Was it really a coincidence? [CZ]

2.

Zase to samé ráno. Vstala jsem, upravila se a vydala se do kavárny pro pořádný káves. A zase tam seděl. On.

Dneska jsem nebyla nějak moc upravená, tak jsem dělala, že tam není.. jenže.. on si mě stejně všimnul.

„Ahoj,“ usmál se, když mě pozval k jeho stolu

„Um.. ahoj“

„Mám něco, co bych s tebou chtěl probrat..“

„A to má být co to něco?“

„Víš.. unikly další fotky ze včerejšího odpoledne a mně to přivedlo spoustu pozornosti“

„Tím mi naznačuješ co, Leclercu?“ Podezíravě jsem se na něj koukla a to ho evidentně znervóznilo, a tak nejspíš přemítal, jestli má pokračovat nebo ne

„Jde o to, že můj manažer říkal, že by to mohlo přinést další lidi k Formulím a že by to přineslo i spoustu větší slávy. Vědělo by o mně víc lidí.. a tak,“ pokračoval, ale lezlo to z něj jako z chlupaté deky. „jsem se chtěl zeptat, jestli bys nechtěla být moje falešná přítelkyně“
Skoro jsem na něj vychrstla kávu, které jsem se zrovna napila

„A co z toho jako budu mít já?“

„Řekni si. Cokoliv budeš chtít. Klidně ti za to zaplatím nebo něco jiného, co si budeš přát. Jsem ochotný udělat vše“

„Ale i tak, Charlesi..“

„Promiň.. byl to blbej nápad. Já jen, že bysis třeba mohla přivydělat,“ pokrčil rameny a nahodil smutný obličej. Ty jeho zatracené psí oči!

„Jsi ochotný udělat cokoliv?“

„Cokoliv.“ zopakoval

„V tom případě, za 3 týdny má moje sestra svatbu. Všichni z rodiny věří, že jsi můj přítel, tak je v tom necháme. Půjdeš tam tedy jako půl doprovod?“

„Jakoby se stalo,“ usmál se „ty, Zoe.. hrozně moc děkuju“

„V pořádku. Kdykoliv“

„Už mi dáš své telefonní číslo? Potřeboval bych ti zavolat, kdyby něco“ a tak má slavný Ferrari jezdec mé telefonní číslo. Musela jsem ho tam nechat, protože práce volá. Jenže.. on vlastně odešel se mnou a šel ke mně na sušenky.. máme hodně co probírat. Posadili jsme se oba na gauč a on začal mluvit: „Měli bychom o sobě navzájem něco vědět.. tak mi o sobě něco řekni, prosím“

„Jsem Zoe Amelia Gilberth a narodila jsem se 6. března 1999. Moje nejoblíbenější barva je červená a miluju knihy. Ne, že bych byla knihomolka.. teda co ti to tu nalhávám! Mohla bych číst pořád. Dělám překladatelku v jedné bezva společnosti. Když jsem byla malá tak jsem spíš chtěla být modelka, ale stejně jsem skončila u knih. Moje nejlepší kamarádka je Olivia a díky mně jsme si na střední procházely dost velkými problémy.“ nad tím jsem se mírně uchechtla a ho to evidentně naštěstí pobavilo taky. „Mám starší sestru Coru a její snoubenec se jmenuje Patrick.“

„Noo.. moje celé jméno je Charles Marc Hervé Perceval Leclerc a narodil jsem se 16. září 1997. Miluju motosport, formule, naprosto pro to žiju. Přivedl mě k tomu můj táta a pak mi hodně pomohl Jules.“ na jeho tváři se objevil smutný výraz, ale hned to zamaskoval úsměvem. „Mám jednoho staršího bráchu Lorenza a mladšího Arthura. Arthur se věnuje Formulím stejně jako já.. moje nejoblíbenější barva je zelená a...“ ještě dlouhou dobu jsme si povídali, ale už byl čas, aby Charles odešel. Je úterý a on by měl zítra letět někam do Kanady. Říkal, že by mě vzal klidně s sebou, aby to vypadalo, že ten vztah je reálný a že já jdu podporovat svého přítele. Že jsem milující holka, která ho chce podpořit při závodním víkendu.