Wendigo

262 26 9
                                    

Wendigo je kanibalistický netvor pocházející z mytologie severoamerických indiánů. Některými je interpretován jako nestvůra, jinými jako zlý duch, který člověka posedne. Svým způsobem připomíná vlkodlaka, ale jeho popisy nejsou nijak ucelené.

Turisté, kteří wendiga údajně pozorovali v lesích v Minnesotě a Kanadě, ho popisují jako velmi vysokou bytost s extrémně vyhublým tělem, dlouhými kostmi vystupujícími skrz tenkou sinavou kůži, zažloutlými zuby, potrhanými a krvavými rty a charakteristického zápachu živočišné hniloby. V tradičním pojetí kmene Algonquian byl wendigo spojován s dlouhou zimou a hladomorem.


Pozn.: Z nějakého důvodu se wendigo často vyobrazuje jako monstrum s jelení hlavou, případně s jelení lebkou místo hlavy nebo jako humanoid s jelením parožím. Nepodařilo se mi však zjistit, proč tomu tak je.


Podle legend se wendigem stal člověk, který se uchýlil ke kanibalismu, či byl proklet a posednut zlými duchy. Podle některých příběhů získá wendigo některé nadpřirozené schopnosti, jako je síla, rychlost, nezranitelnost či nesmrtelnost. Vypráví se historka o skupině mladých lidí, kteří se při táboření v lesích ztratili a strávili mnoho dní bez dostatečných zásob potravin. Jeden mladík, vystresován zoufalou situací, si usmyslel, že přežije i za cenu kanibalismu, a postupně své druhy zabíjel a pojídal. Pozděi se měl změnit na wendiga.



Wendigo psychóza


Existuje vzácný, leč velmi závažný syndrom, při němž se postižená osoba stává kanibalem. Vyznačuje situaci, kdy člověk cítí potřebu pozřít lidské maso, přestože má kolem sebe i jiné zdroje potravy. Nejde tedy o zabití z nouze, jako se tomu dělo v historii během velkých hladomorů.

Populání byl tento termín na počátku 20. století. Zajímavostí je, že četnost případů v USA se snížila poté, co se národ Algonquian začal stěhovat do měst a žít jiným životním stylem.

Lži, mýty a teorie vlkodlakaحيث تعيش القصص. اكتشف الآن