Závislá (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

,,Zkus to"

Pohled Vadima:

S opřenou hlavou jsem ji pozoroval jsem se různě klouže po kuchyni. Další lívanec mrskla na talíř. Myslím, že ji ty záda už moc nebolí. Porozhlédl jsme se po kuchyni. Moje máma úplně žere Vánoce. Laura se na mě otočila a s plným talířem ke mně došla. Děkovně jsem se na ni usmál. Když chtěla odejít natáhl jsem se pro ni. Chytl jsem ji za lem trika a stáhl ji na sebe. Zasmála se a ruce mi položila na ramena. ,,Připálí se mi to" šeptne a koukne na mě. Mávl jsem rukou. ,,To nevadí" odpovím a přiblížím se k ní. ,,Ale jo. Pak to smrdí a jde špatně z pánvičky" odpoví a já ji pustím. ,,Zkazila si to" šeptnu a ona se jen zasměje. Vstala a šla k plotně. Pořád jsem na ni koukal. Otevřela ledničku a vytáhla šlehačku. Stoupla si přede mě. Na lívance nakreslila smajlíka a usmála se na mě. Z ničeho nic mi ji stříkla do obličeje. Šlehačka mi stekla po čele. Slízl jsem ji a pobaveně na ni koukl. Sama si ji stříkla do pusy. 

Pohled Laury:

Vyběhl na mě. Věděla jsem to, ale i tak jsem nestihla utýct. Vyhoupl mě na linku. Zastudil mě zadek. Vadim mi sebral šlahčku. ,,Ne prosím!" jeknu a on se zasměje. Stříkl mi ji do obličeje. Oba jsme se začali smát. Natahovala jsem se pro kapesník. ,,Počkej" šeptne a olízne mě. Zhnuseně jsem se na něj koukla. ,,Děláme i horší věci" řekne a já se ho chytnu. Dala jsem mu pusu. ,,Pálí se ti to". Seskočila jsem z linky a rychle šla k pánvičce. Dobře. Tenhle lívanec se mi nepovedl. ,,To je tvoje vina" řeknu a on mi do kalhotek strčí sníh. ,,Vadime!" zařvu a on se jen směje za stolem. ,,Máš snídat" dodám a on pokrčí rameny. ,,Copak to tu voní?" zeptá se jeho táta a vejde dovnitř. Sníh spadený na zemi jsem setřela ponožkou. ,,Dobré ráno" řeknu a dám před něj talíř. ,,Lauri nemáš...". ,,Mamka posílá malinovou" řeknu a podám mi marmeládu.

Pohled Vadima:

Táta na mě překvapeně koukl. ,,Vem si ji" šeptne a zasměje se. Taky jsem se musel zasmát. Laura si ke mně sedla a podala mi kafe. Usmál jsem se na ni. Aniž bych si toho všiml mi strčila do trenek kostku ledu. Povyskočil jsem. Táta na mě nechápavě koukl. Laura se k němu přidala. Zasténal jsme a naštvaně se na ni zamračil. Poplácala mě po stehnu a zvedla se. ,,Ahoj" řekne prostě máma a jde k ní. Laura se na ni otočila s plným talířem. Jen ji pohladila po vlasech a sedla s vedle táty. ,,Lauri sedni si k nám" dodá mamka a ona si ke mně stoupne. ,,Už jsem snídala. Tohle druhá várka. První Vadim snědl" dodá a já se jen zasměju. Je ulhaná až se divím, že jí to věří. ,,Měla by ses jít chystat ať stihneš ten kurz" řeknu a ona kývne. Bez dalšího slova odešla do pokoje. Oba rodiče na mě pobaveně koukali. ,,Co je?". ,,Ty jsi sežral první várku?" zeptá se táta a já na ně kouknu. ,,Laura si dala se mnou" odpovím a napiju se kafe. 

Pohled Laury:

Jakmile se ve dveřích objevil Vadim, moje oči klesly níž. Musela jsem se začít smát. ,,Vypadá to jako kdybych se pochcal" řekne naštvaně a já kývnu. ,,Nemáš dělat blbosti" odpovím a zapnu si košili. Prostě si sedl na postel. ,,Chceš odvést?" zeptá se a já pokývu. ,,Staví se pro mě Dan" odpovím a sbalím si věci. Otočila jsem se na něj. Zvedl se a šel ke mně. ,,Nezapomeň. Rehabilitace ve čtyři a potom jdeme k Ríšovi" dodá a já přikývnu. ,,Pamatuju si to" odpovím a on se zasměje. ,,Skoro nic si nepamatuješ" šeptne a já ho praštím. Nakonec jsme ho objala. ,,Až ti skončí ten kurz tak mi zavolej". ,,Stejně nechápu proč tam jdu. Zatím se učím a je to v pohodě" dodám a on přikývne. ,,Ale přípravný kurz ti pomůže se učit dál" odpoví a zapne mi poslední knoflík. Usmála jsem se na něj. ,,Vyprovodím tě".

Pohled Vadima:

Čekal jsem až na sebe všechno navlíkne. ,,Tak si to užij na oddělení" šeptne a otočí se na mě. Děkovně jsem se na ni usmál. Dala mi pusu a zavřela za sebou dveře. Došel jsem do kuchyně. ,,Ty jsi jí neřekl, že dneska nejdeš na oddělení?" zeptá se táta a já si sednu. Jen jsem pokýval hlavou. ,,Vadime neměl by jsi jí lhát" šeptne mamka a já na ně kouknu. ,,Aaaa. Co si myslíte, že jdu dělat?" zeptám se a táta pokrčí rameny. Všiml jsem si jeho starostlivého pohledu. ,,Jedu za Honzou a shánět jí dárek k Vánocům. Potřeboval jsme alibi" dodám a vstanu. ,,Teda ulevilo se mi. Co takhle šperk?" zeptá se nadšeně máma a já pokývu hlavou. ,,Tohle Laura nemá ráda" odpovím prostě a jdu do pokoje. Moji rodiče si o mě myslí hrozný věci.