"Stydím se, stydím, že wattpad zahlcuji další tuctovou rádoby naučnou knihou o vlkodlacích... proto ji, prosím, neberte příliš seriózně." - citace z úvodu
Moje malá prokrastinační knížka, zatímco si předepisuji kapitoly k Deníku Lykantropa. :) Kapit...
„Hellhound" je výraz pro nadpřirozenou entitu vyskytující se v mytologii na různých místech světa, především však na britských ostrovech a v Evropě. Existuje mnoho různých lokálních názvů a pojmenování, vždy však jde o obrovskou psovitou šelmu s černou srstí a červenýma planoucíma očima, podle některých páchne sírou a zanechává za sebou sežehnutou půdu.
Podle některých legend, podívá-li se někdo pekelnému psu do očí třikrát, zcela jistě zemře. Zahlédnout jej nebo zaslechnout jeho vytí prý rovněž může znamenat blížící se smrt, nebo ji přímo zapříčinit. Například velšský Cŵn Annwn je při setkání se s člověkem milý a laskavý, ale i tak jeho vidění znamená nastávající smrt. Pes údajně střeží místa vstupu do světa mrtvých, tedy hřbitovy, hrobky, mohyly... Může prý také pronásledovat ztracené duše nebo střežit nadpřirozený poklad.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Jedním z nejstarších a nejznámějších pekelných psů je řecký Kerberos, trojhlavé monstrum hlídající vstup do světa mrtvých. Napříč Velkou Británií existuje spousta legend a typů pekelného psa, všechny si však zachovávají podobné charakteristiky. Na ostrově Isle of Men je to Moddey Dhoo, ve Velšsku Gwyllgi nebo Cŵn Annwn, v oblasti Yorkshire se mu říká Barghest atd.
Oblíbeným termínem je „The Bearer of Death", který označuje psa pozorovaného na hřbitovech v Connecticut, Kentucky, Louisianě, Ohiu a Vilsecku, v Německu a na Havajských ostrovech.
Gytrash je zase bytost z mýtů severní Anglie, která na sebe bere podobu psa, koně, osla nebo muly a svádí osamělé poutníky z jejich cesty. Někdy však mohou prý být i benevolentní a naopak pomoci ztraceným cestovatelům najít správnou cestu. Snad poprvé píše o této stvůře spisovatelka Charlotte Bronteová ve své knize Jane Eyreová.
„Church Grim", též Kyrkogrim (ve Švédsku) nebo Kirkonväki (ve Finsku) je mýtická bytost z britsko-skandinávské mytologie. Jsou to údajně strážné duše kostelů, které dohlížejí na chod své církve. Anglikánský Church Grim údajně miluje dlouhé vyzvánění zvonu. Zjevují se buďto jako velcí černí psi, nebo jako malí deformovaní lidé s tmavou kůží.
Švédský Kyrkogrim je údajně duchem zvířete obětovaného dávnými křesťany při postavení nového kostela. Podle této tradice byl při dostavění kostela u jeho severní zdi zaživa pohřben černý pes, aby se jeho duch stal opatrovníkem kostela a chránil jej před ďáblem.
