů a vyspat se." Pohladil mě po ruce Charles a zarazil se u odřených kloubů. Stáhla jsem ruce k sobě a očima prosila ať nic neříká. Pochopil to. "Potřebuješ spánek ať jsi co nejdříve doma." Přikryla jsem ho dekou a sedla si na gauč. Vzala jsem veškeré papíry a začala zase všechno číst. Charles ještě volal mamce na dobrou noc a pak šel spát.

Četla jsem si spis o Lauře když mi najedou něco problesklo. Tady v Monaku by měl být jeden z jejích bývalích, myslím že by mohl něco vědět. Všechno jsem uklidila a ujistila se že Charles spí. Pohled na něj byl k nezaplacení. Odešla jsem mlčky a poprosila sestřičky ať na něj dohlídnou, samozřejmě že jim to nevadilo.

Co si tak pamatuji, tak Laura říkala že vlastní nějaký podnik tady. Taky si vzpomínám že má rád ty vesmírné blbosti, tak podle mě to bude mít spojené s tím podnikem.

Jezdila jsem jen tak po městě a hledala cokoliv kde je hvězda, nebo planeta. Po 3 hodinách jsem to konečně našla, malý zapadlý bar, u spadlé komety. Vzala jsem si pro jistotu nůž a vydala se dovnitř. Všude byl klid který byl občas narušen mužským smíchem. Lidi tu seděli jako trosky, buď ožralý, nebo totálně zdrcený, jaký je v tom rozdíl vlastně? Přišla jsem k barmance a čekala až si mě všimne.

"Co to bude?" Vyhrkla na mě plyn chlastu a cigaret, myslela jsem že se jí pozvracim do toho odhaleného hrudníku. "Hledám George Tigorra." Věnovala jsem jí úsměv a ona jen mlčky odešla dozadu. Po chvilce čekání se objevil chlap menší výšky, černovlasý, kérka na rameni, přesný styl Laury. "Co chceš?" Opřel se o pult a nechutně mě sjížděl pohledem.

Okruh láskyWhere stories live. Discover now