[12]

179 19 8
                                    

MICHAEL

Šel jsem cestou lesem a přemýšlel nad tím, co se právě stalo. Před očima jsem měl pořád obličej Luka, který vypadal, že se každou chvíli rozbrečí. Byl jsem, tak naštvaný sám na sebe. Zastavil jsem se u prvního stromu, který jsem viděl a třikrát do něj vrazil pěstí, tak silně, že mi z kloubů začala téct krev. Strašně to bolelo, ale to bylo dobrý, aspoň jsem myslel na tu bolest a né na Luka. Tedy na chvíli jsem na něj nemyslel, pak bolest odezněla a do hlavy se mi zase vrátil.

Vyšel jsem z lesa a zjistil, že trochu poprchává. Uvažoval jsem, že se vrátím do kempu, ale nechci znova vidět všechny ty obličeje. Rozhodl jsem se, že zajdu do té hospody ve které jsme byli první den.

V hospodě jsem si objednal pár piv, pak pár panáků a pak už jsem pil všechno, co mi kdo podstrčil pod nos.

----------------------------------------------------------------

Ráno jsem se probudil na zemi v trávě před hospodou. Strašně mě bolela hlava. Zase. Na nic jsem si nemohl vzpomenout. Možná jen na něčí pěst, která mi večer přistála na oku. Když jsem si na oko sáhl cítil jsem bolest, takže jsem usoudil, že mám monokla. Pomalu jsem vstal a došel k cestě, kde byly ze včerejšího deště kaluže. Až teď jsem si všiml, že jsem celý promočený.

Rozhodl jsem se vrátit do kempu a tam se převléct a najíst. Došel jsem do kempu, ale nikdo u karavanu ani ve stanech nebyl. Možná Ash s Bryanou udělali další s těch jejích trapných výletů. Vešel jsem do karavanu a tam se převlékl a najedl. Najednou do karavanu vletěl Jack.

,,Luku!?" zařval s úsměvem, ale když uviděl mě úsměv mu zmizel ,,ach, to jsi ty"

,,Ty snad hledáš Luka?" nadzvedl jsem obočí.

,,Ne jen já, ale všichni! Kvůli TOBĚ, totiž včera večer nejspíš zdrhnul!" zařval na mě Jack a zdůraznil slovo tobě.

,,c-cože?" vykulil jsem oči

,,Jo je to tak! Už ho hledáme snad 2 hodiny! Voláme mu, ale on to nebere. Ash s Bryanou si půjčili auto od jednoho chlapa z kempu a jeli si po něm kouknou a Tori s Benem hledají někde v lese! Bože, mám o něj takový strach!" Jack se rozbrečel.

,,Najdem ho, neboj" lehce jsem Jacka pohladil po zádach.

,,Jestli se do večera neukáže, rozhodli jsme se, že zavoláme policii" vzlykal dál Jack.

Když jsme tam tak seděli, přemyšlel jsem nad tím, kde by mohl Luke být a na něco jsem si vzpomněl. Na tom výletě jsme zabloudili a šli jsme takovou úzkou cestičkou mezi stromy. Nikoho jinýho by nenapadlo tou cestou jít, ale my šli. Najednou jsme se ocitli na velké skále, z které byl úžasný výhled a Luke řekl: ,,Tady s tohodle místa by byla dobrá zašívárna"

,,já vím, kde je!" vykřikl jsem a rozutíkal jsem se. Musím přiznat, že tak rychle jako teď jsem ještě nikdy neutíkal. Doběhl jsem až před cestičku mezi stomy, pak už jsem šel normálně. Protáhl jsem se mezi stromy a uviděl Luka, jak seděl na kraji skály a kochal se výhledem. Šel jsem si přisednout k němu. Vůbec jsem se na něj nekoukl, ale věděl jsem, že on na mě kouká s vykulenýma očima. Dost dlouho mezi námi bylo ticho, ale pak Luke promluvil: ,,Běž pryč Michaele"

,,Mají o tebe srach.....Luku, nemůžeš přece jen tak uprostřed noci zdrhnout" řekl jsem a ignoroval to, co řekl Luke.

LUKE

,,Když já už tady být nechci Miku. Měl si pravdu. Kazím vám to tu. Kvůli mně jsi vůbec neužíváte" začal jsem zadržovat slzy. Nechci, aby mě Mike viděl, jak brečím.

,,Luku, to co jsem řekl včera....to nemůžeš brát vážně. Já-já byl jsem naštvaný a prostě mluvil za mě vztek" vysvětloval mi Mike.

,,Celý den jsi se semnou nebavil. Byl jsi na mě hnusný! Když jsem se na tebe usmál, ignoroval jsi to a ještě den předtím mě líbáš a držíš za ruku? Já tě vážně nechápu!"

,,Víš, proč jsem byl hnusný?" koukl mi do očí Mike ,,Chceš to vědět?" kývl jsem hlavou na souhlas.

,, Byl jsem tak hnusný, protože kvůli tobě jsem poprvé ucítil takový ten hezký pocit v břiše" když jsem slyšel tuhle větu musel jsem se usmát. Vím o jakém pocitu v břiše Mike mluvil. Byli to motýlci. V knížkách jsem to četl hodněkrát a díky Michaelovi jsem to taky mohl cítit a jsem rád, že nejsem sám.

,,Cítil jsi motýlky?" Usmál jsem se na Mika. Mike kývl a řekl: ,, A bylo to tak příjemný cítit je, když jsme se líbali a pak drželi za ruce" hned co dořekl poslední větu si rychle utřel rukávem slzu, která mu stékla po tváři a pokračoval: ,,Večer jsem pak nad tím vším přemýšlel a i když jsem to nechtěl, došel jsem k závěru, že my dva spolu nemůžeme být. A to hned z několika důvodů: za prvé to je náš věkový rozdíl...za druhé jsem pro tebe až moc velký hajzl. Za třetí.....Tvý bráchové by to nerozdejchali, kdyby zjístili, že jsme spolu a za čtvrté...nejsem gay. Teda myslel jsem si, že nejsem" Mike se odmlčel a pak pokračoval: ,,A to byl další z důvodů proč jsem na tebe byl hnusný. Ukázal jsi mi, kdo opravdu jsem"

,,A tobě se nelíbí být sám sebou?" Zeptal jsem se zvědavě.

,,Kdybych byl někdo jiný, tak líbilo" Odpověděl mi Michael a smutně se usmál.

Pak bylo tak pár minut ticho. Oba jsme se koukali na ten nádherný výhled, co šel odtud vidět. Moc se mi tady líbilo, klidně bych tu strávil zbytek prázdnin.

Michael se ke mně najednou přisunul a jednou rukou mě objal ze zadu kolem pasu.

,,Já myslel, že spolu být nemůžeme" řekl jsem a koukl se Mikovi do očí.

,,Nemůžem, ale já s tebou být chci" usmál se na mě a začali jsme se líbat a tentokrát jsem ho neoslintal.

Pak jsme tam s Mike seděli asi další čtyři hodiny a povídali si. Zjíšťovali jsme o sobě spoustu věcí. Začali jsme u otázek typu: ,,Jaká je tvoje nejoblíbenější barva?" a skončili u otázek jako: ,, Kdy jsi měl první sex?" tady na tohle ode mě ještě zatím odpověd neexistovala. Za tyhle čtyři hodiny jsme se s Mikem stihli sblížit ještě víc a já ho konečně poznal i z jeho lepší a hodnější stránky.

LOSERWhere stories live. Discover now