Bylo nám pět
Když budil nás ještě ptačí zpěvTak moc mi to chybí
Když všude rostlo barevné kvítíAle možná
Slunce nikdy nesvítilo tak zářivě jak si to pamatuju
Možná mě můj mozek klameJe něco, na co jsem chtěla zapomenout?
Možná
Ani tehdy ptáci nezpívali
Ani barevné kvítí nerostlo
Možná jen chci zapomenout na to zlo
YOU ARE READING
Poezie ztracených duší
PoetryBásničky pro všechny ztracené duše, které jsem psala po osamělých pátečních nocích, na polorozpadlé lavičce pod tmavou oblohou plnou zářících hvězd, kdy mě moje úzkost, strach a osamělost nenechala jít spát. (Moje druhá básnická sbírka)