#16

2.6K 110 1
                                    

Draco's view

V Chroptící chýši bylo ponuro a vlhko. Vůbec se mi to tu nezamlouvalo. Pohlédl jsem na hnědovlásku, kterou jsem křečovitě držel za ruku. Na její tváří zářil úsměv a vypadala tak bezstarostně, že jsem se o ni bál ještě víc než, když přišla s návrhem jít sem. ,,To se ti tu opravdu líbí?" Zeptal jsem se překvapeně. Pohlédla na mě a vyprskla smíchy. ,,Jo, ale ty by jsi se měl vidět" smála se mi. ,,No počkej ty jedna potvoro" vykřikl jsem a ona se jako na povel rozeběhla zpět tajnou chodbou. Už jsem ji skoro chytil, ale stihla uhnout. Když jsme vyběhli na školních pozemcích, tak mě vrba mlátička málem sejmula. ,,Draco dávej přece pozor" vykřikla moje hnědovlasá přítelkyně a stáhla mě dál od již zmíněné vrby. Teď jsem ji právě držel v objetí a ona se na mě usmívala tím andělským úsměvem. Na nic jsem nečekal a sehnu se k jejím rtům. Už asi po sto padesáté za tento den ji políbil. ,,Hele, vidíš to?" Ukázala na potemnělou oblohu, když jsme se od sebe odtáhli. ,,Je to nádherný, stejně jako ty Kath" zašeptal jsem jí. ,,Tak pojď, ať nemáme zbytečnej průšvih" vzala mě za ruku a vydali jsme se spát.

Dalšího dne ráno jsem se vzbudil dostatečně brzo abych si stihl uvědomit, že dneska už nám začíná zase škola. Otráveně jsem se tedy zvedl z vyhřáté postele a zamířil do koupelny. Z koupelny jsem zamířil ke skříni a vyndal z ní školní uniformu. Oblékl jsem si ji na sebe a s taškou s učebnicemi opustil pokoj. Ve společence bylo ticho a tak jsem si tam sedl a premýšlel.

Po pár minutách se ozvaly kroky a za chvilinku se tu oběvila jejich majitelka. Měla na sobě uniformu, ale nedbale zapnutou a hábit měla rozepnutý. ,,Áhoj Dráčku" usmála se na mě. ,,Ahoj, co se ti stalo?" Pozdravil jsem ji taky, ale poté se podezřívavě zašklebyl. ,,Ále níííc. Jen Amuška něco donesla a mě to ještě nepustilo" zadrmolila. ,,Tak to žádná škola mladá dámo" ušklíbl jsem se a vstal. Hodil jsem si jí přes rameno a vydal se do jejího pokoje. ,,Dracoušku pusť mě" zaškemrala hnědovláska na mém rameni. ,,V žádném případě" nasadil jsem výchovný hlas. ,,Ale já chci jít do školy" ozvala se znovu. ,,Ty teď zůstaneš tady a nikam neodejdeš. Je ti to jasný?" Posadil jsem ji na její postel. ,,Ale co já tady budu dělat? Já se budu nudit Dracoušku." Udělala na mě psí oči. Zamyslel jsem se a pak jí s potěšením řekl ,,Jestli z té postele vylezeš, tak pod ní je obří pavouk a ten tě sežere!" Oznámil jsem jí lež, která by jí tam měla udržet. Její výkřik mě ale překvapil, rychle se schovala do postele a koukala jí jen hlava. ,,Nenechávej mě tady s tou potvorou, prosím" zaprosila. ,,Promiň miláčku, ale neměla jsi pít" sladce jsem se na ni usmál a odešel.

Když jsem se po vyučování rozhodl zkontrolovat tu hnědovlasou potvůrku. Vešel jsem tedy do jejího pokoje a uviděl jí jak se choulí pod dekou. ,,Ahoj Draco" zachraptěla. ,,Ahoj, tak jak ti je?" Zeptal jsem se a sedl si k ní. ,,Srašně mě bolí hlava" zaskuhrala. Ušklíbl jsem se a vzal jí za ruku. ,,Neboj to přejde. Kde jste vlastně přišly k té lahvi Ohnivé wisky?" Prohodil jsem. ,,Am dostala balík od bratra" špitla. ,,Aha" přikývl jsem.

,,Už budu muset jí" pronesl jsem po dlouhé chvíli ticha. ,,Nechoď" zaškemrala a chytla mě za ruku. ,,No tak dobře ještě tu zůstanu" usmál jsem se na ní.

Když jsem pak na konec odešel, byl čas večeře. Netušil jsem jestli tam Kath půjde a tak jsem se tam vydal sám. Ve Velké síni už bylo hodně lidí a u našeho stolu málo volných míst. No a aby toho nebylo málo tak si to proti mě šinul ten hajzl Stephan. ,,Ale ale.... koho pak to tu máme? Zachránce naší milé Kathušky" zasmál se, když došel až ke mě. ,,No už jsem si říkal kde je ten kluk co mi osahával holku" vrátil jsem mu urážku a mluvil jsem tak nahlas, že se na nás začali otáčet studenti. ,,Já a osahávat tvojí holku? Prosimtě, vždyť tý bych se ani nedotkl" začal zapírat. A to už jsem byl přesvědčen, že jsem vyhrál. ,,Jo?... A jak mi teda vysvětlíš to, že jsem tě našel jak se lepíš na mojí holku?" Zašklebil jsem se. ,,Co po mě kurva chceš? Abych se ti tu přiznal? Tak to se šeredně pleteš" vyjekl. To už nás ale sledovala celá Velký síň včetně profesorského sboru. ,,Už ne, protože jsi to právě udělal" řekl jsem a tím ho totálně oddělal. Pak jsem si sedl ke stolu a najedl se.

Co jsem později zjistil, tak toho debila poslali domů.
-------------------------------------------

783 slov

Always With You (FF HP)Kde žijí příběhy. Začni objevovat