Always With You (FF HP)

#8

Kath's view

Probudili mě sluneční paprsky, které procházeli zkrz mohutné temně zelené závěsy v našem pokoji.
Ospale jsem si promnula oči a protáhla se.
,,Dobré ráno" pozdravila jsem Am sedící u psacího stolu.
,,Dobré, jak jsi se vyspala?" Zeptala se.
,,No docela dobře. Zdál se mi docela hezký sen" zívla jsem.
,,To jsem slyšela, celou dobu co jsem vzhůru totiž přesvědčuješ Malfoye, že říkáš pravdu" řekla ironicky a zasmála se.
Nedůvěřivě jsem se na ni podívala. Opravdu se mi zdálo o Dracovi. Chybí mi, ale nemůžu uděla nic s tím, že mě teď zase nemá rád.

Dnes bylo volno a tak jsem se rozhodla jít s Hermionou a Harrym na tajňačku do Prasinek. Ron s námi nešel, protože prohlásil, že se Zmijozelem nechce mít nic společného. Ani mi to nevadilo. Zašli jsme si do Medového ráje a potom na máslový ležáky ke Třem košťatům. Přemýšlela jsem, o Dracovi. Jestli ještě někdy budeme kamarádi, jestli se má dobře, jestli mu chybím a další.
,,A co si o něm myslíš ty Kath?" Probrala mě z úvah Hermiona.
,,Cože?" Zeptala jsem se.
,,Co si myslíš o tom novém učiteli OPČM?" Zopakoval Hermioninu otázku Harry.
,,No, Lupin mi přijde dost zvláštní" odpověděla jsem a upila si ze sklenice s máslovým ležákem. Hermiona s Harrym se dál bavili a já tam jen nepřítomě seděla a koukala do blba. Hypnotizovala jsem dveře a vždy, když se otveřeli, doufala jsem, že se v nich objeví Draco. Nakonec jsem se ho dočkala, ale když se dostavil blíže k nám nebyl zrovna dvakrát milí.
,,Tak co? Weaslyová ti nestačí a tak musíš nabalovat i Grangerovou?" Řekl posměšně.
,,Draco, nestrapňuj se" řekla jsem otráveně.
,,A co je tobě po tom?" Otočil se na mě.
,,Draco ty nejsi takový idiot" řekla jsem a pousmála se.
,,Starej se o sebe Evansová!" Řekl hnusně. Píchlo mě u srdce. Co to je? Že by láska? Ne, to je blbost. Protočila jsem oči a odešla zpět do hradu. Nechala jsem tam Hermionu a Harryho samotný. Bylo mi jedno, že jsem se ani nerozloučila. Byla jsem nanštvaná. Ne na nikoho okolo sebe, ale na sebe samu.
Zavřela jsem se v pokoji a šla jsem až na večeři. Během toho, co jsem byla zalezlá v pokoji jsem zaslechla křik z chlapeckých ložnic.

Vešla jsem do Velké síně. Sedla jsem si na kraj ke stolu. Jedla jsem pomalu a pozorovala všechny kolem sebe. Přišel Draco a sedl si naproti mě. Chtěla jsem odejít, ale zastavil mě Brumbálův hlas.
,,Drazí studenti. Musím vám oznámit, že vzhledem k incidentu, co se stal dnes v ložnicích zmijozelských chlapců, budou rozřazeni mezi zmijozelské dívky. Severusi můžete přečíst rozdělení?" Požádal profesora Snapea.
,,.... a nakonec je tu pan Malfoy pokoj číslo 27 se slečnami Clarckovou a Evansovou." Přečetl pergamen ve své ruce a já se naštvaně zvedla.
,,Evansová, neměla by jsi mi ukázat pokoj?" Zaslechla jsem Draca.
,,Tak se zvedej Malfoyi" sykla jsem. Zvedl se a s potutelným úsměvem šel za mnou. Ten má ale výkyvy nálad. Pokroutila jsem nad tím hlavou. Šli jsme do mého a Amina pokoje. Nechápu to, byl tam minulí rok, ne?
,,Tak jsme tady" řekla jsem, když jsme vstoupili do pokoje. Přistoupila jsem je skříni a vyndal knihu co jsem si před pár dny půjčila od Hermiony. Sedla jsem si s ní na postel a začala číst. Ucítila jsem jak se vedle mě prohnula postel.
,,Děje se něco Draco?" Zeptala jsem se.
,,Víš já.... já bych se ti... chtěl bych se ti omluvit" řekl smutně.
,,Draco, to já bych se ti měla omluvit" smutně jsem se na něho usmála. Podívali jsme se tomu druhému přímo do očí a Draco se začal pomalu přibližovat. Chtěla jsem aby se ty jeho rty dotkly těch mých, tak moc jsem to chtěla, že jsem překonala i ty zbývající centimetry mezi námi a políbila ho. Líbali jsme se dokud nám nedošel vzduch.
,,Kathrine Evansová miluju tě a nedokážu si představit život bez tebe. Nechceš mi dát druhou šanci?" Zeptal se s nadějí v hlase.
,,Draco Malfoyi je těžké ti to řící, ale nejsem si jistá jestli tě taky miluju" řekla jsem smutně.
,,Kath tak mi aspoň dej šanci, prosím" zasténal zoufale.
,,Promiň Draco ublížil jsi mi" řekla jsem.
,,Jestli chceš tak už si nemusíme nadávat" navrhla jsem. Ignoroval to co jsem řekla a utekl. Zvedla jsem se a běžela za ním. Vběhl do chlapecké koupelny. Zastavila jsem se a přemýšlela jestli mám jít dovnitř. Nakonec jsem se rozhodla tam jít. Uviděla jsem ho plakat. Trhlo to mím srdcem a já věděla, že to, co jsem mu před chvílí řekla, byla lež.

Draco's view

,,Já jsem takovej idiot!" Praštil jsem do umyvadla a s brekem se odporoučel k zemi. Přišla za mnou.
,,Co tady chceš, už jsi mě zničila dost nevidíš?" křikl jsem na ni. Potichu přišla až ke mě a sedla si.
,,Draco, to co jsem řekla v pokoji, jsem nikdy neměla vypustit z úst" přitáhla si mě k sobě a špitla mi do ucha
,,Už jsem si jistá. Miluji tě Draco a nikdy nepřestanu" políbila mě. Potom co jsme se oddtáhli, jsem na ni nevěřícně koukal.
,,Já... promiň Draco. Byla jsem slepá a nechtěla jsem si přiznat, jak moc tě mám ráda. Když jsem tě ale viděla jak tady sedíš, došlo mi to. Jsem blbá, v tom pokoji jsem si neuvědomila co říkám. Můžeš mi to prominout?" Podívala se mi přímo do očí a já věděl co jí odpovím.
,,Kath, ty jsi mi strašně ublížila, ale potom co jsi mi řekla teď jsem rád, že je to tak jak je. Moc tě miluju a odpustil bych ti cokoliv" usmál jsem se na ni.
,,Nechtěla by jsi být Zmijozelskou princeznou?" Zeptal jsem se po chvilce.
,,Jako, být tvoje holka?" Opáčila. Přikývl jsem na náznak souhlasu.
,,Jasně, že jo ty moje princátko" zasmála se a políbila mě. Stoupl jsem si a třikrát se s ní zatočil. Potom jsme se vrátili do pokoje a šli spát. Usnuli jsme v objetí.
-------------------------------------------

983 slov