Sedneme si na zadní sedadla
Budeme poslouchat Bowieho
A myslet na něco krásnýho
Jako třeba na to
Až konečně opustíme tohle město
A budeme se koukat na hvězdy
Ze střechy karavanu
Poblíž lesknoucího se oceánu
YOU ARE READING
Poezie ztracených duší
PoetryBásničky pro všechny ztracené duše, které jsem psala po osamělých pátečních nocích, na polorozpadlé lavičce pod tmavou oblohou plnou zářících hvězd, kdy mě moje úzkost, strach a osamělost nenechala jít spát. (Moje druhá básnická sbírka)
