Závislá (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

,,Říkám ano"

Pohled Laury:

S úplně vymytým obličejem jsem vyšla ze školy. Na chvíli jsem se zastavila, abych si zívla. Dan na mě zamával. Hned jsem k němu šla. ,,Konec" šeptnu a on kývne. ,,Svaťák baby!" křikne a otevře mi dveře od auta. Nasedla jsem a počkala až nastoupí. ,,Kam chceš odvést? Domů, nebo někam do baru?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Odvez mě domů" odpovím tiše a on starostlivě koukne. ,,Co se děje?" zeptá se a já jen mávnu rukou. ,,Z toho všeho učení mě bolí hlava. Nejradši bych...". Hned jsem se utišila. ,,Víc co? Pojedu s tebou" dodám a usměju se na něj. Jen na mě vážně koukal. Myslím, že ví o co mi jde.

Pohled Vadima:

Seděl jsem a koukal jak se Kuba snaží udělat kolečko. ,,Kdy přijede Laura?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Dneska jí začíná svaťák, takže bych řekl, že za chvilku" odpovím a on se uchechtne. ,,Poslední dobou je to těžký" pronesu a on na mě koukne jen letmo. ,,Proč?" zeptá se a odloží vodní dýmku. Pokrčil jsem rameny a hlavu si podepřel. ,,Jak jsem se odstěhoval, nějak se ode mě začala stranit" dodám a on mávne rukou. ,,To není pravda". Jen jsem kývl. ,,Ale je" oponuju a sednu si výš. ,,Kdykoli se pro ni stavím, nechce být se mnou. Vždycky chce jet domů" dodám a on se uchechtne. ,,Vadime pochop to. Každej se se stresem vypořádává jinak. Někdo je akční jako ty a někdo má svůj klid jako Laura". Povzdechl jsem si a koukl na přicházející Emily. Tvářila se dost divně. ,,Co je?" zeptá se jí Kuba a ona si sedne vedle mě. ,,Volala mi Laura, že nepříjde" odpoví a koukne na mě. ,,Proč?" zeptám se a ona pokrčí rameny. ,,Prej se musí odreagovat" odpoví a mobil položí na stůl.

Pohled Laury:

Dana jsem nechala na baru a vzala si mobil. ,,Dojdeš?". Chvíli jsem čekala až odepíše. ,,Jasně. Mám něco vzít?". Jen jsem se pousmála. ,,Všechno potřebný". Potřebovala jsem se ujistit, že se nic neděje. Vadim mi to hned zvedl. ,,Ahoj. Proč nepříjdeš?" zeptá se a já jen kouknu do zrcadla. ,,Jsem s Danem. Jenom si popovídáme a já příjdu k tobě jo?" zeptám se stejně a on se utiší. ,,Ke mně?" zeptá se a já si sama pro sebe kývnu. ,,Jasně. Je svaťák" dodám a on si odkašle. ,,Fajn. Budu čekat". Hned jsem mu to típla. Vrátila jsem se k místu, kde seděl Dan. Ten už do sebe klopil pití. Až když jsem si všimla Hájka, jsem krapet znervozněla. Proč bych se do toho zase pouštěla? Jen kvůli tomu, že nedám maturitu? Nebo že se mi teďka všechno bortí? ,,Chvilka slabosti? Mám ji využít?" zeptá se a já na něj kouknu. Oba jsme se na sebe usmáli.

Pohled Vadima:

Smál jsem se Kubovi, který skákal po ulici. V závěsu šla Emily a s někým volala. ,,Asi zavolám Lauře, aby věděla, že už jdu" řeknu tiše a on jen přikývne. Jakmile to zvedla, slyšel jsem křik. ,,Halo?" zeptám se a  telefonu se utiší. ,,Ahoj" pronese a já zaraženě kouknu. ,,Dane? Je tam Laura?" zeptám se a on zamručí. ,,Jo někde tu bude. Nechala si mobil u mě" dodá a já se na ně otočím. ,,Neměl bych přijet?" zeptám se a on vykřikne. ,,Ne! Nejezdi. Všechno je v pořádku" odpoví a já kopnu do kamene. ,,Tak fajn. Jen jí řekni, že...". Típl mi to. Mobil jsem schoval do kapsy a založil si ruce. Nejsme přece nějaká hysterka. Prostě se baví. Beze mě. Ona mě opustí!

Pohled Laury:

,,A pak jsem si uvědomila, že se to stane znovu. Znovu nás to rozdělí. A to já nechci" dodám a on kývne. ,,Chápu. A přesně to je ten důvod, aby jsi toho nechala" odpoví a já se uchechtnu. ,,Čeho?" zeptám se pobaveně a on na mě ukáže. ,,Hulení se mnou. Držela si se dlouho a teď si to pokazíš? Možná jsem vyhulenec, ale vím, že někdo na to prostě nemá" dodá a já se na něj zamračím. ,,Tak proč jsi tady?" zeptám se a on na mě zase ukáže. ,,Abych ti to řekl. Přestaň před tím utíkat. Co se má stát, se stane" dodá a zase si zapálí. Jen jsem přikyvovala. I přes tenhle stav jsem chápala co mi říká. ,,Ty jseš fakt debil" šeptnu a on se zasměje. ,,Ale mám pravdu" dodá a já přikývnu. ,,To jo". Hlavu jsem si opřela o zeď. ,,Teď se zvedni, dostaň se z toho a běž všem ukázat, že nejsi fetka a že to prostě zvládneš!" jekne a praští do mě. Jen jsem kývla. ,,Běž to všechno říct tvýmu bouchačovi a nějak to vyřešit". Vstala jsem a sbalila si věci. ,,Jo jinak, kdyby mě venku hledal takovej namakanej chlap, nejsem tu" řekne a já kývnu. ,,Zase někomu dlužíš?" zeptám se a on pokýve hlavou. ,,On dluží mě" odpoví a zasměje se.