Definition Of Perfection *POZASTAVENO*

Chapter 4. | Walkashame

Chladný vítr se opřel do jeho stále mokrých vlasů, což ho nutilo si aspoň zkřížit ruce na hrudi, aby dostal víc tepla. Na sobě měl jen košili, a i když dobře věděl, že do klubu dojel v autě, už tak moc netušil, kde bylo teď.

Jeho telefon najednou začal vyluzovat vibrace v jeho zadní kapse, čehož si všiml téměř okamžitě. Nebyl jako Dylan a vždycky se nejdřív podíval na to, kdo mu volá. Byl to jeho manažer Billy. Po jeho těle se rozsypala nová vlna husí kůže, která tentokrát nebyla způsobena zimou.

Určitě už byl informovaný o všem, co se stalo. Tohle prováděli pokaždé, ale Billy to nikdy nebyl schopný skousnout. Byl to jako jeho druhý otec. Přehnaně starostlivý muž ve svých padesátkách, jenž měl čiré modré oči a pár pozůstalých vlasů na hlavě. Takhle by se dal jeho manažer popsat.

„Billy?" odhodlal se nakonec hovor přijmout. Z druhé strany se ozývalo jen těžké oddychování příčinou toho, jak se Bill snažil ovládat svůj vztek.

„Harry," pozdravil ho nazpátek. „Mám pro tebe novinky," začal. Pro Harryho tenhle tón jeho hlasu nevěštil vůbec nic dobrého. „Určitě už víš, že všude po médiích se nese zpráva, že někdo poslal Dylana na tříkolce rovnou pro smrt. Bravo," zatleskal do telefonu, „Za to máš ode mě určitě plusové body, ale dokážeš si vůbec představit to peklo, které jsem měl od jeho manažera?! Oni možná neví, kdo to byl, ale já ano!" vykřikl hlasitě. „Hrozí nám, že vypustí všechna tvá videa, jak chodíš polonahý po obchodech a kupuješ kondomy, které Dylan stihl natočit. Víš, co by to pro tebe znamenalo?!" kudrnáč ani nestihl odpovědět a už pokračoval dál.

„Taky mi větříček zašeptal, že to včera někdo pěkně rozjel v klubu," začínal se svým záchvatem vzteku. Billy už nevěděl, jak mu to má vysvětlit. „Museli ho odtrhávat od četného počtu dívek, řádil jak pominutý a hádej, kde skončilo jeho auto?!"

„Kde?" zeptal se s nadějí v hlase Harry.

„V MÍSTNÍ ZÁTOCE, TY IDIOTE!!!" Harry si musel oddálit telefon od ucha, protože měl dojem, že by jinak ohluchl.

„Můžeš mi teď říct, kdo to byl a co teď dělá?" uklidnil se trochu jeho manažer.

„Byl jsem to já," přiznal Harry, i když to bylo celkem jasné a nasucho polkl. „A jsem teď pravděpodobně mrtvý."

„Fajn. Teď mě dobře poslouchej," sykl na něj Billy. „Děkovat mi můžeš potom, že jsem vás oba dostal k Dylanovi, než bylo pozdě. Ale ty teď vezmeš ten svůj vymaštěnej zadek a dostaneš ho domů co nejdřív. Vyřídíme si to tam,"

„A jak se mám asi dostat domů, když nemám auto?" zeptal se opatrně Harry.

„Na tos měl myslet dřív, než ses rozhodl řídit pod vlivem." ukončil hovor člověk na druhé straně a tím pádem zanechal Harry na pospas městské dopravě, kterou tak moc nesnášel.

&&&

„Už jsem doma," pronesl Harry, když se po dlouhé hodině, která se neskutečně vlekla, dostavil před dům. Opatrně si odemčel domovní dveře a pak je za sebou zavřel. Hned jak vešel, tak spatřil Billa, jak sedí na jeho sedačce a upřeně ho sleduje.

„Už bylo na čase," odpověděl na to postarší muž. Poté mu pokynul, aby si sedl vedle něj a nemluvil. Mladík ve dveřích si poslušně sundal boty a sedl za ním. Bylo to jako nějaká scénka malého dítěte, co něco provedlo a teď čeká na rozsudek svého otce.

„Harry," začal, načež si ruce založil na hrudníku. „Určitě víš, že ty a Dylan by jste měli být správně nepřátelé." chlapec vedle něj chtěl něco namítnout, ale on ho rychle zastavil. „A vím, že to tak i ve skutečnosti je, ale média si jsou schopná všechno převracet ve svůj vlastní prospěch jen, aby vás to oba pošpinilo a pro ně to přineslo slušný výdělek."

„Chápu, že to až zas tak strašně nevypadá, a bude to těžké pro tebe pochopit, ale takhle to být prostě nesmí," podíval se přísně na Harryho, který hltal každé jeho slovo. Nebo možná každé třetí. „Takže, máš tři poslední šance," zvedl ruku se třemi vztyčenými prsty, „Až všechny vyprší, budu muset zakročit. S Dylanem ti zatím nezakazuju se vídat, ale až tak budu muset učinit, tak mi můžeš věřit, že to doopravdy udělám."

„S Dylanem to máte stejný, nemusíš se zase bát, že bych ti nějak křivdil. Platí to pro oba, takže ti radím, aby sis odteď dával pozor, co to provozujete za voloviny." zakončil svůj proslov a vstal ze sedačky.

„Můžeš být sakra rád, že už nemáš jako manažery Modest," politoval chlapce.

„Jo a Josh se pro tebe dneska staví, aby jste mohli udělat to interview. Budete tam s Dylanem oba, takže si dobře promysli tvé odpovědi. Zatím." rozloučil se s ním Bill a už vycházel ze dveří, ale nakonec se ještě zastavil.

„A udělej si něco s těmi vlasy, nerad to říkám, ale vypadáš otřesně."

Harry to ani zdaleka nechápal. Bill to nikdy dřív takhle drasticky neřešil. Samozřejmě mu vždycky nadával a poučoval o tom, co by měl správně dělat. Ale ještě se nestalo, že by došlo ke třem posledním šancím. Harry věděl, že se neudrží a nejméně do tří dnů budou ty šance fuč.

Ale naco pak bude jejich společné zesměšňování, když se to nebude moct dozvědět celý svět?