Noc, kdy ožily creepypasty ✔️

1🍂Prolog🍁

Média: Hide And seek /ding dong/ (Vocaloid)

🍁🍁🍁🍁🍁🍁🍁🍁

Znovu se zablesklo. Proč musí být dneska taková bouřka?" zamumlala si pro sebe Danča, holčina z vedlejí třídy.

Jsou to nejmíň 2 bouřky. Vypadá to, e se brzy srazí... A pak bude jenom pret." řekla jsem. Danča jenom přikývla.

A co budeme dělat? Ven nemůeme, protoe je bouřka a monopoly hrát nebudu!" oznámila s prstem nahoru a zaklebila se.

Ha! Mám to! Budeme si malovat!" vyskočila jsem na nohy. Ráda maluji.

A co budeme malovat?" podivila se.

A co třeba..." zapřemýlela jsem. Mám to! Creepypasty!" vykřikla jsem nadebě, a si kamarádka musela myslet, e jsem se předávkovala hroznovým cukrem.

Danny horlivě přikývla a lo se na věc.
Já přinesla papíry, fixy a pastelky z psacího stolu, kdy vtom mi zazvonil mobil.

Kamila. Hmm...." řekla jsem si pro sebe.
Ahoj, Kamčo." řekla jsem veselým tónem jako pokadé.

Ahoj Veru. Právě stojím u nějakého modrého domu. Kolik ulic jsem od tebe?"
Modrý dům? No jasně... 3 ulice.
Tři ulice po pravé straně." oznámila jsem jí a ona poloila hovor.

Drahá kolegyně, zapomněla jsem Vám říct, e se k nám přidá jedna kamarádka z tábora. Jmenuje se Kamila. Ráda bych vás seznámila." usmála jsem se. Danča se na mě podezřívavě podívala jako bych měla na svědomí nějakou vradu či co. No jo, moc často se neusmívám.

U dveří zazvonil zvonek.

Jdu otevřít." oznámila jsem a otevřela hlavní dveře. Ve dveřích stála Kamila, kamarádka z letního tábora, kde jsem trávila část prázdnin před dvěma lety.

Ahoj." řekla.

Hoj, buď vítáná v klubu autistů." řekla jsem na pozdrav nače jsem donutila Kamču k úsměvu.

Pojď dál." řekla jsem a rukou naznačila, aby la dovnitř.

🍁🍁🍁🍁🍁🍁🍁🍁🍁