¹ELISA DAY: Byla jsem Divokou růží

KAPITOLA⁶⁹ Jsouc Winchesterovou růží

v současnosti

Ještě předtím, než se Sam vůbec mohl pohnout, Dean zmizel.

Najednou byl prostě pryč a zanechal ho stát s pootevřenými ústy uprostřed pokoje; sotva popadl dech, dveře se prudce otevřely a dovnitř jako uragán vtrhla Elisa.

Zrzavé vlasy měla rozcuchané kolem hlavy, až se zdálo, jako by se vznášely ve vodě a lesklýma očima těkala sem a tam. "Kde je ten pitomec?!" vyštěkla a prohnala se kolem něj do koupelny, kde jistě nahlédla i do všech skříněk, pokračovala v samotné místnosti se zkoprnělým Samem.

Zmateně si přeměřila pečlivě ustlanou postel a podezřívavě se na Sama otočila, jako by si až teď všimla, že před ní stojí polonahý a tričko ze včerejšího dne svírá v ochablé ruce; když si to uvědomil, zrudl a rychle ho přes sebe natáhl.

"Asi myslíš Deana," poznamenal, aby vedl konverzaci jinam.

Elisa si odfrkla. "Jistě, že myslím Deana zatracenýho Winchestera!" Přimhouřila oči jeho směrem. "Kryješ ho snad?"

Sam rozhodil ruce do strany na znamení, že se vzdává, ale vzápětí se zarazil. "On se snad včera nevrátil? Myslel jsem si, že si to užíváte, ne?" K jeho překvapení se Elisa svezla na postel a nesměle si položila ruce do klína. "Nebo ne?"

"Ne, nevrátil se," odtušila a sklopila oči, ve kterých snad zahlédl i slzy. "Byla jsem u nás v apartmánu a Dean se celou noc neukázal."

Oddělené pokoje měly být na víkendu v Kalifornii to nejlepší.

Byla to úleva i pro Sama, protože se alespoň dva dny nemusel před každou návštěvou koupelny se zapnutou sprchou obávat vstoupit dovnitř, nebo vůbec zůstat na doslech, což v jejich případě znamenalo dvě míle.

Slyšet svého bratra byla jedna věc, ale slyšet Elisu s jeho bratrem? I když tuhle noc strávil ve vaně, byla jedna z nejlepších za posledních několik týdnů.

"Nejspíš se opil a někde usnul," nadhodil to, co si oba mysleli; zaváhal, jestli se má Elise svěřit s tou podivnou halucinací, která ležela na podlaze jeho pokoje, když si vzpomněl na naléhavější problém. "Musíme vypadnout!"

Elisa se už ze zvyku na nic neptala a následovala ho.

Za rohem chodby zvolili do chůze normálních hostů a jen tak tak se nesrazili s ochrankou, která běžela opačným směrem k B19, kde před pár minutami pokojská našla mrtvolu.

o hodinu později

"Tady jsem ho viděla naposledy," řekla Elisa a založila si ruce. Zdálo se, že vztek i smutek z toho, co Dean zase provedl, poněkud opadl a teď dostala příležitost starost, kterou Sam s ohledem na Deana dost dobře znal.

Upřel pohled na strašidelný zámek. Do čeho ses zase zapletl?

Přistoupil ke skleněnému tubusu a s cvaknutím přiložil na sklo falešný průkaz správce zábavního parku: shodou okolností tady seděl stejný mladík jako včera, ale nezdál se být k Samovi o nic víc vstřícný než k Deanovi.

Nadzvedl obočí a zamžoural na něj. "Správce, jo?"

"Potřebuju přístup dovnitř," odvětil Sam, "z provozních důvodů."

Mladík si přehodil žvýkačku na druhou stranu úst takovým způsobem, že se Sam nemohl vyhnout detailnímu pohledu do jeho úst s rovnátky a utrousil dlouhým, ledabylým tónem: "I s tou kočkou to bude za jedenáct a půl doláčů."