steal my girl || one direction

(61.)

Harry

Poslední týden školy před létem a prázdninami. Slunce, neustále dodávající vitamín D, horký dny a odhalený holčičí nohy. To bylo něco pro mě.

Společně s Louim jsem zrovna mířil do společenské místnosti na přednášku pro celý náš ročník. Kdo má v prváku na vejšce přednášku na téma "sexuální život"? Takovej Louis z toho byl sice dost na větvi, ale nevím, komu dalšímu se ve třiceti stupních chtělo trávit čtvrteční odpoledne takhle.

"Doprdele," zanadával jsem, těsně předtím, než jsme vstoupili do místnosti, "proč tam vůbec jdeme?"

"Je to povinný," uchechtl se Louis. "Kámo," zastavil se uprostřed dveří a šokovaně směřoval pohled do rohu místnosti.

Liam s Nicol. Až nezdravě blízko u sebe. Jako poslední týdny pořád.

"Co mi uniklo?", otázal se Louis, pořád v obrovském šoku.

Hlasitě jsem polkl, "Vůbec nic," dostal jsem ze sebe.

V malém okamžiku jsem byl ale ještě v mnohem větším šoku, než byl Louis. Z boku se na mě vrhla Adele. Doslova na mě skočila. Sotva jsem ji chytil.

"Ahoj," zašeptala mi do ucha a vtiskla mi polibek na tvář.

Samozřejmě, že to nebylo přirozené. Mezi námi nikdy. Byla to hra. Celá pečlivě naplánovaná pomsta, kterou jsme dopředu promysleli. I tak jsem to ale od ní nečekal.

Adele jsem věnoval zářivý úsměv a opatrně ji sundal ze své náruče. Culila se jako sluníčko, ale kdo ji dobře znal, viděl, jak nepřirozené a křečovité to celé je.

"EHM," odkašlal si Louis, dost nahlas, aby se na něj div neotočil zbytek studentů. "Uniko mi ještě něco?", zkřivil ústa a povytáhl obočí.

"Pak ti to vysvětlím," sykl jsem na něj, protože jsem si přál, aby nás už nechal na pokoji.

Když se ale Louis neměl k odchodu, políbil jsem Adele přímo přede všemi. Ani nevím, co to do mě vjelo. Cítil jsem, jak Adele ztuhla, tak jsem to nebral jako dobrý tah. Vždycky jsem si přál ji políbit. Možná za jiných okolností, ale i tak mi to přišlo jako sen. Nikdo jiný kromě Louiho to ale nejspíš nějak nezaregistroval. Louiho reakcí bylo hlasité dávení, což asi mluvilo za vše. Ještě párkrát zavrtěl hlavou a šel až na konec místnosti, posadit se vedle Nialla a Zayna.

"Dobrý načasování," usmál jsem se na Adele a bradou poukázal na Payna s Nicol.

"Jinak bych to ani neudělala," ušklíbla se a prohrábla mi kudrliny, které už začínaly sahat nad ramena. "Ostříhám tě," dodala a znovu mi přejela po vlasech.

"Nepřipadá v úvahu," ustoupil jsem krok dozadu.

Adele do mě se smíchem šťouchla, "To se uvidí!"
Využil jsem toho, že ji mám zase blíž u sebe. Zároveň jsem koutkem oka viděl, že oba dva, Nicol i Liam, nás dosti pečlivě pozorují.

Přitáhl jsem si k sobě Adele za boky a ještě se schválně natočil na Liama. Krátce jsem se zakoukal do oceánových očích. Měla je ve stejné barvě, jako Nicol. Potom jsem jí vtiskl další polibek. Přitom jsem se snažil zahnat myšelnku, že se mi to líbí, že tohle není čistě na oplátku pro Nicol a Liama.

Sice jsem neměl možnost to vidět napřímo, ale výraz Liama s Nicol jsem si v této chvíli dokázal dost dobře představit. Vlastně to byla i zábava. Tahle hra mě bavila. A vypadalo to, že Liama a Nicol taky.

——

Klidně mi nevěřte, ale ta přednáška netrvala hodinu. Dva týdny, minimálně. Byla to celá věčnost. Mimochodem, na můj vkus by se tedy na přednášku o "sexuálním životě", více hodila nějaká atraktivní ženská, než ten starý pán, chodící o berli.

Kupodivu to ale nejspíš všichni až na mě dost pozorně poslouchali.

Nechtějte vědět, na co jsem myslel, když posloucháte hlasité myšlenky na toto téma a vedle vás sedí Adele. A naproti vás Nicol. A opodál Blair. Sakra.

Adele ode mě na chvilku odběhla za Zaynem a já se nenápadně připletl k Blair a Lexi. Ty dvě se bavily, jo. Slyšel jsem, že to došlo tak daleko, že se Lexi přistěhovala k Blair a Nicol obývala svůj pokoj sama. Teď už nejspíš s Paynem. Ale kdo ví, jak to celé ve skutečnosti bylo.

"Čau šťávy, kam tečete?", pronesl jsem.

Lexi se na mě znechuceně podívala a ihned opouštěla prostor. Blair se zasmála a s ironií ve výrazu prohlásila: "Tohle je nejtrapnější balící hláška, jakou jsem kdy slyšela."

Pokrčil jsem rameny, "No jo."

Blair zvážněla, "Ty se mnou mluvíš?"

"Ne," odpověděl jsem, "ale jako malý dítě se chovat nebudu. Od toho je tu Liam s Nicol," ironicky jsem se usmál směrem zmiňovaných osob.

Blair se otočila a tázavě se na mě zadívala, "Slyšela jsem to. Oni spolu opravdu chodí? Liam s Nicol?"

"Ano, opravdu spolu chodí," řekl jsem, "a Adele s Liamem se rozešli kvůli tobě, kdyby tě to zajímalo."

Blair se zamračila a nahlas vydechla, "Přesně jsem tušila, že tahle debata dojde k něčemu takovému. K výčitkám," zavrtěla pohoršeně hlavou.

"Blair," oslovil jsem ji, "proč jsi Liamovi lhala?"

"Nelhala," odsekla.

"Myslíš, že jsem idiot?", sladce jsem se na ni usmál.

"Vlastně jo, myslím," napodobila můj výraz.

"Jsi trapná."

"Ne tolik, jako ty," mrkla na mě a se slovy, že se se mnou nehodlá zahazovat cupitala zpátky k Lexi, své včelí královně.

"Fakt trapná," zopakoval jsem jen tak sám pro sebe a vlastně jsem byl i rád, že jsem se jí zbavil.

Porozhlédl jsem se po Adele. Byla u stolu s pitím. Společnost jí dělal Zayn, společně se očividně smáli něčemu hodně vtipnému a já ucítil malinké bodnutí žárlivosti.

Nechal jsem to ale být, protože přesně tohle by nejspíš Adele dost odradilo.

Místo toho jsem pomalým tempem došel k Louimu, který vypadal podobně osamocený, jako já.

"Harry," kývl na mě, "vlastně jsem se tě chtěl ještě na něco zeptat."

"Mluv, Tommo," vybídl jsem ho.

"Co říkáš na to, že já s Adele spolu jdeme na Tisch? Prostě, vím, asi jsi o to stál taky a všichni o tom mluví, ale je to jak splněnej sen. Hlavně nechci, aby to ten váš momentální vztah nějak ovlivnilo."

"Cože?"

cože?