Was it really a coincidence? [CZ]

18.

Nejsem schopná vstát z postele. Bolí mě všechno a šíleně se mi točí hlava. Jsem tak strašně nervózní z toho, že mám za pár hodin poznat Charlesovu rodinu.. co když mě nebudou mít rádi? A co se vůbec starám o to, abych se jim zalíbila.. však je náš vztah jen falešný a uvidím je už jen jednou. A Arthura, toho už moc dobře znám.. doufám, že Lorenzo není stejný nafoukánek jako jejich nejmladší bratr.

Najednou se ozval nepříjemný pisklavý zvuk zvonku. Hlavou mi projelo nepříjemné dunění a já se šouravým krokem vydala ke dveřím. Pomalu jsem je otevřela a uviděla usměvavý kukuč, rozzářené oči a vlasy do všech stran. Charles Leclerc.

„Páni, ty vypadáš, Zoe.“ Změnil pohled na ustaraný a pohladil mě po tváři. „Stalo se něco?“

„Pojď dál..“ pokynula jsem hlavou směrem dovnitř a on bez jakýchkoliv námitek mlčky vešel. Vyzul se a následoval mě do mé ložnice k otevřené skříni.

„Zoe, no tak, co je?“ Usadil se na mou neustlanou postel a já zapadla do peřin.

„Já nevím!“ Frustrovaně jsem rozhodila ruce a prohrábla si své neupravené vlasy. „Chci, aby všechno bylo perfektní, dobře? Jenže jsem nervózní, že mě Arthur před Lorenzem a tvou mámou neskutečně potopí a já jim budu pak připadat jako největší kráva.“

„Je pravda, že Arthurovi se moc nelíbí naše náklonnost, ale jsem si jistý, že neudělá žádné caviky. Už jsem si to pojistil dopředu. Co se týče mojí mámy, stoprocentně si tě oblíbí.. má ráda holčičky, co nosí šatičky, ale nebojí se vzít za pořádnou práci. Lorenzo tak.. u něj doufám, že ho Thuthur nějak nenaočkoval. U Charlotte, což je Loreho přítelkyně je jistota, že tě podpoří. Taky ji to na začátku Arthur nedělal lehké.“

„Dobře.. už jsem o něco klidnější.“ Uchechtla jsem se a zvedla se do stoje.

„Fajn! Tak oblíkat, nádhero.“ Hodil po mně světle fialové šaty a fialové lodičky. „Co kdybysis pod to vzala tohle?“ Přísahám, že jsem to červené sexy prádlo přemístila, aby ho už nenašel. Jak to, že ho stejně vyhrabal?

„V žádném případě mně v tomhle prádle v životě neuvidíš.“ Zasmála jsem se a vydala se do koupelny. Převlékla jsem se a snažila se hezky upravit. Klepaly se mi ruce a nic se mi nedařilo.. mám pocit, že tady s tím švihnu o zem. Mám chuť ze vzteku rozmlátil všechno okolo. A jak jsem tak naštvaně brala do ruky kulmu, praštila jsem se do otevřené skříňky.

„Zoe!“ Přispěchal Charles a já myslela, že se hanbou propadnu do země. Musím před ním vypadat jako bezbranná a neschopná, ubrečená malá holka. Klepání ruk se zhoršilo. Před očima jsem začínala mít černé mžitky a všechno se mi vpíjelo dohromady. „Jsi v pořádku?“

„Promiň..“

„Nemáš se vůbec za co omlouvat, ano? Co jsi dělala panebože?“ pomohl mi zpět na nohy a já se posadila na vanu

„Chtěla jsem si jenom natočit vlasy a namalovat se..“

„Ukaž.“ Vytrhl mi kulmu z ruky a natáčel mi pomalu vlasy. Kde se to naučil?

„Jakto, že to umíš?“

„Mamka je kadeřnice. Samozřejmě, že mě tohle naučila.“

„To se divím.. nevaříš nic moc.“

„Hele! A to víš jak jako?“ Podíval se na mě naštvaně, ale bylo na něm vidět, že se snažil nesmát. Vypadal komicky.

„Nevím, ale vždycky, když jsem u tebe byla, tak jsi jídlo objednával.“