14.

157 9 3
                                    

Ráno jsem se probrala v Charlesovo náruči. Je to snad poprvé co jsem vzhůru dříve, hned samozřejmě využiju situace. Chvíli jsem ho pozorovala jak spokojeně oddychuje a pak se potichu vytratila. Obvykle bych si ráno dala sprchu, ale teď jsem nechtěla ztrácet čas. Vyčistila jsem si zuby, umyla obličej a vydala se do kuchyně. Vzpomínám si na to že má rád lívance plněné nutellou, tak jsem se rozhodla je pro něj udělat.

Připravila jsem si suroviny a dala se do toho. Snažila jsem se být potichu ať ho nevzbudím. Když jsem všechno měla hotové tak jsem mu to připravila na talíř a napsala mu vzkaz že si jenom trochu nakoupím. Než jsem odešla tak jsem ho ještě zkontrolovala a šla.

Dříve jsem byla v Monacu na akci, poznala jsem tu jednoho muže co mi určitě pomůže. Doufám že se furt nachází tam kde kdysi.

Zašla jsem do ulice kde se to zřejmě kriminálníky hemžilo. Baráky se rozpadali a plesnivěli a všude smrděla tráva a jiný odpad. Lidi si mě zvláštně prohlíželi ale díky mému neupravenému vzhledu nic neříkali, věděla jsem proč tak jít. Zastavila jsem u baráčku s číslem 89, je ze všech  v nejlepším stavu. Zaťukala jsem a chvíli se nic neozývalo. Zaťukala jsem zase a slyšela už odemykání zámku. Otevřeli se dveře a vysoký černovlasý muž bez trička mi věnoval překvapený pohled.

"Angeliko? Kde se tady bereš?" Odstoupil od dveří abych mohla vstoupit. Byt byl čistý a hezky to tu vonělo, jako skořice. "Mám problém Johne." Vstoupila jsem a sundala si kabát. "Hledají mě za něco co jsem neudělala a potřebuji peníze v hotovosti, vím že na tohle jsi expert." Posadila jsem se na židli kterou ukázal a čekala na odpověď. "Četl jsem noviny, říkal jsem si že někde musí být chyba." Uculil se na mě a podal mi sklenku vody. Když mi ji podával viděla jsem jeho napnuté svaly. Měl božskou postavu, ale ne tak jako Charles. John byl narozdíl od Charlese drsňák. Neuměl zacházet se ženou jemně, v posteli byl jako zvíře. Při vzpomínce na naši trávenou noc se mi zvedl trochu žaludek. Nikdy jsem nebyla na sex na jednu noc ale Johnovi jsem nedokázala odolat, chtěla jsem to zkusit.

"Tu situaci samozřejmě vyřeším ale teď potřebuji jen malou pomoc. Na kartě mám milion, když mi teď dáš aspoň dvěstětisíc, kartu si nech." Bylo mi líto těch peněz, chtěla jsem cestovat a nebo koupit dům v Itálii ale bohužel, všechno má svou cenu. "Mhm zajímavá nabídka, mám tu u sebe třistatisíc tak ti to dám, a kartu si teda nechám. Jen hádám že to nemůžu asi vybrat zde že?" Zvedl se a šel k sejfu kde zadával nějaký kód. "Nebylo by to vhodné, byla bych ráda i kdyby se ti to povedlo vybrat v Americe, aby si byli jistý že jsem neopustila stát."

"Dobře, to nějak promyslím." Podal mi peníze a já si je uložila do tašky. Dala jsem mu kartu a zamířila k východu. "Angie, kdybys někdy chtěla zopakovat tu noc tak víš kde jsem." Začal se culit a mnou projela vlna extáze. Sex jsem neměla sakra dlouho ale nijak jsem na Johna neměla chuť. Ne že by nebyl pěkný, ale cítila jsem se špatně vůči Charlesovi. Nechodíme spolu, nic, ale přeci jen u něj teď bydlím a záleží mi na něm. Je to divné ale je to tak. "Děkuji za nabídku ale tvoje holka by nebyla šťastná." Začala jsem se smát a ukázala na fotku. Začal se červenat a jen vzdychl.

Z ulice jsem vystřelila co nejrychleji to šlo a zamířila do města. Nikdy jsem nebyla v centru Monaca, vždy jen na okraji. Napadlo mě zavolat Charlesovi ale už tak měl dost starostí. Jako první jsem začala koukat po obchodu s oblečením. Vlezla jsem do prvního obchodu co jsem našla a zjistila že tam mají jenom pánské oblečení. Chtěla jsem odejít ale zaujala mě jedna mikina, hrozně moc by Charlesovi slušela. Byla tmavě červená s potiskem "never mind". Vzala jsem ji a vyšla ven hledat další obchody.

Prošla jsem pár obchodů s jistotou že už všechno mám nakoupené. Teď jen nakoupit nějaké potraviny domů a bylo hotovo. Zamířila jsem do nejbližšího obchodu a nakoupila nejpotřebnější. Všimla jsem si i mražené pizzy s feferonky tak jsem ji Charlesovi vzala, má ji moc rád.

Okruh láskyTempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang