Victorie Clark

Překvapení

31.10.1979

Jsou skoro dva měsíce po mojí svatbě. Na svatební cestě jsme byli v Itálii. Nádherná země. Taky je novinka, že nám Lily s Mayou oznámily, že jsou těhotné. Kluci to šli zapít a vrátili se opilí. Tehdy jsem si myslela, že mě klepne a nechala jsem Siriuse spát na zemi v hale. Jeho výraz zmatení za to vážně stál.

Dneska je Halloween. Je ráno a mě je poslední týden špatně. Každé ráno mám nevolnosti. Mám podezření, co by to mohlo být, ale nechci to nikomu říkat, dokud nebudu mít jistotu. Šla jsem se projít a zašla do mudlovské lékárny, kde jsem si pořídila těhotenský test. Pak jsem se vydala do kavárny. Sice byl konec října, ale byla zima, takže mi kafe přišlo vhod. Kavárna byla poloprázná, což bylo naprosto ideální. Měla jsem tak trochu klidu,který mi doma chybí. Hlavně se to teď s Jamesem nedá vydržet. Je snad více citlivý než Lily. Doufám, že Sirius takový nebude.

Potichu jsem si dopila kávu, zaplatila a vydala jsem se zpět domů. Všichni seděli v obýváku, tak jsem je pozdravila odešla jsem do ložnice. Odešla jsem do koupelny, kde jsem si udělala test, počkala dvě minuty a podívala se, jak to dopadlo. A hele, test byl pozitivní. Sesunula jsem se po dveřích na zem a začala jsem štěstím brečet. Nemůžu uvěřit, že budu máma. Před pár dny oznámila těhotenství Lily a teď já. Naše děti se narodí ve stejný rok. James je přesvědčený, že jeho dítě bude kluk, Lily by zase chtěla holčičku. Vlastně jsem na tom jak Lily. Chci mít holčičku. Dochází mi, že jim to budu muset říct, ale nejdřív to řeknu Siriusovi. Ale jako úplně první si zajdu k Mungovi na vyšetření. Ten test se taky mohl zmílit.

Odešla jsem z koupelny a potichu se proplížila ven. Přemístila jsem se ke sv. Mungovi, kde se mě ujal jeden lékouzelník. Provedl pár vyšetření, aby zjistil co mi je.

,,Gratuluji, paní Blacková, jste těhotná." řekl mi lékouzelník.

,,Děkuji." Lékouzelník se usmál a podal mi ultrazvuk.

,,Přijďte za měsíc na kontrolu. Naschledanou." rozloučil se se mnou a já jsem odešla. Takže jsem skutečně těhotná. Teď to jen oznámit Siriovi, bráchovi a kamarádům. Pomalu jsem se procházela Londýnem. Byl celý vyzdoben na Halloween, který dnes byl. Bylo tady vážně nádherně. Mé myšlenky byly najednou volné a bezstarostné.

Z pohledu Siriuse:

Sedíme v obýváku a o něčem se bavíme. Jediný člověk, které tu s námi není, je Vicky. Viděl jsem ji zhruba před hodinou, jak přišla domů, ale od té doby ne. Omluvil jsem se a odešel do ložnice. Vicky tam nebyla, nebyla ani v šatně nebo v koupelně. Dokonce ani v knihovně. Sešel jsem zpátky do obýváku se zmateným výrazem.

,,Lidi, nevíte kde je Vicky?" zeptal jsem se narovinu.

,,Videl jsem ji před hodinou, jak šla nahoru." řekl James.

,,Tam není."prohlásil jsem.

,,Možná ještě někam šla, Siriusi, nemusíš se bát." snažil se mě James uklidnit. Moc to nepomáhalo.

Bylo už osm hodin a Vicky ještě nepřišla. Začínal jsem se o ní bát. A starosti si dělal i James, protože jsme nevěděli kde je. Uslyšeli jsme otevírání dveří, a tak jsme se šli podívat. V hale stála Vicky a sundávala si bundu.

,,Kde si byla?" vyhrkl hned James.

,,Projít se." pokrčila rameny.

,,To si nikomu nemohla říct kam jdeš?" zeptal se James podrážděně.

,,Sama jsem nevěděla kudy se půjdu projít, takže ne nemohla." odsekla a odešla do ložnice.

,,Zase tak tvrdý si být nemusel." neodpustil jsem si poznámku.

,,Měla něco říct." řekl James klidně a odešel za Lily. Já jsem se vydal za Vicky do ložnice. Když jsem otevřel dveře, tak jsem viděl, jak leží v posteli a kouká do stropu.

,,Jsi v pohodě, Vicky?" došel jsem k ní a políbil ji.

,,J-jo. J-já musím ti n-něci říct." vykoktala. Vypadala hrozně nervózně.

,,V klidu Vick. Tak, co mi musíš říct?" zeptal jsem se jí jemně. Chvíli přemýšlela, jestli mi to vůbec říct nebo ne, ale nakonec se rozhodla, že to asi udělá.

,,V-víš j-já js-sem těhotná."vykoktala ze sebe na jeden nádech. Já se na ni koukal jako na blázna.

,,Řekni něco." prosila.

,,My budeme mít dítě?" ujišťoval jsem se. Ona jen přikývla. Byl jsem nevýslovně šťastný.

,,To je úžasné." řekl jsem a políbil ji. Ona se jen usmála a usnula mi v objetí.

Vickyin těhotenský test:

Ultrazvuk:

Další kapitola za námi. Snad se vám líbila. Tahle vyšla dřív, jelikož do června chci mít tuhle knihu celou vydanou. Píšu totiž jiný příběh na léto. Tato kapitola byla věnována CarolineKJ14. Zatím. Claire