NEVINNÁ

Tajemství

,,Luno, zrovna mi Fred říkal, že nepřijdeš." rychlým krokem přišel do obývacího pokoje.
,,Řeknu ti to potom. " řekla potichu, aby to slyšel jen Bill.
,,Arture." zvedla se a šla mu naproti.
Pevně se objali. ,,Jsi v pořádku?" odtáhl se Artur. ,,Nikdy mi nebylo líp, tati." Artur dal Luně pusu na čelo a šel za svou manželkou do kuchyně, kde už byli také dvojčata s Ginny.
Luna s Billem zůstali spolu v obývacím pokoji.
Už od té doby, co Luna začala bydlet u Weasleyů, byla pořád jen s Billem. Ti dva si neskutečně rozuměli, říkali si všechno a neměli mezi sebou žádné tajemství. Také on patřil mezi ty, co věřili, že Luna byla v Azkabanu nevinně. A bojoval za její propuštění. Proto nebylo divné, že se se svým největším tajemstvím chce svěřit zrovna jemu.
,,No, tak teď už mi to můžeš říct." řekl zvědavě Bill.
,,Oběd!" ozval se z kuchyně Molly hlas.
,,Řeknu ti to večer." odvětila Luna.
,,Však to přijdou hosté... a to už vůbec nebude čas."
,,Jací hosté?!" řekla překvapeně Luna.
,,Cožpak si nevzpomínáš? Každý rok na první dva Vánoční svátky přijedou naši přátelé, tátovo kolegové z práce a už ani nevím, kdo ještě." usmál se.
,,Nojo vlastně, já jsem na to úplně zapomněla." také se usmála a vydali se spolu do kuchyně za ostatními členy rodiny.
Po obědě Molly každému přidělila práci, kterou museli udělat, než začnou přicházet hosté. Luně připadalo, že letos je Molly na výzdobu a celkově na celou organizaci večera přísnější jak obvykle. ,,Ale proč?" říkala si v duchu.
Když už bylo vše přichystané, šli se všichni obléknout do společenských šatů. Luna ve svém pokoji, který ji v tomto doupěti zůstal takový, jaký ho před rokem opustila, našla červené šaty nad kolena a s dlouhým rukávem. Černé střevíce na mírném podpatku. Vlasy si stáhla do francouzského copu s černou mašlí. A co se týče make-upu, nanesla si jen řasenku. Shlédla se v zrcadle a šla do společenské místnosti, kde se už pomalu začali scházet hosté. Sešla schody do oné místnosti a zahlédla nervózní Molly, která obcházela hosty.
,,To je Luna Riddle." řekl některý z hostů do davu a všichni se podívali na onu dívku v rudých šatech. Zavládlo trapné ticho, které přerušilo zaklepání na dveře. ,,To budou oni." zašeptala Molly Arturovi a šla otevřít dveře, za nimiž stál skoro celý profesorský sbor z Bradavic v čele s panem ředitelem Brumbálem. Luna si všimla, že jediný, kdo z profesorů nepřišel byl Snape, to však nikomu nepřišlo divné, spíše by se všichni divili, kdyby přišel.
Molly návštěvě pokynula rukou, aby si šli sednou k velikému stolu. Nejprve si všichni připili svařeným vínem a poté se pustili do jídla. Luna se ve společnosti těchto kouzelníků nepřipadala dobře, rozhodla se, že se půjde posadit do kuchyně.
Po chvilce zaslechla kroky. ,,Ne Bille teď ti to nepovím... až tu nikdo nebude." řekla nervózně. ,,Já ale nejsem Bill." zaslechla známý hlas, otočila se a za ní stál profesor Lupin. ,,Pane profesore, dobrý večer... já ... omlouvám se." sklopila zrak a začervenala se. ,,Zač se omlouváš? Měl jsem se nejdřív představit, než jsem vešel.. ale co děláš tady? Proč nejsi vedle s ostatními?" zeptal se. ,,Skoro všichni mě tu mají jako opičku ve výkladní skříni." odvětila. ,,To si nemyslím." usmál se. ,,Ahh." sykla Luna bolestí a chytla si ruku. ,,Stalo se ti něco?" zeptal se starostlivě profesor Lupin. ,,Ne, nic mi není, omluvte mě." vyběhla z doupěte ven a stále si držela levou ruku. Profesor Lupin ji následoval. Luna se klepala zimou před doupětem a rozhlížela se kolem sebe. ,,Teď už vím jistě, že se něco děje, ale pokud to nechceš říct mně, tak to řekni aspoň Billovi." položil ji ruku na rameno.
,,Hahahahaha." ozval se z lesa smích. Luna neváhala ani minutu, stiskla v ruce svou hůlku a za oným hlasem se  rozběhla. Profesor Lupin ji následoval.
,,Tady jsem... ne tady jsem, pojď si pro mě... hahahaha." Luna stále následovala hlas, až najednou před sebou zahlédla černou postavu. Natáhla před sebe hůlku. ,,Kdo jsi." postava si stoupla tak, aby na ní svítil měsíc. ,,Copak, ty snad nepoznáváš svou maminku? Ach, neboj děvčátko moje, co nevidět poznáš i svého otce a budeme zase rodina." zasmála se Bellatrix. V tu chvíli si všimla Lupina a za doprovodu smíchu zmizela. ,,Voldemort se vrátil." zašeptala Luna a poté omdlela. Od pádu na zem ji zachránili svalnaté ruce profesora Lupina.