Chapter 11

4.6K 185 0
                                    

Opatrně, aby si přivykli na denní světlo, otevřu své oči. Ihned, jak se nadechnu místního vzduchu, se prudce vymrštím a vyzvracím se do kbelíku vedle mé postele. V tom spatřím Liama, který spal vedle mé postele na křesle, jak se okamžitě probere. ,,Alex!" pohladí mé po vlasech. ,,Na, vypij to," podá mi prášek a vodu. Poslechnu ho a pak si znovu lehnu. ,,Alex, co sis myslela?" povzdychne si bratr a promne si unaveně spánky. 

,,Já nevím. Nemohla jsem si pomoct," pokrčím rameny. 

,,Byla si na tom dobře. Zvládala si to a najednou sis nemohla pomoct?" řekne překvapeně. ,,Může za to nějaká osoba?" napadne ho. Já jen mlčím. Nechci mu odpovídat, ale ani lhát. ,,Může za to Harry nebo Chris?" pohlédne mi do očí. 

,,Bylo to čistě jen mé rozhodnutí," zachraptím. 

,,Ale kvůli Harrymu," vydechne a prohrábne si své vlasy. ,,Neměli jsme sem jezdit," praští se do čela. 

,,Ale ne! Mohlo se to stát kdykoli jindy," pokrčím rameny. 

,,Uvědomuješ si, co se včera vůbec stalo? Celou noc si zvracela a teď vypadáš hrozně! Tvoje tělo na to není přizpůsobené," vyjede po mě Liam. 

,,Já vím! Posrala jsem to," rozbrečím se. 

,,Jo a dost!" souhlasí a pak si všimnu, že mu po tváři steče jedna malá slzička. ,,Táta mě zabije," zakňučí. 

,,Je to má vina," chytnu ho za ruku. 

,,To ano, ale měl jsem na tebe dát pozor," zvedne se a začne přecházet po místnosti. ,,Musíme jet domů. Hned," rozhodne bratr a začne balit. 

,,A co Grace?"

,,Pojede s námi. Běž se dát trochu dohromady a převlékni se," rozkáže mi. 

****

Rozloučíme se se všemi lidmi a pak společně nastoupíme do auta. Dám si do uší sluchátka a opřu si hlavu o okýnko. Vím, že jsem to tentokrát mega posrala a nevím, jak to napravit...

****

,,Jak to sakra myslíš?!" vykřikne otec na mého bratra. 

,,Byl jsem opilý a nevšiml si toho. Už jí je dobře, ale dost zvracela," uslyším z kuchyně vystrašeného bratra. Uslyším hlasité kroky až se před mou maličkostí objeví rozzuřený otec. 

,,Alexandro, co si myslíš, že děláš?! To to chceš vše zahodit? Tvrdě si pracovala a najednou do toho znovu spadneš?" vyčte mi. ,,Prober se sakra! Jsi mladá holka, která má mít kamarádky a přítele, ne trávu a alkohol!" zaklepe se mnou. ,,Opravdu jsem v tebe věřil, ale teď nevím," vdechne nakonec a odejde do své ložnice. 

,,Tohle si chtěla?" ukáže na zavřené dveře otcova pokoje. 

,,Co po mě oba chcete?!" vykřiknu. ,,Nejsem holt dokonalý člověk bez chyb! Prostě jsem to nezvládla. No a? Ne všechno se daří na první pokus. Ale v tomhle domě stačí, když člověk jednou uklouzne a už je s ním konec!" vyjedu po něm. Prudce se zvednu a vběhnu do mého pokoje, kde se zamknu. 

,,Alex!" zabuší na mé dveře. 

,,Běž někam, Liame!" ukážu na dveře prostředníček a pak se zachumlám ve své posteli, kde se naplno rozbrečím. 

,,Omlouvám se, Alex! ozve se po dlouhé odmlce Liam. 

,,Nestojím o tvou omluvu!" vykřiknu s brekem. Chvíli je ticho, pak slyším kroky a pak zase ticho. Je pryč.


Upss...


STAY STRONG ✔Onde histórias criam vida. Descubra agora