In Love With Hockey Boys

27. část

Ráno jsem vstala asi v 11, ale pořád jsem ležela v posteli. Nechtělo se mi vstávat a už vůbec něco dělat. Slyšela jsem akorát Martina v kuchyni, takže mi bylo jasný, že je vzhůru.

M: Dobré ráno, je ti líp ?

J: O trošku

M: Chceš něco jíst?

J: Spíš ne

M: Dobře, ale teď vstávej, musíš přijít na jiný myšlenky, neboj se všechno jsem naplánoval

J: No tak toho se trochu bojím

Vstala jsem a šla jsem do sprchy. Potom jsem na sebe hodila riflové černé kraťasy a tmavě fialový croptop. Vlasy jsem si spletla do nadýchaného drdolu. Vešla jsem do obýváku, kde seděl Martin a už na mě čekal.

M: No sluší ti to, připravená?

J: Ano

Obuli jsme si boty a vyrazili jsme ven.

M: Doufám, že můžeš chodit, když už ti sundali tu sádru

J: Pomalu, ale můžu

M: Fajn

J: A kam jdeme?

M: Jdeme si dát na rozjezd kafe a bude nám dělat společnost můj skvělej kamarád a taky spoluhráč, co tu bydlí

J: A to je?

M: Uvidíš sama

Šli jsme asi čtvrt hodiny než jsme došli k té kavárně. Vešli jsme dovnitř a Martin zamířil ke stolu, kde seděl kluk se světle hnědými vlasy a hnědýma očima. Vypadal moc sympaticky a byl i docela pěkný, ale na to jsem teď neměla náladu myslet. Martin se s ním objal a něco si řekli, potom přistoupil ke mně a představil mě.

M: Andreii tohle je moje nejlepší kamarádka Ariana, Ari tohle je Andrei Svechnikov

A: Rád tě poznávám

Řekl a potřásl mi rukou. Pořád se na mě tak hrozně pěkně usmíval a já mu úsměv oplácela. Martin nám objednal nějaký kafe a já ho vypila během pár minut.

Po zaplacení jsme se zvedli a šli jsme do parku. Uprostřed parku stálo obrovská hokejová plocha. Nechápala jsem, odkud se chladí, ale vypadalo to krásně. A navíc tam skoro nikdo nebyl. Zastavili jsme se u ledu a Martin někam beze slov odešel. Hrobové ticho pochvíli prolomil Andrei.

A: Kolik ti vlastně je?

J: 19

A: Vážně? Myslel jsem, že jsi mladší

J: A tobě?

A: 20

J: To jsem si myslela

A: Noo a kde bydlíš, nebo co děláš v Americe, hádám že jsi Češka

J: Ano to jsem. Přijela jsem kvůli draftu a kvůli přítelovi

A: Ty máš přítele?

J: Noo, už od včerejška ne

Řekla jsem a po tváři mi stekla slza. Andrei ke mně přistoupil a palcem mi ji setřel. Hned potom mě objal. Nenapadlo by mě, že se to stane takhle rychle a hne dpo rozchodu s Jakubem, ale při jeho objetí jsem cítila obrovský motýli  v břiše.

M: Ale notak, to vás nemůžu nechat chvilku samotný

A: Nám to nevadilo

Nad tímhle jsem se musela pousmát.