NEVINNÁ

Nezvaný host

,,Já se toho jména taky nebojim, ale co Bradavice, studenti.... a co ty? Oba moc dobře víme, že se Voldemort vrátí! A jestli není s Blackem, jak tvrdíš, tak si ale příjde pro tebe... a co potom?! I kdyby ses mu nevzpírala, kde máš tu jistotu, že tě nezabije! To, že jsi jeho dcera, nemusí pro něj nic znamenat!" podíval se na ni s vyčítavým, ale i lítostným pohledem. ,,A proto musíme dál trénovat." odpověděla trpce a postavila se do útočné pozice, čímž tak vyzvala profesora Lupina k boji. ,,Neblbni, jsi už vysílena. Budeme pokračovat zase zítra." otočil se k ní zády a upravoval si pergameny na stole. ,,Myslíte si, že kdybych tohle řekla Voldemortovi, že by ten boj také přeložil na jindy?!" naštvaně odpověděla a stále byla v bojovém postoji.
,,Expeliarmus." řekl profesor a vyslal přes kabinet první kouzlo, které Luna mávnutím hůlky ladně a úspěšně odrazila tak, že mu vyletěla hůlka z ruky. Došel si pro ni a nic neřekl, stoupl si zpět. Tentokrát se druhé kouzlo neslo z druhé strany kabinetu. Byla to Luna, která svým kouzlem rozsvítila celou místnost.

Uběhli dvě hodiny a z kabinetu se stále nesl smích, zářivě oslňující paprsky a rachot. Luně, po hodině cvičení, se nepovedlo jedno zaklínadlo a omylem profesora proměnila v kotlík na lektvary. Teprve tím rozpoutala pravou válku. Začali jeden druhého proměňoval v prase, hrnec a vše možné, co je jen napadlo.

,,Teď už jsem opravdu unavená." řekla do ticha. Proměnila profesora zpět do jeho podoby a měla se k odchodu. ,,Dobrou noc." zaslechla za zády. ,,Dobrou." odpověděla a odešla.
Cestou do sklepení myslela na tuto noc.
Myslela na ty spousty nových zaklínadel, které se naučila a které by se ji mohly hodit, ale také na ty, které asi už nikdy nevyužije, pokud tedy nezopakují tuto noc. Nad touto myšlenou celá zčervenala. Došla ke Zmijozelské koleji, řekla heslo a vešla dovnitř. Opakovávala si v hlavě nová kouzla a ani si nevšimla, že je na pokoji sama a usnula.

Druhý den ráno ji probudily nějaké mužské hlasy. Otevřela oči, rychle si sedla, aby jim řekla, že tohle je dívčí ložnice a nemají tu co dělat. Promnula si oči, aby viděla s kým má tu čest. Nad ní stál ředitel Brumbál a za ním profesor Snape s profesorkou McGonagalovou. ,,Stalo se něco?" zeptala se zmateně a ospale. ,,To bys nám měla říct ty." prskl Snape a Luna jen mlčky seděla a čekala na vysvětlení. ,,Buclatá dáma zmizela." vysvětlil ředitel Brumbál. ,,A co s tím mám společného? Do Nebelvírské věže nechodím." podívala se zmateně na ředitele. ,,Ty možná ne, ale někdo jiný ano." dívka stále nechápala a jen poslouchala. ,,Kde jsi byla včera večer?"  Luna zůstala nehybně sedět. Nevěděla, zda jim může o svých hodinách s profesorem Lupinem povědět.
,,Tak, pomohla jsi Blackovi na hrad nebo ne!" vytřeštila oči a s otevřenou pusou sledovala profesora Snapea. ,,Sirius je na hradě?" zeptala se nevěřícně. ,,Byl, ale moc dlouho se tu nezdržel." zabručel profesor Snape a s profesorkou McGonagalovou opustili místnost.